Je to třicet let starý příběh, ale zdá se, že minimálně pro město s dobrým koncem. Okresní soud v Liberci rozhodl, že městu se vrátí tzv. Domeček – hlavní táborová budova v Jindřichovicích pod Smrkem, která za minulého režimu vznikla svépomocí skrze tehdejší pionýrskou organizaci. Tato budova byla od roku 1995 vedena jako majetek Novoměstského občanského sdružení (NOS).

Rozhodnutí soudu je sice nepravomocné, ale soudkyně na konci jednání zcela jasně konstatovala, že vlastníkem hlavní budovy táborové základny je město Nové Město pod Smrkem.

Soud konstatoval, že hlavní budova táborové základny v roce 1995 nebyla majetkem Domu dětí a mládeže, později SVČ Roroš. Město Nové Město pod Smrkem, podle soudu,  svěřilo „Domečku“ táborovou základnu pouze do  užívání. To znamená, že „Domeček“ mohl areál a jeho části užívat a hospodařit s ním, nikoli jej však prodat, převést, darovat či jinak zatížit.

Na nezákonnost převodu navíc poukazuje skutečnost, že zastupitelstvo města nikdy neschválilo převod táborové základny ani jeho částí do vlastnictví „NOSu“ a záměr k takovému kroku nebyl ani zveřejněn.

Převod z roku 1995 byl neplatný od počátku, protože proběhl bez souhlasu zastupitelstva a v rozporu se zákonem. Soud výslovně uvedl, že „takový převod z hlediska dobrých mravů odhalovaný obcí byl překvapující, jak pro žalobce, tak jeho občany. O poctivosti úmyslu převodu pak nesvědčí ani zachování táborové základny pro děti, to město chtělo také, i po převodu dál hradilo provoz, před odhalením převodu investovalo i do hlavní budovy, a dokonce i po objasnění vztahů dál s investicemi pomáhalo a v roce 2023 pouze hlasovalo o správě zbylého majetku jiným subjektem, což pro vznik nedůvěry vůči SVČ Roroš a jeho postavení vůči zřizovateli bylo jeho právem.“

Podle současného vedení města i soudu tak bylo dokázáno, že jednání tehdejšího předsedy spolku „NOS“ a zároveň předminulého starosty města a bývalé ředitelky „Domečku“ mělo znaky nepoctivého úmyslu a poškozovalo město.

S tím ale nesouhlasí druhá strana sporu, Novoměstské občanské sdružení. „Rozhodně se nedá říci, že by se někdo na zařízení obohacoval, naopak naše sdružení celou dobu provoz víceméně dotovalo, přistavěli jsme například i sociální zařízení a podobně,“ myslí si Pavel Smutný, který figuruje v NOS a zároveň je i bývalým starostou Nového města pod Smrkem za STAN/Starosty pro Liberecký kraj. „proti rozhodnutí soudu jsme se odvolali, nepovažujeme ho správné a spravedlivé,“ dodal Pavel Smutný.

Celý soudní spor se táhl od roku 2023, kdy jej inicioval současný starosta Nového Města pod Smrkem Petr Černica (ANO). Ten také neskrývá radost z toho, že se městu jeho majetek, který bude sloužit místním dětem, opět vrací.

„Z rozhodnutí soudu máme obrovskou radost. Téma táborové základny bylo pro nás velmi citlivé, protože jde o nádherný prostor, který má pro město mimořádný význam a hodnotu,“ uvedl starosta města Petr Černica. Podle starosty bude dál objekt sloužit novoměstským i ostatním dětem, nicméně město na jeho provozu ušetří, protože si jej pronajímalo právě od NOS.

foto: Facebook

Článek Novému městu pod Smrkem se po dlouhých letech vrací majetek se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Případ začal na jaře 2018, kdy v dopravním podniku zasahovala protikorupční policie. Minulý týden rozhodl státní zástupce o žalobách. „Obžaloba byla podána pro zločin podplácení, zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, zločin poškození finančních zájmů Evropské unie a zločin přijetí úplatku,“ uvedla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.

