Původní zakázku na dopravní obslužnost na příštích deset let vypsala v minulosti ještě bývalá krajská vláda ČSSD opřená o KSČM. Již tehdy měli zástupci společnosti Busline velmi úzké kontakty na tehdejší vládnoucí sociální demokraty, ale také na komunisty. Jednatel a klíčová postava Busline Jiří Vařil (vlastnictví firmy je kryté anonymními akciemi, firma sídlí střídavě na destinacích jako Kypr či Grenadiny) byl dokonce členem dopravního výboru Libereckého kraje za KSČM.
Zakázka, kterou pro tehdejší vládu ČSSD a KSČM pomohla vypracovat právní společnost HVH Legal, se ale novému krajskému vedení zdála natolik ušitá na míru právě společnosti Busline, že se jí rozhodlo zrušit a vypsat zakázku znovu.

Nové krajské vedení zakázku připravilo v lecčem postaru

Loni na jaře byla připravena nová zakázka, která měla vybrat vítěze čtyřmiliardového tendru, jehož či jejichž autobusy budou zajišťovat dopravu v kraji příštích deset let. Řada kritérií byla upravena tak, aby se tendr otevřel více uchazečům. Ale…Na poslední chvíli ale byly změněny podmínky tendru ze strany radního pro dopravu Vladimíra Mastníka (Starostové pro Liberecký kraj), které znamenaly ve výsledku zúžení uchazečů, zejména pro oblast Východ (Semilsko, Jablonecko), kde jezdil právě Busline (Busline provozuje největší část autobusových linek v kraji, na Liberecku jezdí pak ČSAD Liberec, na Českolipsku ČSAD Česká Lípa). Tento krok radního Mastníka vzbudil emoce zejména mezi koaličními partnery.

Za zmínku stojí i skutečnost, že novou zakázku pro Liberecký kraj realizovala stejná firma, která ji připravovala i pro staré krajské vedení ČSSD+ KSČM – tedy opět HVH Legal. Kvůli údajným, pouze formálním chybám ale bylo výběrové řízení zastaveno ze strany ÚOHS. Tak se stalo, že došlo k další časové prodlevě, která ovšem nahrávala stávajícím dopravcům v čele se společností Busline, protože například, na rozdíl od konkurentů zapojena do systému IDOL (Integrovaný systém dopravy Libereckého kraje), kde mají šestiměsíční výpovědní lhůtu.

Jak si vypomoci skrze ÚOHS

ÚOHS napadl výběrové řízení Libereckého kraje již v lednu 2014, ale Liberecký kraj se rozhodl řešit situaci až v červnu 2014, tedy v době, která opět nahrávala stávajícím dopravcům (tedy i Busline). Není zřejmě náhoda, že u ÚOHS napadla zakázku společnost z Velké Bíteše BDS-BUS, která se ale v Libereckém kraji o zakázku vůbec neucházela. Nicméně podle odborářů (redakce jejich jména zná) je s firmou Busline propojena tak, že používají stejnou autobusovou flotilu.

Navíc Busline předtím napadl zakázku u ÚOHS v sousedním Ústeckém kraji, kde se ucházela o oblast Děčínska právě BDS-BUS. Později ale svou námitku Busline stáhla a BDS-BUS zakázku dostal. BDS-BUS zase napadla zakázku v kraji Libereckém a výsledkem je zde ve finále zakonzervování stavu, které vyhovuje právě Busline. Navíc podle vrcholných představitelů Ústeckého kraje spolu s BDS-BUS jednali vždy představitelé Busline, jako by šlo o propojené firmy.

Vyloučení firem opět pomohlo Busline, kraj bude zřejmě platit desítky milionů navíc

Liberecký kraj se po zásahu ÚOHS rozhodl pokračovat ve veřejné zakázce a dostal 13 nabídek na tři oblasti kraje od devíti uchazečů. Nicméně komise se rozhodla čtyři z nich vyloučit (například koncern ICOM, ale i společnost Busline), důvodem měly být nepřiměřeně nízké ceny. To tvrdil posudek, který si kraj objednal u ČVÚT před podáním nabídek od uchazečů, ale druhý posudek (rovněž ČVÚT), který již operoval s konkrétními daty konkrétních uchazečů tvrdil opak (ten bral v potaz například velikost a ekonomickou sílu firem).

