Milý pane Čečku,
Liberecko je atraktivní podnikatelská oblast, hned po Praze jedno z míst, kde byznys a politika spolu opravdu velmi úzce souvisí. Jak víte, v Praze po tom, co TOP 09 vyhrála volby, nebyl kultivovaný bankéř pan Tůma pro šíbry byznysu přijatelný. Ostatně ani celá topka se svou konzervativní pravicovou rétorikou a tak se ODS a ČSSD finálně spojily do koalice, aby se jim lépe a snadněji hospodařilo s 50 miliardovým rozpočtem hlavního města. U nás na severu si hrajeme jen s jednotkami miliard, ale to jsou taky peníze, že.

A tak ani vítěz voleb v Liberci si primátorský řetěz dlouho neužil. Nepatřil do skupiny hochů, kteří spolu mluví, zkrátka jiná krevní skupina, navíc trochu paličák a tím pro některé hráče byznysu absolutně nepoužitelný.Vzniklo tedy něco podobného, jako v Praze, tedy neoficiální „koalice“ ČSSD a ODS, které se navzájem sice na veřejnosti neplácají po ramenou ale jde – li o obchod, nebudou na sebe přece střílet z těžkých kulometů, aby si navzájem ustřelili teplý posez pod zadky.

Můžete to jako občan kritizovat, můžete proti tomu demonstrovat, můžete podávat trestní oznámení a věřit v nezávislost policie a justice. Ale to je tak všechno, co proti tomu můžete dělat. Můžete samozřejmě též založit novou politickou stranu a jak radí pan prezident uspět s ní v demokratických volbách / On sám ale podobnou taktiku jako solitér v Evropě již rozhodně dlouho nepoužívá, že.

Osobně se obávám o osud demokracie nejen v našem státě ale i v Evropě, pokud politici budou nadále předvádět to, co ve svém článku kritizujete. Pokud totiž čekají na to, že je lidé z těch funkcí tzv. „vymetou“, jak téměř unisono zní na většině diskuzních webů, potom Pán Bůh s námi. Chovají se velmi neinteligentně a riskují sociální smír. Lidé nejen u nás, ale i v Evropě jsou velmi rozhořčeni, jak se na jedné straně koncentruje úzká vrstva „vyvolených“ hráčů s kapitálem a jejich malých politických přicmrdovačů a na druhé straně se tahají peníze z kapes tzv. obyčejných lidí, kteří stav totálního úpadku morálky a rozbujelé korupce nezavinili.

Z historie víme, co čeká slabé demokratické systémy, pokud se „ekonomice nedaří“ a narůstá počet nespokojených obyvatel a chudších vrstev v populaci. Nemusíme chodit do daleké minulosti, abychom si uvědomili, že v těch časech zvedají prapor křiklouni všeho druhu a nacházejí u demotivované části naštvaných lidí podporu k radikálním řešením a k vládě tvrdé ruky.

Současné nezodpovědné chování některých našich politiků k tomuto scénáři může vést, to co řada z nich předvádí na celostátní či místní úrovni, je opravdu daleko za únosnou hranou. Nemají náš obdiv, nemají autoritu, nejsou vzory pro mladé lidi a chovají se hanebně a nedůstojně – jako kdyby jim město, kraj či stát patřily.

Do jaké míry se tyto – přiznávám poněkud pesimistické obavy o osud naší demokracie – budou naplňovat, bude v přímé vazbě na ekonomický vývoj E.U. A tady sice vidím pověstné světlo, ale /bohužel/ na konci příliš dlouhého „tunelu“.

MUDr. Jan Marušiak