Jak upozornil již loni Náš Liberec, několik obviněných se během vyšetřování přiznalo a uzavřelo se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Tuto skutečnost potvrdila i dnes Kateřina Doušová z krajského státního zastupitelství. „Byl podán návrh na schválení dohod o vině a trestu uzavřených se třemi obviněnými, a to s jednou fyzickou osobou a dvěma právnickými osobami,“ dodala státní zástupkyně.

Zmíněnou dohodu uzavřeli například bývalý liberecký krajský radní pro dopravu a zastupitel za STAN/Starosty pro Liberecký kraj Vladimír Mastník. „Mě je osmdesát let a ten případ se táhne dlouho. proto jsem se rozhodl to ukončit a mít to co nejdříve za sebou“, řekl v červnu loňského roku naší redakci Vladimír Mastník, který je dnes důchodcem. Náměstek hejtmana Mastník si nechal od podnikatele a bývalého šéfa společnosti BusLine Jiřího Vařila například platit svou politickou kampaň.

Dalším politikem, který se přiznal k trestné činnosti je Pavel Šulc (bývalý zastupitel za první generaci ANO v Liberci), který s žalobcem uzavřel dohodu o vině a trestu, soud ji schválil předloni v únoru. Za přijetí úplatku přes dva miliony korun v době, kdy působil v představenstvu DPMLJ, dostal Šulc tříletý podmíněný trest se zkušební dobou tři roky a peněžitý trest 2,21 milionu korun. Jeho obžalovaná firma Smartkonstrukt musela zaplatit sto tisíc korun, i u té soud schválil dohodu o vině a trestu.

Dohodu uzavřela i bývalá vedoucí investičního oddělení libereckého dopravního podniku Jana Vlčková, stavební společnost ABR Praha, ale i televizní společnost z Liberce a její majitel Jan Punčochář, který pro zdejší radnici provozovala zpravodajství. Na základě Punčochářova doznání s ním radnice v Liberci spolupráci ukončila.

V kauze ovšem figurují, jak nejobsáhleji v minulosti informoval Náš Liberec, i další politici. Celá „dopravní chobotnice“ fungovala, dle orgánů činných v trestním řízení kolem podnikatele a tehdejšího majitele společnosti BusLine Jiřího Vařila. Náš Liberec s Vařilem přinesl otevřený rozhovor o tom, jak, dle vlastních slov, erodoval z normálního podnikatele v mafiána a s kým ze zdejších politiků měl čilé styky.

V případu ovšem figurují i další politici. Jsou mezi nimi exponenti zdejší ODS, jako například jablonecký podnikatel a významný člen ODS Miroslav Pelta. Policie má za to, že Pelta měl, ve spojení s podnikatelem a klíčovou osobou společnosti BusLine Jiřím Vařilem a někdejším ředitelem dopravního podniku Lubošem Wejnarem, ovlivňovat a předražovat veřejné zakázky, které liberecký dopravní podnik zadával.

Další političkou ODS, která ve případu figuruje a byla policií obviněna je i Tereza Dlouhá z Jablonce nad Nisou. Jak uvedl náš web, měla Dlouhá například plnit roli spojky mezi klíčovou postavou celé kauzy, podnikatelem Jiřím Vařilem, který je rozhodující personou stojící za společností BusLine a dalšími jejími aktéry. Dlouhá měla podle policistů dokonce i nosit úplatky od Vařila směrem k politikům. Ty měl inkasovat například i předseda představenstva a dlouholetý přítel a chráněnec libereckého primátora Tibora Batthyányho (zvolen a vyhozen z ANO) Pavel Šulc (rovněž zvolen a vyhozen z ANO).

Jméno Terezy Dlouhé ale figuruje i ve firmě ADOS CZ, která sice ukrývá své majitele prostřednictvím zaknihovaných akcií, ale od roku 2016 ji patří společnost Sovis s.r.o., která jen v roce 2017 získala od dopravního podniku zakázky ve výši 14,5 milionu korun. Firma Sovis v loňském roce pro dopravní podnik například dělala rekonstrukci křižovatky u Severočeského muzea na Masarykově třídě v Liberci. Ve firmě ADOS CZ figuruje i Radek Chobot, dlouholetý ředitel BusLine, který před pár dny rezignoval.