 Vedle vyloučení čtyř uchazečů bylo zároveň rozhodnuto, že na stávající dva roky budou pro kraj jezdit dosavadní dopravci – ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa a největší dodavatel: Busline. Jedním z důvodů, proč nevzít potaz ostatní uchazeče byl údajný důvod, že by se ostatní uchazeči nebyli schopni zapojit do systému IDOL. Minimálně jeden uchazeč tuto skutečnost rozporoval, že toho schopen je. Ale tyto skutečnosti byly radě kraje zatajeny, ač byly v té době minimálně den vedení kraje k dispozici.

Jakkoliv byla mezi vyloučenými i společnost Busline, tato situace jí nakonec nejvíce vyhovuje. A to proto, že by nezvítězila (levnější nabídku na oblast Východ dodal autobusový koncern ICOM). Rozhodnutí rady Libereckého kraje, kdy byly zatajeny odpovědi jiných uchazečů, tedy jednoznačně nahrál, minimálně na další dva roky, společnosti Busline, která bude pravděpodobně v kraji jezdit za ceny daleko vyšší než by nyní musela kvůli konkurenci nabídnout.

Podle zástupců neúspěšných uchazečů tak Liberecký kraj přijde o desítky milion korun, protože bude nadále platit stávající cenu za kilometr vysoko nad cenou, kterou mohl platit, kdyby uchazeče nevyloučil.

Úzké politické vazby na Busline mají téměř všechny politické strany, včetně vládnoucích Starostů

Veřejné zakázky, které na městské i krajské úrovni získala společnost Busline budí řadu pochybností. Bez výběrového řízení například získala zhruba 40% autobusových linek v Liberci a člen managementu Busline Luboš Wejnar se stal šéfem dopravního podniku.

Zakázku na dodávku nafty pro městské společnosti získala narychlo vzniklá anonymní firma, která své vlastníky kryje podobně jako Busline, kde ovšem figuruje švagr Jiřího Vařila z Busline. Busline také samozřejmě sponzoruje hokejový tým patřící zdejší firmě Syner.

Z liberecké ODS sedí v dozorčí radě BusLine i Nikola Bradíková, někdejší kariérní souputnice Radima Ziky, která má v této společnosti na starosti i PR. Pro BusLine v oblasti PR pracoval i PR poradce Jiřího Kittnera a současný politický publicista firmy Syner, která má ke zdejší ODS velmi blízko, redaktor Týdne v Libereckém kraji/Genus TV Zdeněk Soudný.

Samotný Jiří Vařil dlouhodobě fungoval v krajském výboru pro dopravu, kam jej minulé volební období i to současné, delegovala zase KSČM, která je v Libereckém kraji, oproti celostátním deklaracím, rozhodným zastáncem faktické pozvolné privatizace veřejné dopravy. Vařilovu pozici jako delegáta pevně podporuje zejména jablonecká organizace KSČM a zastánce má i v Miloši Titovi, který se proslavil, když v rámci tiché koalice ČSSD – KSČM na kraji v loňském volebním období pobíral za jinak neplacenou funkci dopravního výboru cca 53 tisíc korun měsíčně (dnes je funkce opět neplacená).

Rozhodně blízko má k BusLine i ČSSD, zejména liberecký tým kolem Roberta Duška složený z dnes již bývalých vrcholných krajských politiků. Ve volebním období 2008 – 2012, kdy na kraji vládla ČSSD opírající se zejména o podporu KSČM, získal BusLine řadu kontraktů, které byly a jsou podrobeny silné kritice.

Busline nemá ale vazby na „tradiční, staré“ strany. Místopředsedou dozorčí rady Busline je starosta Rychnova u Jablonce a člen Starostů pro Liberecký kraj, Ing. František Chlouba. Ten figuruje zároveň ve Výboru dopravy Libereckého kraje. Podle odborářů v dopravě má společnost Busline i nadstandartně dobré vztahy, zejména co se týkalo otázky využívání autobusového nádraží, s městem Lomnice nad Popelkou, kde dlouhodobě působí jako starosta současný radní pro dopravu za Starosty pro Liberecký kraj Vladimír Mastník.

