Škola přistoupila k problému alibisticky a poškodila místní děti

Škola místo toho, aby přistoupila k problému zodpovědně, pokusila se ho vyřešit ve prospěch oprávněných (skutečně bydlících místních dětí), a využila platné legislativy k vytřídění dětí, jejichž rodiče evidentně zneužívají práva v masívní formě, rozhodla se postupovat podle alibistického doporučení pseudoochránkyně lidských práv Šabatové a uskutečnila losování prvňáčků. Připomínám, že taková losovačka dětí nemá žádnou oporu v zákoně ani v publikované judikatuře, a zneužití práva nepožívá právní ochranu.

Podrobný rozbor jsem uveřejnila ve svém předchozím článku https://www.nasliberec.cz/alena-dvorackova/rodice-nenechte-svym-detem-ukrast-pravo-na-skolu-aneb-kauza-zs-lesni.php.  

Neumíme vyřešit masívní podvodné jednání?

Na jedné straně oceňuji snahu pana ředitele vyřešit věc smírně pohovory s rodiči, jejichž děti v místě školy nebydlí a byly u zápisu na více školách, ale na druhou stranu ze svých pracovních zkušeností vím, že na mnohé podvodníky žádná laskavost neplatí a tvrdě se musí uplatnit řeč práva.    

Ve čtvrtek 18. února tedy proběhlo v ZŠ Lesní historicky první losování prvňáčků, a to díky nezákonnému jednání skoro 30 rodičů, kteří se rozhodli pojistit právo na školu podle svého výběru podvodným přihlášením do spádové oblasti. Losovačka dopadla špatně, protože z 5 dětí, které musely z kola ven, jsou 4 děti, které v místě školy opravdu bydlí. Takže tyto děti, které byly u zápisu pouze v této jediné své místní škole, nejsou nyní zapsány nikde, a jiné děti, jejichž rodiče jsou podvodní spekulanti, jsou teď zapsány a přijaty i na více školách. A to pomíjím skutečnost, že přednostně bez losovačky byli přijati podvodně přihlášení sourozenci starších žáků školy, kteří byli podvodně přihlášeni v dřívějších letech.   

Co tomu říkáte obhájci práv rodičů na výběr školy podle vlastního rozhodnutí?

Já nepopírám právo rodičů na výběr školy, nikdy jsem nenapsala, že popírám právo kohokoliv na svobodnou volbu čehokoliv. Ale chcete mi vy stateční a rozhodní obhájci i nadále tvrdit, že každý má právo na cokoliv, i když toto právo ukradne někomu jinému? 

A co vy podvodníci v ZŠ Lesní, jste spokojení s tím, že se Vám podařilo ukrást místním dětem právo na školu? Předpokládám, že ano, protože podobné typy těžšího kalibru jsem ze své úřední povinnosti řešila i u soudů a týpci, jako jste vy, a kteří otravují slušným lidem život v právním státě, nikdy neuznají své chyby a nikdy nepřiznají, že se dopustili podvodu.

Alena Dvořáčková 

Článek Tak co podvodníci, jste spokojení s tím, že se Vám podvod vydařil? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V posledních letech výrazně vzrostl zájem rodičů o některé tzv. „lepší školy“, mj. o ZŠ Lesní u Botanické zahrady v Liberci v Lidových sadech. Mnozí rodiče si přejí, aby jejich děti chodily na ty tzv. „lepší školy“, a část těchto rodičů dokonce neváhá spáchat podvod, a přehlašují trvalý pobyt svého dítěte na adresy, které jsou ve spádu školy, ale kde skutečně nebydlí, jen aby své dítě na tuto školu přednostně dostali. Toto nekalé jednání má už svůj název „spádová turistika“.

V případě ZŠ Lesní statutární město Liberec stanovilo spádový obvod tak, aby všechny děti v předškolním věku měly své místo v nejbližší škole podle možné kapacity 56 míst ve dvou prvních třídách otevíraných pro školní rok 2016 – 2017. V době stanovení spádovosti to bylo 51 dětí, byla tedy i rezerva pro nově přistěhované děti, sourozence žáků a případně možnost výběru z dětí nespádových, jejichž rodiče projeví o školu zájem.

Zájem o školu však předčil všechna očekávání a za poslední dva a půl měsíce se podle evidence obyvatel do spádu ZŠ Lesní „přistěhovalo“ 25 dětí ve věku 6 let – předškoláků. Ve spádech ostatních škol v Liberci jsou pohyby minimální. Lze se tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti domnívat, že většina z těchto „nových spádových dětí“, jsou děti, jimž byl rodiči přemístěn trvalý pobyt beze změny skutečného bydliště. Jedná se tedy o podvodné jednání za účelem získání výhody vyplývající ze školského zákona, tj. udělat z dítěte spádové dítě, které má při přijetí přednost před ostatními nespádovými dětmi.

Právní rámec spádové turistiky

Školský zákon stanoví, že ředitel školy je povinen přednostně přijmout děti s místem trvalého pobytu ve školském obvodu spádové školy. Tyto děti tak mají přednostní právo na přijetí ve všech případech, kdy to umožňuje nejvyšší povolený počet žáků školy uvedený ve školském rejstříku podle školského zákona. Ředitel školy je tak oprávněn rozhodnout o nepřijetí těchto dětí pouze z kapacitních důvodů, neboť kritérium jejich „spádovosti“ má přednost před všemi ostatními kritérii.

