Právní zástupci jednali o možnosti smírného řešení i po vydání druhostupňového rozhodnutí koncem roku 2024, které pravomocně potvrdilo neplatnost výpovědi. Během těchto jednání divadlo DFXŠ podalo prostřednictvím tehdejší právní zástupkyně dovolání k Nejvyššímu soudu, a proto jsem pokračování jednání za takových okolností ukončil. Nejvyšší soud s konečnou platností rozhodl o neplatnosti výpovědi dne 10. 9. 2025.     

Naposledy  jsem byl divadlem dne 23. 10. 2025 vyzván k mimosoudnímu jednání probíhajících pracovněprávních sporů, a to s ohledem na narušené vztahy mezi mnou a vedením DFXŠ formou mediace za účasti profesionálního mediátora. Tento návrh jsem 27. 10. 2025 akceptoval s tím, že by bylo vhodné, aby se jednání účastnil i zástupce zřizovatele DFXŠ. Předběžně jsem oslovil i  mediátorku, která by byla schopna a ochotna mediaci vést, samozřejmě po souhlasu druhé strany.  Svoji ochotu řešit spory mediací jsem ztratil po emotivním vystoupení ředitelky DFXŠ na jednání zastupitelstva města Liberec dne 30. 10. obsahující zjevné nesmysly, fabulace a osobní útoky. Toto jsem prostřednictvím právního zástupce divadlu oznámil. Účel a smysl vystoupení ředitelky divadla, které mi ve stejnou dobu nabízí smírné jednání, jsem dodnes nepochopil.

Paní ředitelka svým manažerským pochybením, což bezpochyby prohraný soudní spor je, poškodila zejména zaměstnance divadla, neboť zbytečně vynaložené náklady, které jsou faktické, a nikoliv vytržené z kontextu, jak tvrdí paní ředitelka, pocítí jedině a pouze zaměstnanci divadla ve svých snížených odměnách. Neberu členům vedení divadla názor na slušnost a morální kredit paní Hejlové, nicméně věta, kterou pronesla na schůzce v květnu 2022: „Já jsem se o tom radila s právníkem, a ten mi řekl, že existuje možnost tvou funkci přejmenovat, a ty přijdeš o práci,“ mi nepřijde jako čistá noblesa. Je zcela jiná věc, že si shodně s šéfem opery na toto vyjádření ve své svědecké výpovědi u soudu nevzpomněli.

Zcela určitě si také přeji, aby se zachovala umělecká kvalita předchozích desetiletí, kterou jsem měl možnost úspěšně spoluvytvářet.

Za sebe mohu konstatovat, že pokud jsem nabízel mimosoudní jednání, pak jsem ho nabízel v dobré víře a s jasnou vůlí jednat. Obdobný přístup jsem ovšem opakovaně nevnímal ze strany divadla DFXŠ. Nadále mám o jednání zájem, nemám však odpovídajícího partnera na druhé straně.      

Martin Doubravský

Článek Vyjádření Martina Doubravského se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Vážený pane hejtmane, pane Martine Půto, vážený pane primátore, pane Jaroslave Zámečníku, vážená paní náměstkyně, paní Květo Vinklátová, vážený pane náměstku, pane Ivane Langre,

Před několika málo hodinami jsme se dozvěděli o rezignaci ředitelky Divadla F. X. Šaldy Liberec paní Lindy Hejlové Keprtové. Divadla, jehož jsme součástí, a které hluboce milujeme. Dopřejte nám, prosím, několik chvil Vašeho času, abychom se jako zástupci vedení divadla vyjádřili k nastalé situaci.

Jako důvod svého odchodu nám uvedla paní ředitelka dlouhodobý a vyčerpávající spor s jedním jediným zaměstnancem – bývalým šéfdirigentem Martinem Doubravským. Na posledním zasedání zastupitelstva zaznělo, že skutečnost, že se paní ředitelka „nedokázala zbavit jednoho zaměstnance“, lze označit za manažerské selhání a plýtvání veřejnými prostředky. Z určitého úhlu pohledu je to pochopitelný závěr. My, kteří situaci žijeme zevnitř, ji ale vidíme jinak a potřebujeme to říct.