Článek Liberecký kraj a miliardová dopravní zakázka: je faktickým vítězem opět Busline? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Informace v ISVZUS jsou přehledně tříděny na informace určené pro zadavatele a dodavatele. Pro vyhledávání veřejných zakázek si uživatel může zvolit buď jednoduchý či rozšířený způsob vyhledávání.

Způsob vyhledávání veřejné zakázky

• fulltextové vyhledávání
• podle druhu a typu formuláře – slouží k třídění vyhlášených a vysoutěžených zakázek
• podle druhu zakázky – služby, dodávky, stavební práce
• podle typu zadávacího řízení
• podle evidenčního čísla – základní identifikátor zakázek, unikátní pro každou zakázku
• podle limitu zakázky
• podle předmětu činnosti, kterého se zakázka týká.

Rozšířený způsob vyhledávání pak umožňuje kombinovat různé filtry tak, aby uživatel nalezl co nejpřesnější soubor zakázek.

Článek Jsou veřejné zakázky někde evidovány? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Co musí obsahovat podnět na přezkoumání?

Podnět musí obsahovat tyto náležitosti:

• označení orgánu, kterému je směřován
• vylíčení skutečností odůvodňujících závěr, že se zadavatel veřejné zakázky dopustil pochybení, pro které je namístě zrušit veřejnou soutěž nebo které zakládá odpovědnost zadavatele za správní delikt. Zde se doporučuje přímo odkazovat na konkrétní ustanovení zákona, o kterých se autor podnětu domnívá, že byly zadavatelem porušeny
• jestliže ten, kdo podává podnět, o to požádá, je mu ÚOHS povinen do třiceti dnů od obdržení podnětu povinen sdělit, jakým způsobem s podnětem naložil.

Článek Kam se obrátit v případě podezření na manipulaci s veřejnou zakázkou? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Nadlimitní a podlimitní veřejná zakázka – jedná se o tzv. velké veřejné zakázky. Předpokládána hodnota veřejné zakázky přesahuje hodnotu přesahující u dodávek a služeb částku 1 milion Kč bez DPH a veřejných zakázek na stavební práce částku 3 milionů Kč bez DPH. Od 1. ledna 2014 se hodnota pro všechny typy veřejných zakázek sjednotí a bude činit 1 milion Kč bez DPH.

Nadlimitní a podlimitné veřejné zakázky

Rozlišení kategorií nadlimitních a podlimitních zakázek je složitější. Stanovené hraniční limity se liší nejen v závislosti na druhu zakázky, ale také na typu zadavatele. Zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku je třeba v konkrétním případě určit nahlédnutím do zvláštního právního předpisu. Výše limitů se mění zpravidla každé dva roky transpozicí evropské směrnice do českého právního řádu. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění. 

Zakázky malého rozsahu

Zakázky malého rozsahu – jedná se o všechny zakázky, jejichž:

• předpokládaná hodnota nedosáhne v případě zakázek na dodávky a na služby 1 milion Kč bez DPH
• v případě zakázek na provedení stavebních prací 3 milionů Kč bez DPH

Novela zákona o veřejných zakázkách, jež bude účinná od 1. ledna 2014 tyto částky sjednocuje a snižuje na hodnotu 1 milion Kč bez DPH.

Článek Jaké jsou typy veřejných zakázek? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Veřejným zadavatelem je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek nebo jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (tento veřejný zájem však nesmí být „průmyslové či obchodní povahy“) a zároveň je financována nebo ovládána převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

Dotovaný zadavatel – může se jim stát jakákoliv právnická nebo fyzická osoba. Předpokladem pro to, aby se subjekt stal dotovaným zadavatelem, je naplnění těchto základních podmínek:

• zakázka je z více než 50% financována z peněžních prostředků z veřejných zdrojů
• peněžní prostředky poskytnuté na zakázku hrazenou z veřejných zdrojů přesáhnou 200 000 000 Kč.