Dětem, které nemají místo trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, naopak školský zákon výslovný nárok na přijetí až do nejvyšší povolené kapacity školy nezakotvuje – ředitel školy je proto oprávněn rozhodnout o nepřijetí těchto dětí nejen z kapacitních důvodů, ale též z důvodu stanovených kritérií k přijetí. Kritéria musí být pro všechny uchazeče shodná a nediskriminační.  

Statutární město Liberec vymezuje spádové obvody a prakticky každý rok novelizuje vyhlášku města, vymezuje ve spádových obvodech základních škol ulice, popř. i čísla popisná, čímž naplňuje literu zákona, aby byla dětem žijícím ve spádu garantována možnost navštěvovat jim nejbližší školu. Je to fakticky jediný nástroj, který město k regulaci školní docházky má.

Základem právního státu jsou v návaznosti na Listinu základních práv a svobod následující principy:

– výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, tzn., že  orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen),

– občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Běžně se tedy stává, že občané zneužívají toho, co zákon výslovně nezakazuje, ale orgán veřejné moci nemůže takové zneužívání účinně podle zákona postihnout, protože může činit jenom to, co zákon dovoluje.

Mnozí občané se tak dopouští zneužívání institutu trvalého bydliště ke spekulativnímu získání výhod, na které by jinak podle zákonů neměli právo.

Občanský zákoník definuje pojem bydliště: Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.

Místo trvalého pobytu se řídí právní úpravou zákona o evidenci obyvatel a rodných čísel a místo trvalého pobytu není definováno stejně jako bydliště, jde o evidenční údaj, nevydává se správní rozhodnutí. Místo trvalého pobytu si občan volí podle své vůle, tzn. kdekoli, za splnění podmínek. Občan starší 15 let nebo zákonný zástupce za občana mladšího 15 let ohlásí na úřadě místo trvalého pobytu a musí doložit oprávněnost užívání bytu (vlastnictví, nájemní smlouvu).

Jak se páchá podvod

Nepoctivý rodič si tedy najde nějakého majitele nemovitosti ve spádové oblasti školy, který mu poskytne potřebnou listinu (ať již z dobré vůle nebo za úplatu), a tím si může zaevidovat trvalý pobyt dítěte kde je libo. Tímto podvodným postupem pak nepoctiví rodiče v první řadě poškozují děti spádové, které mají bydliště i trvalý pobyt ve spádové oblasti školy a ve druhé řadě předbíhají ve frontě ty děti, jejichž rodiče mají také o školu zájem, ale nedopouštějí se podvodu s evidencí trvalého pobytu, ale přijdou k zápisu s tím, že to zkusí.

Podvodné jednání těchto rodičů je tedy sice podle principu že občan může činit vše, co zákon výslovně nezakazuje, ale žádný občan nemůže zasahovat do práv jiných osob.  Školský zákon určuje postup přijímání dětí do základních škol a vyhláška města určuje spády základních škol v souladu se zákonem, avšak rodiče podvodníci tento systém narušili neomaleným a nehorázným způsobem a poškozují tak práva dětí, kteří ve smyslu zákona mají mít přednost. Každé dítě má podle zákona právo na svou spádovou školu, podvodníci zneužívající dikci zákona však toto právo ukradli dětem, které ve spádu skutečně bydlí.

Jak řešit převis součtu spádových a „podvodně spádových“ dětí

V současné době je tedy ve spádu ZŠ Lesní evidováno 76 dětí s místem trvalého pobytu ve věku 6 let oproti maximální možné kapacitě 2 prvních tříd pro 56 dětí, takže je 20 dětí navíc – těch dětí, které podle zákona mají zaručeno přednostní přijetí.

O přijetí do školy rozhoduje vždy ředitel školy, ale co může dělat v takové situaci, kdy má více spádových dětí, než může přijmout?

Podle doporučení ochránkyně lidských práv Šabatové i krajského úřadu prý může losovat i ze spádových dětí, čímž ale dojde pravděpodobně k tomu, že část skutečně bydlících dětí se na školu nedostane, čímž bude porušeno jejich právo na blízkou spádovou školu zaručenou zákonem ve prospěch dětí, které jsou přehlášeny podvodně, některé údajně i do hotelu nebo ubytovny.  

Pár slov k rodičům předškoláků

Podvodným rodičům bych chtěla sdělit, že ZŠ Lesní je škola, jejímž zřizovatelem je statutární město Liberec a určená všem dětem ve smyslu školského zákona. Z tohoto důvodu není patřičné, aby si tuto školu pro své děti přivlastňovaly nějaké samozvané elity a vytvářely na ní svým dětem VIP klub, přičemž ani neváhají za tímto účelem spáchat podvod. Ke splnění vaší touhy po elitní škole jsou zřizovány školy soukromé, a rodiče, kteří chtějí pro své děti něco lepšího, než nabízí stát, mohou své děti přihlásit na školy tohoto typu. 