Mezi chobotnici BusLine, kterou se Vařilovi podařilo vypěstovat, patří politici ze STAN/Starostů pro Liberecký kraj, ANO i exANO  bývalého primátora Tibora Batthyányho, ODS, i KSČM (Vařil byl například za KSČM i v dopravních komisích( Libereckého kraje. V dubnu 2018 pak přišlo rozsáhlé policejní zatýkání, kde mezi hlavními obviněnými jsou vedle Vařila a Wejnara i politici ODS a také bývalý předseda představenstva dopravního podniku Pavel Šulc z Batthyányho exANO, který byl do funkce dosazen za odvolaného Josefa Šedlbauera ze Změny pro Liberec. A to hlasy exANO i tehdy opozičních Starostů pro Liberecký kraj a ODS.

Článek Dopravní korupční kauza jde k soudu. Figurují v ní politici Starostů, ODS i bývalého ANO se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Celá kauza se táhne od roku 2013, když tehdejší, a dnes rovněž nepravomocně za korupci odsouzený, hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN/Starostové pro LK) podal ve věci trestní oznámení. Kauzu poté zdokumentovala policie a následně státní zástupce podal celkem 11 žalob.

Liberecký soudce Richard Skýba v létě 2023 uznal vinnými všech jedenáct obžalovaných v kauze dotací na rekonstrukci liberecké Výšiny, stavbu termálních lázní v Chrastavě a obnovu hotelu Praha v Jablonci. Od soudu si odnesly nepodmíněné tresty i bývalé špičky liberecké sociální demokracie.

Obžalovaní dostali písemné vypracování rozsudku až vloni v létě (samotný spis měl nižší desítky tisíc stran) a teprve pak se mohli odvolat k Vrchnímu soudu, který se přezkoumáním rozsudku zabývá až dnes.

Kauza se týká údajného zneužívání evropských dotací a korupce, která je měla provázet. Soud v roce 2023 rozhodl, že obžalovaní v letech 2008 až 2012 poškozovali zájmy Evropské unie, dopouštěli se korupce i manipulace s veřejnými zakázkami při dotačních akcích placených z evropských fondů, a to na zámeček a termální lázně v Chrastavě, jablonecký hotel Praha a libereckou Výšinu. Celkově se jednalo o částku kolem 200 milionů korun.

Senát krajského soudu v Liberci měl před dvěma a půl lety za to, že všechny projekty spojené s podnikatelem Janem Imlaufem provázela korupce. Imlauf, dle dnešního rozhodnutí, skrytě ovládal všechny firmy, které o dotace žádaly, a navíc manipulovat veřejné řízení tak, aby práce na zmíněných objektech zase získávaly jeho stavební společnosti. Navíc mělo docházet k fakturování fiktivních prací.

Mezi odsouzenými jsou i bývalí přední liberečtí politici. Bývalý europoslanec Robert Dušek i náměstek hejtmana Martin Sepp (oba ve své době ČSSD) podle soudu spáchali trestný čin přijetím úplatku a oba soudce Richard Skýba odsoudil na pět let nepodmíněně do věznice s ostrahou a k peněžitému trestu. Jan Imlauf pak dostal trest na 6 let a rovněž peněžitý trest.

Dalším bývalým politikem mezi obžalovanými je i další bývalý liberecký sociální demokrat, již dříve odsouzený v souvislosti se zabitím Filipa Venclíka, někdejší předseda místní organizace ČSSD Liberec 12 – Pavlovice Petr Skála. Ten měl podle žalobce sehrát roli vykonavatele plánů a dohod mezi zmíněnými politiky a Janem Imlaufem. Má jít do vězení na 3 roky. Stejný trest dostal i Marek Kuthan, který byl šéfem ve firmě Dům pohody, která byla příjemcem dotací v Chrastavě.