Odchodem pana Doubravského se celému domu ulevilo, mnoho našich kolegů si hluboce vydýchlo. Přesto jsme poslední tři roky většinu našich rozhodnutí promýšleli s obavou, jak na ně bude reagovat. Tento tlak se stal každodenní součástí naší práce. Paní ředitelka se přesto rozhodla veškerou tíhu a odpovědnost nést sama a vytvořila štít, aby se konflikt nedotýkal umělecké práce a abychom se mohli věnovat tvorbě, která naplňuje naše hlediště a přináší Liberci uznání. Činila tak s tichou noblesou a vědomím, že každé její rozhodnutí bude okamžitě podrobeno přísné kontrole a často i dezinterpretaci.

Paní Linda Hejlová Keprtová je člověk zásadový a slušný. A právě tato slušnost – tedy ochota jednat v mezích etiky, s respektem a bez manipulace – se v této situaci paradoxně stala její slabinou. Ocitla se tváří v tvář systému, který upřednostnil literu zákona před jeho duchem, a proti jednání, které sice možná splňuje formální podmínky, ale popírá základní hodnoty lidskosti, férovosti a odpovědnosti.

Paní ředitelka Linda Hejlová Keprtová po svém nástupu vybudovala silné a soudržné společenství lidí, kteří tvoří s odhodláním, vzájemnou úctou a vírou v smysl umění. Pod jejím vedením se DFXŠ stalo místem otevřenosti, odvahy a lidského přístupu. Její rozhodnutí k rezignaci nás proto hluboce zasáhlo. Považujeme za tragické, že k rezignaci byla donucena kvůli jednomu vleklému sporu, který se stal symbolem selhání systému – nikoli jednotlivce. Její rezignace nás zasáhla nejen lidsky, ale i profesně. Současný šéf opery Karol Kevický, pod jehož vedení dotyčný zaměstnanec spadal, cítí za vzniklou situaci spoluodpovědnost a v gestu osobní integrity nabídl svou rezignaci na funkci uměleckého šéfa opery.

Z naší perspektivy zde nejde jen o právní spor, ale o morální otázku. O to, zda jsme jako společnost ještě schopni rozlišovat mezi tím, co je právně možné, a tím, co je lidsky správné. Právo bez morálky se stává pouhou formou – prázdnou skořápkou, která chrání silnější, nikoli spravedlnost. Pokud budeme i ve veřejném prostoru posuzovat vše pouze podle litery zákona, bez ohledu na etiku, empatii a smysl pro spravedlnost, riskujeme, že z našeho života vymizí lidskost a důvěra.

Jsme přesvědčeni, že Divadlo F. X. Šaldy je významnou kulturní institucí nejen pro Liberec, ale i pro celý kraj. Je v zájmu všech občanů, aby se zachovala kontinuita, umělecká kvalita i týmová soudržnost, které paní ředitelka poctivě budovala. Prosíme vás proto o zvážení všech kroků, které by mohly pomoci situaci stabilizovat, o podporu spravedlivého a lidského řešení a o otevřený dialog s těmi, kdo v divadle každodenně tvoří jeho hodnoty.

S úctou a přáním, aby kultura v našem městě zůstala prostorem pro lidskost, spolupráci a inspiraci,

Za vedení Divadla F. X. Šaldy Liberec:

Kateřina Dušková, umělecká šéfka činohry DFXŠ

Karol Kevický, umělecký šéf opery DFXŠ

Marika Mikanová, umělecká šéfka baletu DFXŠ

Lucie Nejedlová, ekonomická náměstkyně DFXŠ

Pavel Hejret, vedoucí uměleckotechnického provozu DFXŠ

Jana Filipová, tajemnice DFXŠ

Eleonora Kočí, vedoucí marketingu DFXŠ

Článek Dopis vedení Divadla F. X. Šaldy Liberec ve věci rezignace ředitelky Lindy Hejlové Keprtové se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Hlídka strážníků dorazila na místo incidentu 21. 9. bezprostředně po hlášení o konzumaci alkoholu, které došlo na dispečink Městské policie Jablonec nad Nisou v 18.20 h. Čtyři minuty po prvním ohlášení přišlo druhé, tentokrát o fyzickém násilí ve skupině. Strážníci na místě zmapovali situaci, poskytli první pomoc zraněné ženě a zavolali záchranku. Oba podezřelé podle zákona omezili na svobodě a přesně podle zákona přivolali Policii ČR.

