Bude to dlouhé, ale jak jste u mě zvyklí, bude to i poučné a napínavé – ostatně proč si nepomoci strukturou klasického antického dramatu?

EXPOZICE

Českolipská nemocnice má potíže. Je 100% vlastněná Libereckým krajem, hejtman Půta do jejího čela před 8 lety dosadil svého přítele, Pavla Marka. Její personální problémy vyvrcholily v posledních měsících, kdy se kompletně rozpadla interna. Doktoři znalí situace viděli jasnou příčinu – Marek dosadil na primáře člověka, pod kterým se nedá pracovat a rozpadl se pod ním lékařský tým opakovaně.

Abych byl objektivní, ty potíže českolipské nemocnice nesouvisí jen s jejím ředitelem. Tyhle menší nemocnice mají od pojišťoven nastavené méně výhodné financování, do okresních nemocnic se také doktoři moc neženou. Sloučení českolipské nemocnici s krajskou nemocnicí tak byl bezesporu správný záměr.

KOLIZE

Dalo by se tedy čekat, že Liberecký kraj zavelí k fúzi. Ostatně to už proběhlo v minulých letech dvakrát – s turnovskou a frýdlantskou nemocnicí. Jenže hejtman Půta se to tentokrát rozhodl udělat jinak.

Sloučení s českolipskou nemocnicí spojil se změnou stanov krajské nemocnice. Ta je nyní majoritně vlastněná Libereckým krajem (72 %), zbylé podíly mají města Liberec, Turnov a Frýdlant. Pochopitelně, že sloučení s ČL nemocnicí ze 100 % vlastněnou krajem by bylo spojeno se zásadním zmenšením vlastnického podílu menšinových akcionářů.

Pokud by se řešila fúze a začalo by se jednat o novém rozložení počtu zástupců kraje a měst v dozorčí radě společnosti, nikdo by neřekl ani popel. Jenže hejtman Půta to vzal šmahem. Dosavadní, a zcela klíčovou kompetenci dozorčí rady, tedy jmenování členů představenstva a ředitele nemocnice, se rozhodl zrušit. A přesunout na valnou hromadu, tedy sbor akcionářů, kde by měl kraj pochopitelně absolutní převahu. Jmenovat představenstvo a ředitele nemocnice by tak měli ve svých rukách pouze zastupitelé kraje – tedy aktuálně vládnoucí koalice.

Vedle toho, že vliv měst by byl tímto zcela vygumován, stalo by se ještě něco horšího. Vygumován by byl vliv i zaměstnanců nemocnice. Ti mají ze zákona nárok obsadit třetinu míst v dozorčí radě.

Současné stanovy totiž obsahují velmi elegantní systém rovnováhy. Do představenstva je zvolen jen ten kandidát, který získá 2/3 hlasů v dozorčí radě. To dlouhá léta přináší významné plusy. Jsou to právě zaměstnanci, kteří mají primární zájem, aby jejich nemocnice fungovala dobře a aby se v ní nekradlo. Zároveň, aby nemohli upřednostňovat svoje zájmy nad celkovou ekonomikou provozu nemocnice, musí se domluvit alespoň z částí zástupců kraje a měst. Diverzita zástupců kraje a tří měst zaručuje, že politické ovládnutí jedné samosprávné jednotky neznamená absolutní ovládnutí i nemocnice.

K ilustraci těch výhod nemusíme nějak složitě bádat. Korupce v Motole, Na Homolce, ústecké nemocnici a dalších mají jeden společný jmenovatel. Vlastní jí jen jeden subjekt (Ministerstvo zdravotnictví či kraje). Stačilo si domluvit politické krytí jen u jednoho vlastníka a manažeři nemocnic měli volné ruce. Když vám do dozorčí rady může z více zdrojů vlétnout nějaký rejpal, zapouzdřený systém korupce se jen tak snadno nevytvoří.