Také bych Vám chtěla připomenout, že trvalý pobyt nepřináší jen práva, ale i povinnosti.  Na bydlení dětí s rodiči ve společné domácnosti jsou vázány odčitatelné položky, případně daňové bonusy pro daňové účely, veškeré dávky státní sociální pomoci, na místo trvalého pobytu jsou to poplatky a další. Takže nezapomeňte, že na své podvodně odstěhované dítě nemůžete uplatnit odečitatelnou položku v přiznání k DPFO, pokud jste v zaměstnaneckém poměru, nezapomeňte tuto skutečnost oznámit zaměstnavateli, přihlašte své dítě k poplatku za odpady v „místě trvalého pobytu“, případně splňte další zákonné povinnosti vázané na trvalý pobyt.

V neposlední řadě bych Vás chtěla upozornit, že rodiče postižené Vaším podvodným jednáním se mohou bránit soudní cestou jak ve správním řízení, tak podáním trestního oznámení. V případě, že se ukáže, že rozhodnutí o přijetí vašeho dítěte do školy je rozhodnutím vydaným na základě podvržených podkladů (proti smyslu zákona), může být nařízen přezkum nebo obnova řízení podle správního řádu, takže nic nemáte definitivního. 

Rodičům dětí, které mají bydliště ve spádu školy bych chtěla vzkázat BRAŇTE SVÉ DĚTI. Pokud by se vaše děti staly obětí losovačky s podvodníky v jednom osudí, podejte odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí. Bojkotujte rozhodnutí a nepřijměte školu, kterou nechcete a která je třeba velmi vzdálená od vašeho bydliště. Vzhledem k tomu, že jste byli poškozeni ve svých právech na spádovou školu, kterou vám zaručuje zákon a která vám byla garantována spádovou vyhlášku, podejte trestní oznámení pro trestný čin poškozování cizích práv (§ 209 TZ). Pokud si nepoctiví rodiče myslí, že mohou udělat podvod, když to zákon dle jejich výkladů povoluje, tak ať si ten podvod v mezích zákona obhájí i v případném vyšetřování orgány činnými v trestním řízení, příp. před přestupkovou komisí. Pokud někdo využívá nemravných prostředků k dosažení svého cíle, neváhejte použít všech legálních prostředků k tomu, abyste uhájili právo svých dětí.

Nenechte si vnutit názor falešných ochránců rodičů, které páchají podvod, že jejich děti mají také nárok na lepší školu. Mají, ale musí dodržovat nejen ustanovení zákona, ale také elementární slušnost, a to je nezajišťovat si nějaké právo podvodem a na úkor jiných spoluobčanů. 

Co může dělat vedení města Liberce a ředitel školy

Pan náměstek Langr, který řídí rezort školství statutárního města Liberce, jednoznačně stojí na straně občanů bydlících ve spádové oblasti škol proti občanům, kteří přihlásili děti podvodně.

Ředitel školy může při rozhodování využít více cest. Může zjistit, které děti se přistěhovaly v období bezprostředně před zápisem, u kterých dětí je rozdílné bydliště od rodičů, s využitím ustanovení § 136 správního řádu mu magistrát sdělí požadované údaje. Může v rámci pohovorů dosáhnout dohody s rodiči, kteří ve spádu nebydlí, může v katastru nemovitostí zjistit druh nemovitosti (zda je pro bydlení), majitele nemovitosti, který musel dát souhlas k umístění místa trvalého pobytu, v součinnosti s úředníky může vykonat místní šetření na podezřelých adresách a učinit o tom úřední záznam. Má tedy prostředky jak zjistit, kteří rodiče podvádějí se spádovostí. Pak se může v rozhodování o přijetí řídit smyslem zákona, nikoliv pouze dikcí, a své rozhodnutí o nepřijetí řádně odůvodnit všemi zjištěnými skutečnostmi.    

Pan ředitel může také ve smyslu doporučení ochránkyně práv přistoupit k losování dětí. Toto losování však nemá žádnou oporu v zákoně ani v publikované judikatuře, rodiče, jejichž zákonné právo bylo zkráceno, se mohou domáhat svého práva opravnými prostředky i soudní cestou. Sama veřejná ochránkyně práv Šabatová ve svém stanovisku k tomuto problému uvedla, že je přesvědčena, že „jde o zneužití práva ze strany rodičů.“

Zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Občanský zákoník stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

V souvislosti s problémem tzv. „spádové turistiky“ při zápisech do škol jsem nenašla žádnou publikovanou judikaturu. Existuje však judikát řešící platnost voleb v souvislosti s otázkou trvalého pobytu občana a faktického bydliště občana, kdy dochází k účelovým přihlašováním občanů s evidentním cílem ovlivnit výsledek voleb do obecních zastupitelstev. Jedná se o ústavní nález Pl. ÚS 59/10 Volby do zastupitelstva Hřenska. Ústavní soud tady jasně řekl, že pouhé formální přihlášení se k trvalému pobytu ještě nemusí znamenat trvalé žití (bydliště) v obci, a právě jen trvalé žití v obci zakládá dle názoru Ústavního soudu právo volit. Ústavní soud tedy na rozdíl od textu volebního zákona preferuje spíš pojem „bydliště“ ve smyslu úpravy občanského zákoníku, než institut trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel. Postoj Ústavního soudu je nepochybně správný a logický, a je jen otázkou času a zákonodárné iniciativy, kdy bude v daném smyslu upřesněna právní úprava, a to nejen u voleb, ale u všech zákonů, u kterých je zneužitelná evidence trvalého pobytu účelově odlišná od bydliště.