Hlídka Městské policie Jablonec n. Nisou odvedla naprosto bezchybnou práci, jejich postup se dá považovat za učebnicový příklad toho, jak důsledně a pečlivě má hlídka na místě oznámení postupovat. Proto nemohu souhlasit s tím, že práce městské policie byla špatná.  Naopak, ředitel MP provedl interní šetření a na jeho základě jsme oba dospěli k závěru, že strážnici jednali rychle a správně.

Nyní celý případ šetří policisté z Obvodního oddělení v Jablonci nad Nisou, kteří již ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví ve stádiu pokusu a přečinu výtržnictví. Vzhledem k této skutečnosti další informace k celému případu, který šetří státní policie, nebudeme podávat.

Miloš Vele, primátor Jablonce nad Nisou

Článek Primátor Jablonce: strážníci konali rychle a správně! se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Stanovisko redakce:

Dne 9. 4. 2024 zažil liberecký magistrát největší policejní zásah v jeho historii. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu a státního zastupitelství se za primátorování pana Jaroslava Zámečníka od roku 2018 na liberecké radnici neuvěřitelným způsobem rozmohla korupce a klientelismus.

Obviněni byli již dva náměstci pana primátora Zámečníka, vedoucí klíčového odboru a podnikatel, který Jaroslava Zámečníka politicky podporuje a který v posledních letech získával kontroverzní zakázky a podle policie měl manipulovat desítkami dalších. Navíc i nadále z radnice pod primátorem Zámečníkem, jak dokázal Náš Liberec, zakázky získává.

Primátor Jaroslav Zámečník odmítl uznat svou politickou i jakoukoliv vinu, zůstává i nadále ve funkci.

Ono dubnové ráno, kdy na liberecké radnici zasahovaly desítky policistů, jsem mluvil se třemi lidmi přímo z magistrátu, kteří mi policejní zásah potvrdili. Mylné byly dvě tyto informace:

-policie v přítomnosti primátora neprováděla úkony v jeho osobní kanceláří, ale v zasedací síni radnice
-policie nezabavovala techniku v kanceláři primátora, ale jen u dvou jeho náměstků

Na tyto dvě, podle pana primátora zcela v případu zásadní, nepřesnosti jsem byl upozorněn, zhruba hodinu po vydání článku, mluvčím radnice, kdy jsem se omluvil a článek bezprostředně opravil. Primátoru Jaroslavu Zámečníkovi jsem se omluvil i osobně via e-mail.

Primátor Jaroslav Zámečník se přesto rozhodl zaměstnat nejdříve policii a poté i soudy, aniž by mne k omluvě oficálně vyzval nebo například poslal předžalobní upomínku, nad čímž se pozastavil i soud.

Nejprve na mne podal trestní oznámení, které policie odložila jako nedůvodné. Pan primátor se proti tomuto odvolal a policie věc odložila podruhé. Rozhodl se proto podat žalobu v civilním řízení.

Unaven ročním popotahováním jsem souhlasil s omluvou, také proto, abych nemusel zatěžovat kolegy pokutou v řádech desítek tisíc, kterou pan primátor Zámečník vymáhal.

Jsem osobně přesvědčen, že primátorovo chování jenom dokresluje způsob, jakým řídí město a ukazuje, jaké jsou jeho priority. Pokud si pan primátor myslí, že tím redakci našeho webu zastraší, hluboce se mýlí.

Jaroslav Tauchman, Náš Liberec

Článek Omluva Jaroslavu Zámečníkovi se nejdříve objevil na Náš Liberec.

V březnu 2024 proběhlo v naší společnosti šetření ÚOHS týkající se zakázky zmíněné v článku. Metrostav DIZ se účastnila tendru, ale nebyla jeho vítězem a zakázku nerealizuje.

ÚOHS prověřoval všechny dodavatele, kteří se tendru účastnili, a v obdobném rozsahu. Celá akce se spustila na základě anonymního podnětu podaného více než rok po ukončení tendru.

Metrostav DIZ poskytla ÚOHS veškerou potřebnou součinnost a aktivně s nimi spolupracovala. Byli jsme zcela otevření, protože nemáme důvod cokoliv zastírat. Ze závěrečného protokolu zpracovaného pracovníky ÚOHS je zřejmé, že ze zařízení našich manažerů nebyla ze strany ÚOHS stažena žádná data ani dokumenty. ÚOHS převzal pouze data a dokumenty dokládající způsob kalkulace naší nabídky.