Některým z obžalovaných hrozilo až 12 let vězení. Mírnější tresty předseda senátu Richard Skýba zdůvodnil i dlouhou dobou, která uplynula od této trestné činnosti.

foto: Wikipedia

Článek Vrchní soud se zabývá korupcí bývalých libereckých politiků z ČSSD se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Citelné zpoždění nabere úprava okolí liberecké přehrady. Avizovaný termín, kdy měla být pouhý kilometr dlouhá promenáda kolem přehrady hotová, tedy na jaře 2026, zcela jistě dodržen nebude. Stavba se také výrazně prodraží. A to zhruba o třetinu. Vysoutěžená cena byla 66 milionů, ale ani ta nestačila: nyní se počítá s částkou 93 milionů korun.

Radnice se rozešla s původním zhotovitelem, kterým byla liberecká firma Baustadt. Jenomže, podle zjištění našeho webu, město odmítlo akceptovat rozsah navýšených prací. Město a firma se proto dohodly na ukončení smlouvy. Nového zhotovitele stavby město teprve hledá. Náš Liberec oslovil zmíněnou firmu s žádostí o vyjádření, ta ale nereagovala.

Radnice, kterou na podzim čekají volby, plánuje otevřít v létě, ještě před komunálními volbami, promenádu s pláží alespoň provizorně. Jako hlavního viníka označuje vedení města Povodí Labe, kvůli němuž se prý celá stavba zdržela.

„Důvodem ukončení smlouvy je, že Povodí Labe se o rok zdrželo se svou stavbou, takže stavební firma nemohla pro města provést plánované úpravy v původním termínu. Tedy do října 2025. Smlouva je ukončena, vypořádána. Dosavadní plnění ze strany města za provedené práce činí cca 6,4 milionů včetně DPH. Radnice nyní hledá novou stavební firmu. Předpokládaná částka za realizaci projektu je cca 93 milionů včetně DPH. Co se týká dokončení, optimistická varianta je, že práce budou zahájeny v dubnu 2026. S tím, že už v červenci se dokončí nejnavštěvovanější část stavby okolí liberecké přehrady od hráze po letní restauraci Na Přehradě. A do září pak od restaurace Na Přehradě směrem na druhou stanu k restauraci Bílý Mlýn. Zásadní rekreační plocha by tak Liberečanům měla nově sloužit již v letní sezoně 2026,“ uvedl pro Náš Liberec mluvčí liberecké radnice Tomáš Tesař.

Jenomže, jak zjistil Náš Liberec, Povodí Labe odmítá, že by neslo odpovědnost za zdržení projektu promenády podél přehrady. Upozorňuje, že potřebnou opravu pravé zdi přehrady dokončilo již v roce 2023 a městu tedy nic nebránilo, aby Liberečanům slíbený projekt dokončilo.

„V rámci přípravy akce ‚Vodního díla Harcov, zajištění bezpečnosti za povodní‘ stanovilo město Liberec podmínku státnímu podniku Povodí Labe, aby dokončilo jeden ze stavebních objektů, opravu pravobřežní zdi v zátopě, do termínu 31. 12. 2023, a to z důvodu návaznosti na městskou stavební akci rekonstrukce Promenádní cesty. Povodí Labe této podmínce beze zbytku dostálo a stavbu v určeném termínu dokončilo,“ uvedl pro Náš Liberec mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.

Průtahy kolem hlavní hráze pak, dle Povodí Labe, nemají na projekt promenády kolem přehrady vliv a město mohlo v projektu promenády klidně pokračovat. „Zpoždění nastalo u opravy vlastního tělesa hráze, a to kvůli nesourodému horninovému podloží pod hrází, což bylo zapotřebí řešit speciálními injektážemi. Tyto práce v podloží hráze však s rekonstrukcí Promenádní cesty na břehu nijak nesouvisí, tyto dvě stavební akce nejsou v jakékoli kolizi,“ dodal Aleš Prokopec.

Promenádu kolem harcovské přehrady slibují veřejnosti primátor Jaroslav Zámečník a jeho současný náměstek pro architekturu a veřejný prostor Jiří Janďourek (oba STAN/Starostové pro LK) již skoro osm let. Liberecká média dlouhé roky plní pěkné obrázky a vizualizace, jak má okolí oblíbené vodní plochy vypadat, a to nejméně posledních 5 let.