Sektorový zadavatel – je osoba, která vykonává některou z relevantních činností. Tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo veřejný zadavatel nad ní může přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

Článek Kdo zadává veřejnou zakázku? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Veřejná zakázka je zákonem definována jako zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

Dělení veřejných zakázek podle hodnoty

Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na:

• nadlimitní veřejné zakázky
• podlimitní veřejné zakázky
• veřejné zakázky malého rozsahu.

Aby se jednalo o veřejnou zakázku dle zákona, je třeba naplnit současně tři pojmové znaky:

• zakázka směřuje k pořízení dodávek, služeb či stavebních prací
• pořizovatelem poskytovaného plnění je zadavatel
• finanční protiplnění zadavatele za poskytnuté dodávky, služby či stavební práce.

Článek Co je to veřejná zakázka? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Odvolání musí obsahovat

• kdo ho podává (identifikace odvolatele – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
• jaké rozhodnutí je odvoláním napadáno
• v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá (jinak platí, že se napadá celé rozhodnutí)
• v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo.

V případě, že odvolatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání, může tuto záležitost řešit soudní cestou a to podáním správní žaloby proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu k příslušnému správnímu soudu (krajskému soudu) podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje.

Žaloba musí obsahovat

• kdo ji podává (identifikace žalobce – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
• identifikace žalovaného (tj. nadřízeného orgánu povinného subjektu, který o odvolání rozhodoval), popř. i identifikace osob na řízení zúčastněných
• označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení žalobci
• označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá
• žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
• jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést
• návrh výroku rozsudku
• datum
• podpis

Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 3.000,- Kč. K žalobě musí být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává, jakož i stejnopis napadeného rozhodnutí. Správní soud zkoumá, zda byly dány důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Soud žádost přezkoumá a sám posoudí, zda má žadatel na poskytnutí informace právo. V případě, že soud shledá, že správní orgán neměl zákonné důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí vydání informace, toto rozhodnutí zruší a zároveň přikáže povinnému subjektu, aby informace žadateli poskytl.

V případě, že povinné subjekty nereagují

Pokud po uplynutí 15-ti denní lhůty, nebo po uplynutí řádně prodloužené lhůty, povinné subjekty nereagují je žadatel oprávněn podat stížnost na postup při vyřizování žádosti. Pokud zůstane nečinný i odvolací orgán, může to být způsobeno i tím, že povinný subjekt podanou stížnost na nečinnost nadřízenému orgánu vůbec nepostoupil. Před podáním žaloby by proto měla následovat ještě stížnost přímo k nadřízenému orgánu.

V případě, že ani odvolací orgán na základě stížnosti žadatele nezjedná nápravu, je možné bránit se u příslušného správního soudu žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prvního stupně. Takovou žalobu lze podat ve lhůtě nejpozději do 1 roku (ode dne marného uplynutí řádné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí).

Článek Na koho se mohu obrátit, když mi úřady odmítnou informaci podat? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Závažné důvody pro prodloužení lhůty

• vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou odděleně od úřadovny vyřizující žádost
• vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti
• konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Článek Jaká je lhůta poskytnutí informace? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V tomto případě musí povinný subjekt žadateli písemně oznámit, že po něm bude požadovat úhradu za poskytnutí informace (výši a její zdůvodnění). V opačném případě je povinný subjekt povinen informace poskytnout bezplatně. Zákon o svobodném přístupu k informacím však jednoznačně nestanovuje, zda povinný subjekt ztrácí nárok na úhradu nákladů i za situace, kdy o úhradu nákladů žadatele požádá až po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

Článek Jedná se o bezplatné informace? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Povinný subjekt může odmítnout poskytnout informaci v těchto případech

• je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup
• je-li požadovaná informace obchodním tajemstvím podle § 17 zákona č. 513/1991 Sb.
• týká-li se požadovaná informace majetkových poměrů osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení
• týká-li se informace tzv. osobních údajů fyzické osoby. Určité osobní údaje se však přesto poskytnou u tzv. příjemců veřejných prostředků a to v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec pobytu, a samozřejmě výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. Příjemcem veřejných prostředků je také zaměstnanec veřejné zprávy. Povinný subjekt je proto povinen poskytnout žadateli informace například o výši vyplacených odměn.
• povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací

Článek O jaký typ informací můžu žádat? se nejdříve objevil na Náš Liberec.