Na základě šetření jsme iniciovali audit našeho postupu při tvorbě nabídky. V rámci auditu nebyla nalezena žádná pochybení. Jsme přesvědčeni, že jsme se nedopustili žádného protiprávního jednání. Všechny skutečnosti, které ÚOHS prověřoval, jsme detailně objasnili a řádně doložili. Dosud proti naší společnosti nebylo v dané věci zahájeno žádné správní řízení a věříme, že ani zahájeno nebude.

Oceňujeme profesionalitu ÚOHS a pokud došlo k nezákonným praktikám v tendru, rádi bychom, aby je ÚOHS odhalil a potrestal.

Metrostav DIZ s.r.o.

Článek Odpověď společnosti Metrostav DIZ se nejdříve objevil na Náš Liberec.

 To, že k tomuto procesu dochází nyní, není naše osobní hrdinství, ale jde o úplně obyčejnou potřebu v praxi sociálního terénu. Praxe ukázala, že s rozvojem sítě souvisí přesná specifikace parametrů, které jsou nutné jednak pro porovnání a zejména pro financování všech služeb, které v síti pracují. Jde například o zavedení jasné terminologie, stanovení parametrů existence sítě, zpřesnění výkaznictví a evidence. Velkou změnou bude přechod od parametrů počtu lůžek a klientů na systém garantované složené kapacity, což je, zjednodušeně řečeno, přechod na počty úvazků a potřeb klientů v přímé činnosti u uživatelů v určeném časovém období.

Tato „Metodika“ je přechodová. Bude platit jen v roce 2024 s tím, že některé úkony už bude potřebné udělat s výhledem do dalších let. Není tedy dlouho očekávaná, je přechodová. Nesouvisí vůbec s přístavbou dalších pobytových lůžek v libereckém Domově seniorů Františkov a už vůbec NE s převzetím domova se zvláštním režimem v Hrádku n. N. Liberecký kraj získal potřebné zařízení za výhodnou cenu (77 mil. Kč splatných po dobu 5 let), za kterou by nikdy takové zařízení samostatně nepostavil. Práci navíc odvedlo Město Hrádek n. N., které na celkovou výstavbu získalo potřebné dotace v celkové částce okolo 250 milionů. Skutečně tady nevidím žádný nadstandard. Naopak – odpracovalo město – provozovat bude LK. „Město“ odpracovalo záslužnou investici, která je v kraji potřebná. Navíc toto téma nemá s „Metodikou“ obsaženou v bodě č. 66 žádnou souvislost. Domnívám se, že na opakující se odkazy k Hrádku n. N. již nemá cenu dále reagovat. Postup převzetí zařízení v Hrádku do provozu pod hlavičkou LK jsme již několikrát vysvětlovali a další opakování už není produktivní.

Několik dalších odborných poznámek k Metodice:

 Jedná se o aktualizaci metodiky pro POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB zařazených do Základní sítě sociálních služeb Libereckého kraje pro rok 2024, jak bylo předesláno. Metodiku zpracovala odborná skupina složená z pracovníků odboru sociálních věcí, koordinátorů komunitních plánů v regionech LK, zástupců ORP a za odborného vedení metodiků, kteří zpracovávají tuto tématiku v dalších regionech ČR.

Metodika je závazným dokumentem a propojuje dokumenty typu Smlouvy o dotačním řízení a Pověření k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Navazuje na započatý proces „rekonstrukce sítě“, a to tak, že v sobě ukotvuje obsahem i terminologicky „10 závazných a přijatých kritérií“, což jsou východiska pro vznik „garantované nabídky přímého výkonu“, tj. deklarované dostupnosti sociálních služeb pro konkrétní území s konkrétní kapacitou.

 Metodika 2024 navazuje na proběhlých 7 metodických setkáních s cca 500 poskytovateli (od 7/23 do 10/23). Upravuje některé indikátory pro všechny sociální služby, zavádí samohodnotící sběr dat, lépe a přesněji definuje přímou péči. Novinkou bude zavedení povinnosti sledovat čas přímé péče i u pobytových služeb (tuto povinnost měli doposud pouze služby ambulantní a terénní).