Vážení rodiče předškoláků, kteří žijete ve spádovém obvodu ZŠ Lesní, moji milí sousedé, přeji Vám, aby se nelehká situace, v níž se nyní se svými dětmi nacházíte, vyřešila co nejlépe smírnou cestou. Věřím, že pan ředitel bude rozhodovat spravedlivě a příslušné orgány města Liberce mu budou nápomocny. Pokud se ale dostanete se do situace, kdy práva vašich dětí budou poškozena, neváhejte využít všech zákonných prostředků. V žádném případě však nedávejte najevo své rozhořčení a zklamání před svými dětmi, nestresujte je. Vstup malého človíčka do školy je velkým životním přelomem, a všem dětem bych přála, aby na svůj zápis i vstup do školy měly ty nejlepší vzpomínky.  

Alena Dvořáčková  

Článek Rodiče, nenechte svým dětem ukrást právo na školu, aneb kauza ZŠ Lesní se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Dokonce prý podle Týdne v Libereckém kraji můžeme očekávat, že bývalý primátor Kittner zváží další právní kroky k očištění svého jména.

Na podivných převodech a směnách pozemků, jejichž vyvrcholením bylo lukrativní zpeněžení bývalého městského majetku za tržní ceny, není podle soudu ani stín pochybnosti, že by při nich došlo k úmyslnému obohacení těch šťastlivců, kteří věděli, kdy a kde se mohou ucházet o ten správný kšeft.

Jenom laici se mylně domnívají, že se jednalo o divadelní kus s předem napsaným scénářem. Samozřejmě musím ctít výrok soudu, byť zatím nepravomocný. Ale stejně…

Moje normální selská hlava mi říká, že když to nebyl úmyslný čin, tak jsme si jako občané volili v minulosti za politiky pěkné hlupáky. Avšak můj selský rozum mi taky odpovídá: Kdyby ti politici byli hlupáci, tak se sami jako soukromé osoby netopí v majetku, na rozdíl od jimi spravovaného, kdysi bohatého a nyní zoufale zadluženého Liberce.     

                                                                                                                                     Alena Dvořáčková

Článek Bohatí politici, chudá a zadlužená města a obce se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Téměř dvě a půl hodiny se projednával bod „Doporučení postupu určenému zastupiteli při vyhodnocení výsledků projednání a návrhu rozhodnutí o námitkách Územního plánu města Liberce“.  Šlo o to, že určený zastupitel náměstek Rutkovský předložil zastupitelům ke schválení materiál, který ve zveřejněné formě obsahoval pouze soupis spisových značek a vedle doporučení, že zastupitelé materiál schvalují.

Ačkoliv je jednání zastupitelstva ze zákona veřejné a občané mají právo se seznámit s projednávanými materiály, tento se projednával utajeně. Marně se občané, kteří se na schvalování postupu Územního plánu dostavili, ptali na záměry s plochami a územími, ke kterým podali námitky v prvním kole, a které byly zastupitelstvem v tomto kole schváleny k zapracování. Ve druhém kole se totiž logicky dá očekávat, že spekulanti, kteří lacino skoupili ornou půdu a pastviny, se lehce nevzdají, a podají námitky, aby jejich investice byla územním plánem zhodnocena na stavební pozemky a průmyslové zóny. Proto se dostavili občané z Machnína, Ostašova, z Budovcovy ulice, Svojsíkovy ulice i já za občany Lidových sadů a ptali jsme se, avšak zcela marně.

Předsedkyně výboru pro územní plán Ing. Karolína Hrbková ze Změny pro Liberec marně bojovala za stažení bodu z programu a jeho přepracování, občanů se zastávali jen a pouze zastupitelé Změny a ostatní v čele s Rutkovským a Rosenbergovou ukazovali občanům pohrdání, nebo ani nesledovali jednání, chodili se občerstvovat nebo googlovali. Evidentně jsme je zdržovali, takže když konečně kandidátka do parlamentu Rosenbergová k úlevě všech z tradičních a zavedených stran zahlásila konec diskuze a mohli zmáčknout tlačítko, oddechli si a dodali 23 hlasů. Vsadím se, že většina z nich ani nevěděla, pro jaké námitky hlasují a bylo jim to úplně jedno. 

Občané pamatujte na takové jednání před parlamentními volbami, takhle s námi v Liberci zacházejí ČSSD s kandidátkou Rosenbergovou, KSČM, ODS, lidi, kteří se momentálně převlékli za Starosty a s nimi horují pro TOP09 i kandidát křesťanů Kamil Jan Svoboda, který nestihl hlasovat jen proto, že odešel vyrábět sliby na besedu do ČT.

Občané voliči, přemýšlejte o tom, než někomu dáte hlas a najděte si informace o tom, jak ti kandidáti a jejich strany plní sliby. Pokud to neuděláte, tak se opravdu nedivte, když tam navěky budou ty samé a profláknuté persony, nedivte se, až vám za domem vyroste hlučná a prašná fabrika, bytový megadům, který vám zastíní zahradu i okna, nebo kapacitní komunikace, přes kterou nebudou moci projít vaše děti do školy. 