Článek Další průtahy a velké prodražení kolem přehrady. Svaluje vedení města na Povodí Labe neprávem? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

„Za předchozí tři roky, tedy od začátku volebního období, se nám takto povedlo na zhruba 270 soutěžených zakázkách ušetřit Liberečanům bezmála půl miliardy korun, které jsme díky tomu mohli použít na další rozvoj a údržbu města,“ říká ve své tiskové zprávě primátor Liberce Jaroslav Zámečník ze STAN/Starostů pro LK.

Podle Zámečníka se například více jak milion korun podařilo ušetřit na 38 z celkového počtu 128 zakázek, které v loňském roce město soutěžilo. „To je zhruba třetina ze všech soutěžených projektů, což považuji za skvělý výsledek. Úspěšný byl i dopravní podnik, kterému se povedlo ušetřit na 7 soutěžených zakázkách skoro 63 milionů korun,“ dodává primátor města Jaroslav Zámečník.

Na to ovšem ihned zareagovala opozice. „Nejde o žádné úspory. Jde o standardní výsledek výběrových řízení, kdy je cena vysoutěžena obvykle nižší, než je cena předpokládaná. Tedy cena odvozená z tabulek při sestavování položkového rozpočtu k projektové dokumentaci,“ uvedl k primátorovu tvrzení Jindřich Felcman ze Zelených/LOL.

A k tomu zastupitel Felcman dodává, že s použitím logiky primátora by se celé sdělení dalo zásadně otočit:
„V roce 2025 proběhla také veřejná zakázka na svoz odpadů. Předpokládaná cena na deset let byla 1,595 miliardy Kč bez DPH, ale Liberec obdržel jen dvě nabídky, které tuto cenu překračovaly. Jak jsme upozorňovali, bylo to hlavně kvůli tomu, že zakázku vypsal náměstek Jiří Janďourek (STAN/Starostové pro LK) na poslední chvíli, do tendru se tak nemohlo přihlásit více zájemců. Výsledkem bylo, že se musel tendr vypsat znova, pouze pro období čtyř let. Vysoutěžila se cena 745 mil. Kč bez DPH, tzn. oproti původně předpokládané ceně, která by na čtyři roky vycházela na 640 mil. Kč, se zakázka o sto milionů prodražila. Tahle částka přesně odpovídá údajným úsporám města za jiné zakázky a sdělení primátora to staví na hlavu.“

Náš Liberec rovněž roky ukazuje na to, že v Liberci se, zejména velkým, stavebním firmám na veřejných zakázkách, které zadává město i kraj (kde jsou v obou případech nejsilnější právě STAN/Starostové pro LK), nezvykle daří stavby prodražovat.

Na městské úrovni zmiňme například (stále nedokončenou) rekonstrukci budovy URAN. Samotná rekonstrukce de facto jen vnější části budovy se extrémně prodražila. Podle původní nabídky z konce roku 2021 měla stát 75 milionů korun, ale nakonec se rekonstrukce budovy vyšplhala až na necelých 166 milionů. Za realizací stojí Společnost CMS pro rekonstrukci objektu URAN, jejíž společníky jsou společnosti CL-EVANS, Metrostav DIZ a STAPROM CZ. Případ figuruje i v korupční, tzv. Liberecké kauze, která podle policie a státní zastupitelství dokládá, jak moc se od roku 2018, kdy na radnici nastoupil jako primátor Jaroslav Zámečník, na zdejším magistrátu rozmohlo korupční prostředí.

Na krajské úrovni lze například poukázat na případ parkovacího domu u zdejšího krajského úřadu. Jeho cena vzrostla od roku 2017 do roku 2024 téměř čtyřikrát a na konec se z původních 67 milionů vyšplhala na neuvěřitelných 246 milionů korun.