Metodika snižuje a sjednocuje procentní podíl finančních prostředků (pro všechny snížení na 10 %), které by měli sociální službě poskytnout obce, kde konkrétní sociální služba působí. Nedodržení této procentuální finanční podpory by mohlo mít dopad na snížení kapacity daného poskytovatele v konkrétní lokalitě. Tento směr bude nutné v blízkém období (předpoklad od roku 2025) aplikovat i směrem k dotaci kraje a MPSV, neboť zajišťovat dostupnost služeb při nedostatečném finančním krytí nebude možné dále tolerovat.

 V první polovině roku 2024 budou ze strany OSV předloženy další návrhy na postup financování ve vztahu k dostupnosti služeb v dalších letech. Budou pokračovat setkávání v regionech Libereckého kraje, ve kterých se problematika vysvětlí v detailech.

Zpracoval za přispění odboru sociálních věcí LK

Mgr. Petr Tulpa (STAN/Starostové pro Liberecký kraj), náměstek hejtmana, řízení resortu sociálních věcí

Komentář náměstka Petra Tulpy se týkal rozboru bodů do listopadového zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje, konkrétně:

Bod č. 66 – Metodika pro poskytovatele zařazené do Základní sítě sociálních služeb Libereckého kraje v roce 2024

Některými obcemi dlouho očekávaná metodika, podle které se dozvědí, zda mohou kraj požádat o příspěvek na provoz či investice do sociálních zařízení. Naposledy se toto téma diskutovalo v Liberci v případě plánované přístavby zdejšího domova seniorů v návaznosti na to, jakým nadstandardním způsobem vyšel Liberecký kraj vstříc Hrádku nad Nisou s financováním jeho nového domova důchodců.

Článek Komentář k hodnocení rozsáhlého materiálu se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Ano, kupní cena je vysoká. Odvolávat se však na znalecký posudek, který v podstatě nesedí, jelikož znalec nemá s čím srovnávat, je chybné. A proto se ptám: jakou částkou lze ocenit veřejný zájem? Jablonecká přehrada je díky své poloze fakticky v centru města jedním z nejvýznamnějších veřejných prostranství s regionálním významem, který přesahuje význam města.

Faktem je, že pozemky na Tajvaně jsou velmi cenné, a toho si je pochopitelně jejich majitel vědomý. Jak správně připomněl radní Petr Klápště, současný vlastník má na území platné povolení na stavbu ubytovny s kulturním a společenským sálem. A má zároveň 15 let staré, ale stále platné smlouvy s městem o vybudování přípojek všech sítí přes městské pozemky. To znamená, že buď on nebo jakýkoliv nový vlastník by na zmíněných pozemcích mohl postavit hotel se zázemím a parkovištěm, soukromou rezidenci či ubytovnu typu Neptun. Rázem by u jablonecké přehrady ubylo další místo k rekreaci nehledě na fakt, že by se porušil přírodní krajinný ráz vodní nádrže.

Tím, že město atraktivní a strategické pozemky koupí, zachová přístupovou komunikaci pro sportovní oddíly, které tu mají své zázemí, sjednotí majetek v tomto území, zachová rekreační plochu pro své obyvatele a zabezpečí některé veřejné zájmy, jako je ochrana nočního klidu, bezpečnost a koordinace akcí. A navíc může kontrolovat, co a v jaké podobě tu vznikne.

Petr Roubíček, náměstek primátora pro správu majetku města Jablonce nad Nisou za ODS

Článek Ano, kupní cena je vysoká, ale jak vysokou částkou lze ocenit veřejný zájem?  se nejdříve objevil na Náš Liberec.

„Vážení zastupitelé města Liberec,

především Vám chci poděkovat za velmi dobrý nápad navázat v rámci možného titulu EHMK na slavnou výstavu Socha a město Liberec. Dovoluji si jen poslat svou reakci na tiskový materiál Zastupitelstva města Liberce, bod 33. Obávám se, že tak zásadnímu a závaznému textu by měla předcházet odborná diskuse ve Výboru pro kulturu, nebo Řídícím výboru EHMK.