Článek Co slibují politické strany před volbami a co ukazují po volbách se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V tomto zpolitizování záchranné služby je podporován nejen svou mateřskou komunistickou stranou, ale i částí opačně ideologicky orientované ODS, když se hlavním mluvčím této kampaně v poslední době stává novinář Zdeněk Soudný na webu provozovaném firmou SYNER.  

Obě strany se tak dojemně spojily ve snaze shodit v současné době nejvýznamnější političku Změny a poškodit tak Změnu co nejvíce před nadcházejícími volbami. Komunisté v Haló novinách dojemně opěvují statečnost svého lídra a obviňují Kocumovou z politických útoků, přestože je to zcela opačně – náměstkyně se od počátku pouze brání nevybíravým mediálním komunistickým praktikám podřízeného ředitele.

Hlásná trouba komunistů Haló noviny dokonce opěvuje a cituje novináře SYNERU Zdeňka Soudného, aby podpořila své vykonstruované tvrzení o korumpování Mackovíka „kmotrovskou dvojicí Absolon – Kocumová“ a údajně politicko-kmotrovské mafii, kterou má být v jejich estébáckých intrikách Změna pro Liberec.

Komunisté nelitují času ani finančních prostředků, aby zlikvidovali Změnu a před voliči z ní vyrobili stranu mafiánů. Jak si jinak vysvětlit, že tajně obíhají zastupitele s vykonstruovanými kompromitujícími informacemi na náměstkyni Kocumovou, a proč urputně zpochybňují výsledek kontroly na krajské záchrance, která odhalila nehospodárnost nakládání se svěřenými prostředky (kontrola byla naplánována ještě za dob ČSSD)? Jak si vysvětlit, že když vedení kraje přistoupí na forenzní audit hospodaření, tak maří jeho provedení a snaží se všemocně zpochybnit legitimnost výběru společnosti, která jej provádí?

Jak si vysvětlit, že komunisté si zaplatili podle sdělení předsedy kontrolního výboru kraje (za KSČM) posudek na údajné zneužívání služebního vozu, tento předseda navrhuje přijetí usnesení výboru proti náměstkyni a informace o údajném zneužívání nám přináší na webu SYNERU pravicový novinář Zdeněk Soudný? 

Komunisté měli heslo „Proletáři všech zemí spojte se“. Ti liberečtí to zdokonalili. Do volebního boje razí s heslem „Proletáři Liberce spojte se i s buržousty proti drzým občanským aktivistům, kteří nám se Změnou boří zavedené pořádky“.

Článek Spojení ODS a KSČM pod Ještědem, aneb v čem tkví sympatie novináře blízkého ODS ke komunistům? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Ředitele Kubra vystřídal ředitel Havlíček, který dříve řídil záchrannou službu v západní části Středočeského kraje, ve funkci ho potvrdilo i výběrové řízení, které vyhrál. Za několik měsíců, světe div se, bylo vypsáno nové výběrové řízení, ve kterém nebyly kvalifikační předpoklady vysokoškolského vzdělání a ředitelem se stal pan Stanislav Mackovík, který VŠ vzdělání postrádá. Zlí jazykové tvrdili, že jde o politickou trafiku.

Nový pan ředitel Mackovík, který byl současně zastupitelem Libereckého kraje, se vybodl na voliče, kteří ho zvolili, a na funkci zastupitele rezignoval, protože obě funkce jsou neslučitelné.

V loňských volbách pan Mackovík zahrál s voliči KSČM stejné divadlo jako v roce 2010. Nastoupil do čela kandidátky za KSČM, přestože už věděl, že nemůže vykonávat obě funkce současně. Takže zafungoval jako vějička na voliče a pak se opět vzdal mandátu, aby si zachoval post ředitele.

Krajské záchranné službě v roce 2009 kraj přispěl 155 miliony korun. V roce 2010 bylo v rozpočtu pro záchranku o pětinu méně financí, celkem 123 milionů korun. Tehdejší vedení kraje slíbilo, že ji během roku dofinancuje.

Volby trhly oranžovou oponou a na kraji jsou noví vládcové. „V letošním roce Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje dostane na zajištění provozu od Libereckého kraje 140 milionů korun, je to o 17 procent méně než loni. Stejně jako ostatní krajské organizace musí záchranka šetřit. Pokud se ukáže, že není možné najít úspory, je kraj připraven případně z přebytku loňského hospodaření rozpočet záchranky posílit“ slíbila náměstkyně Zuzana Kocumová.

Ačkoliv se snížení rozpočtů dotýká všech resortů, okolo snížení rozpočtu na záchrance už začátkem roku vypukla hysterie, přestože přidělený rozpočet je vyšší, než byl rozpočet přidělený ČSSD na rok 2010. Pan Mackovík opakovaně a urážlivě napadá náměstkyni Zuzanu Kocumovou od samého počátku jejího jmenování do funkce, což je v podřízené pozici vůči ní zcela bezprecedentní. Okamžikem, kdy si vybral post ředitele a zavrhl post zastupitele je pouze a jen podřízeným, a takovéto chování by si v žádné firmě vůči nadřízenému nemohl dovolit, aniž by si nevykoledoval okamžitý vyhazov.