Článek Primátor: Liberec jen loni ušetřil na zakázkách přes 100 milionů. Vždyť normálně lžete, reaguje opozice se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Loni padly v kauze, kde je nejznámějším odsouzeným liberecký hejtman Martin Půta (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) vysoké tresty. Manažeři Metrostavu i dalších stavebních firem, úředníci odpovědní za rozdělování dotací si u soudu vyslechli, že půjdou do vězení na pět až sedm let.

Samotného hejtmana Martina Půtu soud potrestal podmínkou, když vyšlo najevo, že si od Metrostavu, který ho měl dle soudce doslova „na vodítku“, nechal proplácet fakturu pro svého soukromého informátora, někdejšího majitele bezpečnostní agentury, který pro hejtmana sháněl kompromitující materiály na nepohodlné úředníky a ostatní politiky z řad svých tehdejších koaličních partnerů na kraji, kterými byli například Zuzana Kocumová nebo Jan Korytář.

Dlouhá doba vypracování rozsudku je, dle mluvčí Krajského soudu v Liberci Karolíny Francové, dána nezvykle rozsáhle velkým spisem. „Dlouhá doba potřebná k vyhotovení rozsudku je zapříčiněna nestandardním rozsahem a nedostatečnou přehledností spisového materiálu,“ uvedla Karolína Francová.

Hejtman Martin Půta, který je v kauze pouze „okrajovou“ osobou, ale rozhodně tou mediálně nejznámější, rozsudek nepovažuje za spravedlivé. Od svého obvinění mluví o tom, že celý případ je kampaní, která ho má „politicky i finančně zničit“.

Martinu Půtovi ale zatím platí jeho elitní advokáty stranická kasa libereckých Starostů. Náš Liberec již v minulosti upozornil na skutečnost, že právníky Půta platí z peněz, které mu poskytlo jeho hnutí Starostové pro Liberecký kraj a které je zase obdrželo od státu za výsledky voleb na politickou činnost. Předloni se tato částka dostala již na téměř 2,5 milionu korun.

Hejtman Martin Půta dostal loni u soudu podmíněný trest a finanční trest ve výši 50 000 Kč. U klíčových figur celého případu byly ale tresty podstatně vyšší a podle soudce mají hlavní aktéři kauzy nastoupit do vězení na několik let. Náš Liberec přinesl detailní rozbor těchto rozsudků již loni v únoru.

Hejtman Půta se stal prvním politikem v obdobně vysoké funkci, který po rozsudku, který jej viní z korupce a zneužití pravomoci, odmítl rezignovat. Svými hlasy ho ve funkci podrželi zastupitelé za STAN/Starosty pro LK, ODS a TOP 09.

Článek Vypracovaný rozsudek v kauze Metrostavu a hejtmana Půty bude až po roce se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Když na začátku adventu, 30. listopadu dnes již loňského roku, rozsvěceli hejtman Martin Půta, náměstkyně Květa Vinklátová a Anna Provazníková (všichni ze STAN/Starostů pro LK) před krajským úřadem vánoční stromeček, málokoho se napadlo ptát po ceně celé akce.

A vánoční stromeček před úřadem nebyl záležitostí nikterak levnou. Krajskou kasu vyšel na více na zhruba čtvrt milionu korun. „Náklady na pořízení vánočního stromu, jeho dovoz i odvoz, odbornou manipulaci i bezpečné usazení a ukotvení, včetně ozdobení a montáže i demontáže světelných řetězů, a také následnou likvidaci stromku činí 243.683,77 korun,“ uvedla pro Náš Liberec mluvčí krajského úřadu Andrea Fulková.

Pro stromeček vyráběli ozdoby i studenti z vyhlášené sklářské školy v Železném Brodě. Nicméně tato položka patřila v rámci celé akce k těm menším. „Výrobu skleněných vánočních ozdob několika velikostí a barev na objednávku provedla Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod za částku 18.750 Kč,“ uvedla mluvčí.

Své odměny se vzdali také liberečtí hasiči, kteří ji darovali na dobrou věc. „SDH Liberec–Sever, které zajistilo odborné ukotvení, kontrolu a následnou likvidaci stromku věnovalo všechny tyto peníze, tj. 79.200 korun na projekt Ježíškova vnoučata,“ dodala Andrea Fulková na dotaz naší redakce.