Problematické je také fakt, že výstava by měla být svěřena jen jedné organizaci, v jejíž stanovách a popisu není nijak uvedena znalost v oblasti současného výtvarného umění či zkušenost s organizací kulturních akcí se zaměřením na výtvarné umění. Je to veliká škoda, zvláště pak má-li Liberec tolik významných a zkušených týmu a organizací v této sféře. Speciálně v oblasti vizuálního umění ve veřejném prostoru, v rámci architektury a městské krajině jsou tyto organizace dokonce evropského nebo přinejmenším republikového významu.

Konkrétně mám na mysli Oblastní galerie Liberec, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, tým bývalé společnosti Spacium a Spolek za estetiku veřejného prostoru. Byla by velká chyba předat tento úkol jedné neznámé organizaci, zvláště pak když koncentrace a erudice v dané problematice výše zmíněných společností dělá z Liberce jakousi českou Mekku současného umění ve veřejném prostoru.

Také v rámci otevřené výzvy se přihlásilo mnoho aktérů se svými projekty, ale výstava, je už dopředu svěřena jednomu žadateli, aniž by byl jeho projekt, koncept, libreto a téma celé výstavy konfrontován s ostatními. K tomu bych doporučil nevybrat z jednoho nabízeného ale nechat zastupitel v konzultaci se zmíněnými odbornými organizacemi vybrat z více možností. Mezinárodní úspěch výstavy Socha a město Liberec 1969 spočíval právě v odvážném a progresivním konceptu kurátorského týmu a jejich promyšlenému výběru často místně specifických děl, jejich umístění i ochotu překročit nejednu fyzickou, mentální i politickou bariéru.

Už tehdy jim nešlo o to prostě sesbírat monumentální díla formálního charakteru od slavných sochařů a bez konceptu je porozházet po prestižních venkovních prostorách města. Doufám, že vedení města stejně jako jejich předchůdci v roce 1969 vtáhnou do svých rozhodovacích mechanismů odbornou veřejnost, která je v této oblasti v Liberci oproti jiným městům nebývale aktivní a erudovaná. Velmi bych Liberci a jeho zastupitelům přál, aby se Liberec znovu dostal na přední místo evropských měst slavné svým současným, kvalitním a progresivním umění ve veřejném prostoru, tak jako tomu bylo v minulosti. Bez spolupráce s odbornou veřejností to ale nepůjde.

S pozdravem a přáním hodně úspěchů

Pavel Karous

Článek Dopis zastupitelům města ve věci výstavy Socha a město Liberec se nejdříve objevil na Náš Liberec.

dne 25.5.2021 jste uveřejnili na Vašich stránkách rozhovor s Ing. Miloslavou Pošvářovou. Člověk, který se danou problematikou nezabývá, musí zákonitě po přečtení propadnout depresi. Proto dovolte, abych vnesl malinko světla do překroucených tvrzení a lží této „odbornice“ na silniční stavitelství.

Jak bylo v článku zmíněno, pracovala Ing. Miloslava Pošvářová v ŘSD ČR a to od 1.6.2012 do 13.2.2014. Jak vidíte, nemá jasno ani od kdy, do kdy u nás byla zaměstnána. Na základě výsledků její práce tvrdím, že vůbec nepochopila, jak to v naší organizaci chodilo. Už jenom tvrzení, že byla vyhozena ministrem dopravy Zdeňkem Žákem pro kritiku kvality silničních staveb je lživé. Ing. Miloslavu Pošvářovou na hodinu vyhodil tehdejší generální ředitel Ing. Pavel Kočica a to pro naprostou maličkost – hrubé neplnění pracovních povinností. Problém s Ing. Miloslavou Pošvářovou neměli jenom její nadřízení, ale i podřízení, s kterými jednala povýšenecky a arogantně. Toto její jednání vyvrcholilo až šikanováním zaměstnanců naší laboratoře, kterým se zabývala i naše odborová organizace.