Po provedené kontrole, která objevila nedostatky v hospodaření hysterie dosáhla neuvěřitelných vrcholů a vyjádření pana Mackovíka pro média jen dosvědčuje do jakých politických her se dostala záchranná činnost v našem kraji. Pan Mackovík už asi zapomněl, že k funkci jako slepý k houslím přišel jen díky oranžovým dobrodincům, kteří ve své krajské menšině potřebovali rudou podporu. Neslyšela jsem, že by se pozastavil nad způsobem odvoláním svého předchůdce Kubra, ale nyní se on sám cítí politickou obětí a za kontrolou hospodaření, která je zcela běžným nástrojem zřizovatele k zajištění hospodárnosti se svěřenými prostředky, vidí politické pronásledování.

Místo aby pan Mackovík vysvětlil vytýkané kontrolní nálezy, pustil se do nechutného obviňování nového vedení kraje z nekompetentnosti a publikuje pamflety a polosmyšlené drby, které se záchrankou vůbec nesouvisí. Ale o tom, proč, na jakých funkcích a za kolik zaměstnával protekční synky nebo oranžové kandidátky, což je to, co je mu vyčítáno především, jsme se nedozvěděli ani slovo.

Milý pane Mackovíku, vaše vyjádření v TVLK je opravdu velký hnus, ale podstatnou informaci neobsahuje ani jednu. Váš článek vypovídá pouze o vašem zbytnělém egu a neskutečné drzosti. Chybí v něm, kdo z nezdravotnických pracovníků byl tak nepostradatelný, že měl maximálně možné osobní ohodnocení (jaké nikdo z mých kolegů ve státní správě doposud neviděl), proč záchranka potřebuje archiváře (neznám finanční úřad na kterém by takováto funkce samostatně existovala, a že je na úřadech co archivovat). 

Zaštiťujete se záchranou lidských životů, ale je to vůči pacientům nefér hra, když se pod touto záštitou pokoušíte skrývat různé kulišárny a malé oranžové domů. Chybí mi vaše vyjádření, co vykonávali pro záchranu lidských životů synové pana Duška a pana Kypty a neznámá referentka Rosenbergová, která v době, kdy měla usilovně pracovat na záchrance, objížděla volební mítinky. Doufám, že se místo sprostého veřejného napadání nadřízené náměstkyně dostane veřejnosti vysvětlení, jak je to s tím placením politických trafikantů doopravdy.

Rozvážný přístup pana hejtmana Půty oceňuji, ale v dané situaci se domnívám, že je sice dobré zklidňovat vášně, ale omlouvat se neměl, protože vy si to vzhledem ke svému jednání nezasloužíte. Závěrem chci uvést, že si velmi vážím práce poctivých a obětavých záchranářů a ze srdce jim děkuji za všechny zachráněné lidské životy.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec

Článek Politická oběť nebo smutný hrdina bývalé koaliční frašky? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Tak se stalo, že se část občanů vzbouřila a založila si sdružení na obranu proti vydřiduchům. Později pak zjistili, že i jejich sousedé na druhé straně království si založili stejná sdružení proti stejným vydřiduchům, kteří sužovali celé město i široké okolí. Proto se ta sdružení se stejným cílem dala dohromady, a protože viděli, že vydřiduchové si dosadili svého krále a zneužívají jeho politické moci, řekli  si, že musí zvolit nového krále.

To se povedlo, ale ke královi se vetřeli i nepoctiví rádcové, protože je menší část občanů stále volila. Tak se vydřiduchům podařilo ovládnout nepoctivé rádce, uspořádat puč, a zvolit loutkovou královnu. A aby si ti drzí občané se svým králem už opravdu ani neškrtli, vyházeli krále a jeho lid ze všech funkcí a obsadili svým loutkovým divadlem vládu v celém království.

Občané zůstali se svým králem na ulici a mohli se buď rozejít do svých domovů a nechat si dál líbit všechny další sviňárny od vydřiduchů, nebo si  postavit svoje malé královstvíčko a vyzbrojit si sami své zbrojnoše. Rozhodli se tedy, že si postaví malou chudou armádu, a budou ji platit ze svých vlastních financí a půjček až do další vítězné bitvy.

V loňském roce se královi a jeho lidem podařilo ve spojení s dalšími neohroženými rytíři vyhrát první z velkých bitev.  Ani král není neomylný, ale občané stále vidí, že lepší je nezávislý král, byť i s chybami, než  pimprlové divadlo v režii vydřiduchů.  Vydřiduchové, kteří v té velké bitvě dostali pěkně na zadek, nyní zbrojí na další bitvy, protože cítí, že by mohli prohrát celou válku, a v širokém dalekém okolí najímají žoldáky a ti se snaží děsit a zastrašovat mírumilovné obyvatele království.

No a to už jsme děti i vážení dospělí čtenáři u postavičky pana Dolanského, kterému vydřiduchové v této pohádce také dali roli, a to nezávislého a neohroženého detektiva, který odtajňuje nekalé tisícové příspěvky královské družině z platů občanů lékařů, zdravotních sester, úředníků, podnikatelů, důchodců, dělníků a mnoha dalších profesí. A k tomu zpívá za kulisami sbor anonymů opakovaně refrén „no jestli ty tisícovky vážně někde nenakradli, určitě ukradli, určitě ukradli, la la lá“. 