Náš Liberec již před lety upozornil, že Liberecký kraj vydává rekordní částky na své PR a marketing. Během posledních let se částky pohybují okolo 15 milionů korun ročně, přičemž například náklady na propagaci u ostatních krajů jsou výrazně menší. Například sousední , dvakrát větší Ústecký kraj, je zhruba na třetině částky, kterou z peněz daňových poplatníků dávají krajští politici v Liberci.

Článek Vánoční stromek u krajského úřadu vyšel na čtvrt milionu korun se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Radovan Vích je předsedou regionálního klubu hnutí SPD Tomia Okamury, v letech 2016 až 2020 byl zastupitelem za Liberecký kraj a mezi roky 2017 až 2025 byl i poslancem za Liberec v trikotu SPD. V posledních parlamentních volbách z října 2025 již ale neuspěl. Nicméně o plat by mohl mít postaráno. Podle vyjádření vedení SPD by se mohl stát náměstkem ministra obrany Jaromíra Zůny.

„Radovan Vích je plukovník ve výslužbě, pracoval v Bruselu v NATO… “, uvedl k angažmá libereckého Radovana Vícha místopředseda hnutí Radim Fiala. „„Na obraně potřebujeme člověka, který bude spojkou mezi ministerstvem a naším poslaneckým klubem. Moje představa je taková, že tito náměstci budou chodit na klub, poslanci se na ně budou moci obracet a ptát se jich,“ dodal před Vánoci pro média Fiala.

Vích co by regionální politik nikdy nebyl výraznou postavou, v rámci svého mandátu na Libereckém kraji se nikterak neprojevoval a SPD vždy plnila a plní roli poslušné opozice vůči dominantním STAN/Starostům pro LK, kteří ji návdavkem za to umožní angažmá na placených postech ve svých organizacích, komisích a výborech.

Republikově na sebe Radovan Vích upozornil svými kontroverzními, často vyloženě lživými výroky, a to zejména ohledně aktuální vojenské agrese, kterou Putinovo Rusko vede vůči sousední Ukrajině a vyhrožuje celé Evropě.

Byť u politiků za SPD není lhaní, vyvolávání nenávisti, strašení či obyčejná nevzdělanost výjimkou, u poslance, který je svými kolegy označován (díky své předchozí vojenské kariéře) za bezpečnostního experta, přece jen překvapí. „„Ukrajina je na rozdíl od Ruska uměle vytvořený stát, a její hranice byly vytýčené bývalými politickými špičkami Sovětského svazu,“ uváděl například na adresu napadené země nebo zpochybňoval akci ruské GRU během teroristického útoku v českých Vrběticích.

Zajímavá je ale i politika SPD směrem k fungování státu, za kterou se Vích chtěl opět, neúspěšně, stát poslancem. „Provedeme detailní audit podoby a efektivity činnosti orgánů veřejné správy a na základě jeho výsledků navrhneme rušení nadbytečných úřadů a agend,“ píše se v aktuálním programu SPD z podzimních parlamentních voleb. „Audit veřejné správy na všech úrovních, zrušení zbytečných agend a úřadů (snížení počtu
ministerstev), digitalizace služeb s důrazem na srozumitelnost a funkčnost,“ slibovali voličům Okamurovi nacionalisté.

Další pravicovou stranou, která před volbami a voliči razantně osekávala stát, byli Motoristé. Ani ti ovšem na severu české země u občanů neuspěli. Ale ani ideologičtí nepřátelé rozbujelého státu nezapomněli na své neúspěšné kandidáty co do státních, dobře placených funkcí.

Za Liberecký kraj se chtěl stát poslanec Adam Kocián, kulturní pracovník z Jablonce nad Nisou, který v regionu vedl kandidátku Motoristů. Náš Liberec v září přinesl zprávu o tom, jak svým voličům tvrdil, že pocházel ze „silně disidentského prostředí“, což popřeli samotní jeho rodinní příslušníci.