Z článku vyplývá, že před jejím nástupem a po jejím vyhození (které očividně psychicky do dnešní doby nezvládla) jsme v ŘSD ČR lezli po stromech. Dovolím si vážené čtenáře upozornit, že tomu tak nebylo a není. Jsme velkou investorskou organizací, ve které jsou zaměstnány stovky specialistů a odborníků na silniční stavitelství. Každý rok prochází naše organizace desítkami vnějších kontrol – MF ČR, MD ČR, SFDI a dalšími. Ani jedna kontrola nekonstatovala pochybení, o kterých Ing. Miloslava Pošvářová od svého vyhození tak vášnivě hovoří. Uvádím několik faktů:

Od roku 2014 se ve věci kontrol projektových dokumentací zásadně změnil systém, kde je oproti dřívějšímu systému dvou až tří stupňová kontrola. Interní kontrola probíhá ve dvou stupních, a to na úseku výstavby a následně na úseku kontroly staveb. V případě složitějších konstrukcí probíhá nad rámec interních kontrol kontrola externí. Externí kontroly provádějí firmy, nebo akademičtí pracovníci vysokých škol jako je ČVUT, VUT a další.

Ing. Miloslava Pošvářová lže i ve věci soudních sporů v kvalitě dálnice D47, kde ŘSD uspělo v další arbitráži týkající se staveb dálnice D47. Stavební firmy musí odstranit jak nerovnosti, tak nevhodný materiál použitý na stavbu D 47091.2.

ŘSD ČR je dnes zhotovitelskou i akademickou sférou vnímáno jako silný investor. V oblasti kvality došlo k zásadnímu posunu ať z pozice personálního vybavení, kdy ŘSD ČR dnes disponuje například na GŘ ÚKKS skupinou autorizovaných odborníků, projektantů, korozních inženýrů a dalších. Navíc se povedlo propojit oblast kvality ve významnou spolupráci prostřednictvím odborných pracovních skupin (například asfaltové vozovky, CBK, mosty) s odbornou veřejností a akademickou sférou. Jako významný výstup těchto skupin je například metodika údržby CBK pro prodloužení její životnosti.

Ing. Miloslava Pošvářová lže i ve věci digitalizace staveb formou „e-man“. Systém e-man nebyl nikdy na ŘSD ČR oficiálně nasazen a ani jej nikdy ŘSD ČR jako systém nevlastnilo. V roce 2016 byl na modernizovaných úsecích Dálnice D1 spuštěn a nasazen Informační systém Tempus. Tento systém je provozován na serverech ŘSD ČR, tedy je plně a výhradně ve vlastnictví ŘSD ČR, nikoliv na externích úložištích staveb, nebo externích úložištích třetích stran.

Vážení čtenáři,
Ing. Miloslavu Pošvářovou jsme několikrát v minulosti (od jejího vyhazovu) žádali, aby naši organizaci přestala napadat svými lživými a v několika případech sprostými vyjádřeními. Z toho co jsem výše uvedl naprosto jasně vyplývá, že Ing. Miloslava Pošvářová je se svými tvrzeními naprosto mimo „mísu“.

Karel Skoupil
předseda Sdružení závodních výborů odborových organizací ŘSD ČR

Článek Reakce na rozhovor s Miloslavou Pošvářovou se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na prvním místě bych Vás chtěl ujistit o mém osobním porozumění, které pro situaci zahrádkářů mám, sám se také o malou zahrádku starám. Nicméně nepíši Vám jako soukromá osoba, ale jako náměstek pro technickou infrastrukturu se zodpovědností za mnoho věcí, mj. i za přípravu ochrany města Liberec před rizikem povodní.

Dovolte mi krátký úvod, který by možná dotčené zahrádkáře nemusel zajímat, ale protože předpokládám, že většinově mají bydliště v Liberci, zajímat by vás to mohlo a mělo.

Když jsme po nástupu do funkcí v závěru roku 2018 připravovali přehled co je a co není připraveno, byl pro mne nepříjemným zjištěním fakt, že město Liberec nemá připravenou vůbec žádnou koncepci (natož projektovou dokumentaci) ochrany města před povodněmi. Podkladových materiálů, povodňových map, matematických modelů bylo dost, analytická práce s nimi však žádná. Zde byl prostor pro skutečné politické rozhodnutí, po kterém ve Vašem dopise voláte a to, zdali Liberec CHRÁNIT x NECHRÁNIT před rizikem povodně.

My jsme se touto situací zabývali a rozhodnutí Rady města bylo jednomyslné – CHRANIT naše město a jeho občany. Začali jsme tedy s pomocí odborné společnosti připravovat potřebnou dokumentaci, a to v tomto v pořadí: ANALÝZA-STUDIE PROVEDITELNOSTI-NÁVRH ETAPIZACE. Zatímco ZDALI CHRÁNIT je politické rozhodnutí, JAK CHRÁNIT je rozhodnutí ryze odborné. Materiály jsou k dispozici k prostudování zde. Tím se dostáváme k situaci v Ulici Winterova.