Ale nebojte se děti, každá pohádka má dobrý konec a královská družina už se připravuje do příští velké vítězné bitvy. A teď už zazvonil zvonec a pohádky je pro dnešek konec .

Tak dobrou noc.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec

Článek Pohádka na dobrou noc pro pana Dolanského se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Je to způsobeno tím, že občané ztratili paměť a po 20 letech zapomínají na křivdy, které způsobila rudá strana mnoha lidem a jejich rodinám, nebo je to způsobeno zoufalstvím nad současnými vládami v Praze, na krajích i ve městech?

Důvod ztráty volebních preferencí u velkých stran je zřejmý. Občané už mají dost korupčních afér jejich představitelů a experimentů, které vedou ke zhoršování životní úrovně obyčejných lidí. Už se nám nelíbí cesta po modré, a v místních podmínkách ani po oranžové, která je tou modrou infikovaná. Liberec je proslulý vládou „tradičních“ stran, které se dovedou domluvit, ať už koaličně nebo naoko opozičně. Již léta si umně rozdělují funkce i zakázky, přičemž veřejné statky spravují tak, že město kráčí do dalších zítřků o žebrácké holi.

Komunisté nejsou blaničtí rytíři

Jsou to strany ODS a ČSSD, které si naoko jdou po krku, ale co se týče prebend z veřejného sektoru, jednají v Liberci ve vzácné symbióze. Ale nenechme se mýlit, komunisté nejsou blaničtí rytíři. I na Libereckém kraji existuje symbióza, a to mezi ČSSD a KSČM, kde komunisti za příslušné trafiky podporují menšinovou vládu ČSSD a SOS. Předsedkyně krajských komunistů Dana Lysáková  v Liberci podporuje současnou koalici, která se k moci dostala pučem. Činí tak úplně stejně jako ODS, bez podpory „opostran“ ODS a KSČM by menšinová koalice v Liberci nevládla. Strany se v reálu nechovají podle líbivých hesel, která nesou na žerdích před volbami, ale pragmaticky podle toho, co jim to vynese. 

Voliči nenechte se mýlit propagandou, novými neznámými tvářemi, za nimiž se skrývají staří profláknutí matadoři. Strany hlásají na billboardech laciná hesla, v krajských volbách slibují sociální jistoty a zaměstnanost, přitom tyto záležitosti vůbec nejsou v  kompetencích krajských samospráv.

Koministé nejsou alternativa

Komunistická strana není alternativa, která vám zajistí zaměstnání, bydlení, podporu v nouzi. Je to strana, která se hlásí k ideologii svých předchůdců. Nezapomínám, kolik přátel mé rodiny tato strana připravila o zaměstnání při nástupu normalizace jen proto, že se angažovali při pražském jaru, vystoupili z KSČ, nebo neschválili vstup sovětských vojsk. Nezapomínám, jak vyhodili učitele ze škol, vedoucí inženýry z podniků, a to bez jakýchkoliv sociálních dávek jak je dnes obvyklé. Vysokoškoláci chodili na brigádu vykládat uhlí na nádraží, aby vůbec zajistili obživu pro své rodiny.  Mnozí emigrovali a už nikdy se nemohli vidět se svými rodiče, kteří zemřeli v osamění.      

Komunisté nemají korupční aféry proto, že víc než 20 let nebyli u moci a proto možná někomu připadají přijatelní. Nezapomínejme však, jaká ideologie se za touto stranou skrývá, a kolik lidí a jejich rodin krutě postihla.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec

Článek Rudá záře nad Libereckým krajem, aneb kam nás přivedla cesta po modré … se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V zápisu z jednání Rady města Liberce ze dne 19.6.2012 se lze dočíst, co přeje pan náměstek Ing. Jiří Rutkovský (Unie sportu a zdraví) občanům Liberce, konkrétně občanům Lidových sadů. Při projednávání bodu č. 87 – zřízení pracovní skupiny RM pro řešení otázek sociálního vyloučení, předloženého Doc. Davidem Václavíkem (Liberec občanům) řekl doslova toto:

Ing. Rutkovský: „Já jsem se o tom bavil včera na poradě vedení, chtěl bych říct, že já jsem osobně  rád, že taková ubytovna v Riegrově ulici je, protože tato čtvrť produkuje spoustu intelektuálů, kteří si myslí, jak jsou chytří a mají naprosto jednoznačný názor na to, jak se toto dá řešit. Mě velmi těší, že si také mohou užít toto bydlení a tyto sousedy, aby věděli o čem skutečně to je, jak žije ostatní Liberec. Takže bych byl nerad …“

Doc. Václavík: „Ulice mimo jiné není ten největší problém, ty problémy jsou někde jinde.“

Ing. Rutkovský: „Problémy jsou naprosto všude, já jsem rád, že i v Lidových sadech.“

A přemýšlím dál nad tím, zda pan náměstek bude v ostatních čtvrtích, kde se obyvatelům něco nelíbí (v Ostašově, Doubí, Vesci atd.) kontrolovat, zda tam mají vzpurní občané také sociální ubytovny, aby si užili – cituji „toto bydlení a tyto sousedy, aby věděli o čem to skutečně je“.