Samozvaný disident Kocián by se měl stát náměstkem nového ministra kultury Oty Klempíře z Motoristů, kterého proslavila skutečnost, že před rokem 1989 za peníze donášel StB informace o českém punkovém hnutí. „„Financování kultury dnes nemá jednotný systém. Chybí jasné řízení i odpovědnost. Proto jsme revizi této oblasti svěřili Adamu Kociánovi,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr Klempíř.

Podobně jako v případě SPD, také u Motoristů povolební praxe skřípe s předvolebními sliby. Motoristé ve svém programu na podzim voličům slibovali „razantní snížení počtu státních zaměstnanců, kterých je v České republice téměř půl milionu. To je dlouhodobě neudržitelný počet lidí, kteří chybí v soukromém sektoru. Počet osob, které pracují pro stát, se v příštím volebním období musí snížit alespoň o 20 %.“

Článek Ve volbách neuspěli. Přesto politiky z SPD a Motoristů čekají dobře placená místa na ministerstvech se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Článek Šťastné Vánoce a klidný konec roku se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V třípodlažním objektu, propojeném tříramenným schodištěm a výtahem, na rohu Resslovy a barvířské, vzniknou v prvním a ve druhém patře prostory pro konání výstav, přednášek, workshopů a jiných tematicky zaměřených akcí. Budoucí podobu objektu a jeho využití navrhl ve své studii tým Kanceláře architektury města Liberce (KAM).

Na rekonstrukci objektu získal Liberec dotaci  31 milionů korun. Celkem rekonstrukce stála bezmála 43 milionů korun. Stavbu prováděla firma Instav, stavební práce, s.r.o.

V sobotu je připraveno slavnostní otevření, proběhnou přednášky za účasti náměstka pro architekturu a veřejný prostor Jiřího Janďourka (STAN/Starostové pro LK) i odborníků na historii ze Severočeského muzea, jako Jan Mohr. Večer proběhne mejdan spojený s elektronickou hudbou a DJs.

Na provoz Linserky ostatně město letos na jaře vyčlenilo zhruba 5 milionu korun a zaměstnalo v ní první lidi. Ředitelem KKC Linserka se stal Janek Jiříček z Nového Boru.  „Od ledna 2026 zde začne působit Kulturní a kreativní centrum Linserka, příspěvková organizace města, kde se zaměříme na vzdělávací a kulturní aktivity určené jak profesionálům z oblasti kulturních a kreativních odvětví, tak i široké veřejnosti,“ uvádí Michaela Raňanská, manažerka KKC Linserka, „součástí provozu bude také pracovní zázemí a podpora podnikání v KKO, stejně jako možnost krátkodobých pronájmů pro související projekty – zájemci se na nás již mohou obracet.“

Jenomže konkrétní program na příští rok, který měl zaznít na prosincovém zastupitelstvu, se politici ani veřejnost zatím nedozvěděli. Důvodem bylo, že se politikům nechtělo vracet z večeře, aby si vyslechli nového ředitele Jiříčka, který se měl dostavit až na 19 hodinu. Ne všichni s tím ale byli spokojeni.

Podle veřejných informací jsou známy v novém KKC Linserka na příští rok pouze dvě akce, z níž jedna je tradiční studentská soutěž Ještěd f kleci. A to je podle některých politiků málo, zvlášť když město, zejména přičiněním náměstků Jiřího Janďourka a Ivana Langra (oba STAN/Starostové pro SLK) schválilo na provoz nemalé prostředky z vlastní kasy.

„Já si myslím, že jsme do té budovy a programu v ní nainvestovali značnou částku, a tak bychom si měli poslechnout, jaké jsou s ní plány,“ uvedl na posledním prosincovém zasedání libereckého zastupitelstva Petr Židek (nezávislý, zvolen a vyloučen z ODS). Jeho slovům ale nebylo dopřáno vyslyšení.

Článek V sobotu se otvírá centrum Linserka. Jak bude fungovat, to veřejnost ani zastupitelé zatím neví se nejdříve objevil na Náš Liberec.