Co se nám podařilo dohledat, minimálně posledních 60let město vnímalo „problematičnost“ místa a nutnost se „nějak“ na povodně připravit. Proto území nebylo nikdy zastavěno nebo privatizováno. V územním plánu z roku 1985 (ing.arch. Ulmann obr 1) platném uzemním plánu z roku 2002 (ing.arch. Drdová obr 2) či v novém návrhu (ing.arch. Plašil 2020) nejsou zahrádky oficiálně zaneseny, vždy se jedná o zelenou plochu zatíženou rozlivem vody. Správně by tam tedy zahrádky a jejich stavby nikdy neměly být, ale tak přísný já nechci být.

Aniž bychom museli zabíhat do podrobných odborných debat, ono je to pochopitelné. Winterova je jedním z nejníže položených míst v našem městě, argumenty o tom že tu voda nikdy nebyla – NEOBSTOJÍ, jen s velkým štěstím naše město minula katastrofa v roce 2010, kdy nejvíce vody spadlo na severozápadní část Jizerských hor nad Hejnice a Raspenavu. Napršet stejné množství vody na jihovýchodě, tedy nad Jablonec n. N. a Bedřichov, odnesl by to nechráněný Liberec během několika hodin. Pro stále pochybující, běžte se kdykoliv podívat, jak hluboko v korytě je hladina řeky Smědé v Raspenavě a podívejte se na fotky, kde byla voda v roce 2010. Při srovnatelné povodni by ve Winterově ulici řeka Nisa vystoupila z koryta a brala by všechny ploty, chatičky, stromy a houpačky, toto vše by pod mostem Londýnská vytvořilo hráz, která by bránila vodě a voda by (dle odborných modelů) zaplavila celé spodní centrum města (Fügnerova, Barvířská, Široká a atd ….). Voda by zde způsobila nedozírné majetkové škody a ohrozila lidské životy v lokalitách, kde žije odhadem 5tis lidí.

Živlu vody se dá bránit dvojím způsobem, buďto se dá postavit nevzhledná betonová zeď (likvidace zahrádek) anebo se vodě rozšíří koryto v podobě náplavky aneb povodňového parku (likvidace zahrádek). Jediné co by nevedlo ke zrušení zahrádek je rezignace na politické rozhodnutí CHRÁNIT X NECHRÁNIT Liberec před povodněmi.

Jakkoli chápu a ctím práci opozice „upozorňovat a kritizovat“, nechce se mi věřit, že by Piráti skutečně stáli o to zastavit práce na přípravách projektových prací na ochranu města Liberce před povodněmi. Piráti do Zastupitelstva města Liberce zatím nekandidovali, věřím, že až na ně břemeno odpovědnosti dolehne, poupraví svůj názor. Ono nedělat NIC je snadné a příjemné …. pro vás zahrádkáře by to znamenalo klid a, když to dobře půjde, nějaké roky pohody. Kolik? Neumím říct a raději neodhaduji. Počasí je nestabilní a klima se mění. Rozhodně bych ale po letech nic nedělání nechtěl být u toho, až to přijde.

Závěrem: Vážení zahrádkáři, pane předsedo, ochranu před povodněmi platí stát z prostředků Ministerstva zemědělství. Celá složitost a náročnost procesu přípravy projektové dokumentace, povolení, administrace dotace atd. vám zajištuje ještě minimálně 2-3 roky pokojného užívání. Mezitím se budeme snažit ve vedení města pro vás identifikovat nové pozemky v nezastavěných a výhledově alespoň 30let nezastavitelných plochách tak, abychom vám je mohli k zahrádkaření nabídnout. Doufejme, že se do té doby na nás žádná povodeň nepřižene. 

Jiří Šolc, náměstek primátora pro technickou správu města a informační technologie, člen Rady města a Zastupitelstva města Liberec

ing.arch. Ullmann 1985

ing.arch. Drdová 2002

ing.arch. Plašil 2020

územní studie krajiny 2019

Článek Ochrana před povodněmi není politické kolbiště se nejdříve objevil na Náš Liberec.