Pane Rutkovský, když už jste souhrou okolností a popřením slušného chování a dobrých mravů dosáhl na místo náměstka statututárního města, tak byste se měl zabývat skutečným řešením sociálního bydlení. Město by především mělo prostřednictvím stavebního úřadu a sociální péče o rodiny s dětmi kontrolovat podmínky bydlení těchto lidí, zda jsou sociálně a hygienicky přijatelné za peníze, které stát prostřednictvím příspěvků za tyto lidi vydává k obohacení majitelů ubytoven, které nejsou chloubou v žádném městě a v žádné čtvrti. 

Přečtěte si vyjádření pana Rutkovského v kontextu projednávání tohoto bodu -str. 97 – 98 zápisu z RM.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec

Článek Jak náměstek Rutkovský přeje občanům bydlení s problémovými sousedy se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Martin Sepp byl zvolen na kandidátce ČSSD v roce 2010 jako občan města Liberce, pokud by měl místo bydliště jinde, nemohl by na této kandidátce být.

Rozhodujícím kritériem pro to, aby občan získal pasivní volební právo, tedy mohl být zvolen do zastupitelstva určité obce, je podle zákona o volbách do obcí místo trvalého pobytu. Smyslem vázanosti volebního práva na místo trvalého pobytu je to, aby se na správě územního společenství podílely pouze takové osoby, které do tohoto společenství skutečně patří.

Obchodní rejstřík a údaje Martina Seppa

Před nějakou dobou mě zaujalo, že pan Sepp má v obchodním rejstříků zapsáno místo trvalého pobytu v ulici V Horkách, kde sídlí vícero výrobních podnikatelských subjektů. Z internetu jsem zjistila, že se jedná o průmyslový objekt ve vlastnictví známé liberecké firmy ELMARCO s.r.o. (dnes MICONEX s.r.o.).

Vyhledat další informace pomocí googlu již bylo hračkou a iniciativní přátelé si udělali tématický výlet jak k obhlídce objektu ELMARCO v ulici V Horkách, tak do místa skutečného bydliště pana Seppa v Černousích č.p. 19, takže mi mohli sdělit, že v objektu V Horkách nejsou žádné byty, a tak tam pan Sepp skutečně nemůže bydlet. (redakce tohoto webu se rovněž byla zeptat na zmíněné adrese údajného pobytu Martina Seppa ve firmě Elmarco a bylo jí sděleno, že tam nikdo nebydlí – pozn.red.)

Spousta lidí má dnes trvalé bydliště tam, kde ve skutečnosti nebydlí, ale podle současného znění zákona o evidenci obyvatel si občan adresu trvalého bydliště zpravidla zvolí v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání, a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Objekt firmy ELMARCO je zapsán v katastru nemovitostí jako průmyslový objekt a tudíž by jako trvalé bydliště zapsán být neměl.

V březnu tohoto roku jsem tedy podala na Magistrát města Liberce podnět k zahájení řízení – zrušení místa trvalého pobytu Martina Seppa z důvodu porušení zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Do měsíce jsem dostala odpověď, že při přihlašování pobytu Martina Seppa bylo postupováno v souladu s tehdy platnou legislativou s odkazem na zákon č. 135/1982 Sb. a příslušnou vyhláškou, tudíž správní orgán neshledal důvody pro zahájení řízení z moci úřední.

Takže jsem se z toho dozvěděla, že pan Sepp V Horkách musí bydlet už nejméně 12 let, protože tento zákon byl zrušen s přijetím výše uvedeného zákona nového. Tečka. Úřednímu postupu bylo učiněno zadost a to jestli pan Sepp ulehá ke spánku mezi stroji na nanomateriály, když má rodinu v Černousích, úřady neřeší, není to jejich povinnost.

Skutečnost, jestli Martin Sepp šulí liberecké voliče ČSSD musí tedy posoudit sami voliči v příštích komunálních volbách v roce 2014. Měli by dobře zvážit, jestli člověk, který v Liberci vůbec nebydlí, může rozhodovat o tom, zda jim nalije za jejich domy další tisíce kubíků betonu, jestli jim může rozhodovat o rozšíření průmyslových zón do samé blízkosti domovů, jestli jim místo oprav škol pro děti bude stavět muzea tramvají a jiné finančně nerozumné megaprojekty.

Zákonodárce stanovil kritérium tak, aby se na správě obce podíleli její občané, to je lidé, kteří mají k městu nebo obci faktické pouto. Bohužel i toto se politici naučili ohýbat tak, že se nechají zvolit tam, kde je z toho vyšší profit, a na jejich rozhodování je to pak vidět. Nedivme se, že takové profipolitiky občané nezajímají, nežijí mezi nimi, nenesou důsledky svých rozhodnutí na vlastní kůži, nespí v domovech, kde jim pár metrů od baráků vyrostly průmyslové haly a obchodní centra, a večer se jedou v klídku vyspat do svých klidných domovů daleko od důsledků jejich rozhodnutí.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec

Článek Bydlí Martin Sepp ve fabrice nebo ošulil liberecké voliče? se nejdříve objevil na Náš Liberec.