KRIZE

Pouhý měsíc poté, co se objevily informace o fúzi, tak měli zastupitelé kraje a všech třech měst hlasovat nejen o fúzi, ale i takto razantní změně stanov. Bez jakékoliv širší diskuze, bez jakékoliv možnosti, aby města přišla s alternativními návrhy. O zaměstnancích nemluvě.

My jsme tak zahájili „dělostřeleckou přípravu“ a začali do světa posílat tiskové zprávy a posty na sítích, kde jsme tento postup kritizovali. Ozvali se i zaměstnanci nemocnice – kolegia primářů a vrchních sester se proti změně stanov ohradila.

Na Libereckém kraji byl klid, hejtman Půta zde má koaliční většinu, tam se nedal čekat žádný zvrat. Jiná situace byla ale v Liberci, Frýdlantu a Turnově. Tamní zastupitelé mohli celou operaci zatrhnout. Protože dle platných stanov je jejich změna možná jen se 100% souhlasem všech akcionářů.

Hejtman Půta není za dlouhá léta ve funkci zvyklí na odpor. A situaci nezvládl. Městům tak začal otevřeně vyhrožovat. Jestli neschválí změnu stanov, bude po nich vyžadovat adekvátní příspěvky na investice do nemocnice. V Liberci se nyní staví za 5 miliard Centrum urgentní medicíny, razantní navýšení příspěvků od menšinových akcionářů byla silná karta. Aby to nevypadalo tak blbě, hejtman Půta obaloval svoje výhružky do argumentace, že bez plné kontroly nemocnice prostě nemůže fúzi provést na svou politickou odpovědnost. Pro úspěšnou fúzi je podle něj nutné, aby představenstvo bylo ochotné jí řádně provést.

Jenže Půtova argumentace byla děravá jak cedník. Co se týče ochoty stávajícího vedení krajské nemocnice provést fúzi, ředitel Lukáš opakovaně veřejně sděloval, že fúzi podporuje, že už na ní pracuje. Co se týče stanov, za jejich současné podoby přeci Půta už nechal proběhnout fúze dvě – s turnovskou a frýdlantskou nemocnicí. A za celou dobu se neobjevily žádné zásadní potíže, které by je doprovázely.

A co se týče příspěvků menších akcionářů na investice? Tak předně, ohledně financování nového pavilonu za 5 miliard kraj s městy podepsal dohodu, jakou částkou přispějí. Že neodpovídá jejich vlastnickému podílu? No a? Dohody se mají dodržovat.

Ale jinak ano, tohle je složitější téma. Rozdělení úkolů a peněz mezi stát, kraje a obce, to je zkrátka složitost, kde bude vždy docházet k dohadům. Ale z pohledu Liberce se na to lze podívat třeba takto. Jeho adekvátní roční příspěvek by byl zhruba 50 mil. Kč. Liberec přitom financuje např. provoz divadel ročně částkou 170 mil. Kč. Jde přitom, stejně jako nemocnice, o zařízení krajského významu. A kolik přispívá na divadla kraj? Pouhých 7 mil. Kč ročně… Je zřejmé, že je zde prostor na jednání a narovnání vztahů, tak aby nemusel být podíl města v nemocnici zásadně zpochybňován.

PERIPETIE

Hejtman tak včera na libereckém zastupitelstvu tvrdě narazil. Protože věděl, že argumenty nemá, po svém úvodním příspěvku z jednání odešel – prý nemá smysl v diskuzi přesvědčovat již dávno přesvědčené. A dopadlo to tudíž jak mělo. Na městě vládne koalice Starostové + ANO + Piráti. Podpořit hejtmanův návrh ale chtěli jen Starostové. ANO a Piráti se vzepřeli. Byla tak schválena jen fúze, nikoliv změna stanov. Na politické poměry našeho kraje šlo o velmi výjimečný okamžik, kdy si Půta neprosadil svou.

Jenže co se nestalo. Zastupitelé za Starosty chtěli svému šéfovi doručit aspoň něco. A tak se hluboce uklonili, posypali si popel na hlavu za to, že do nemocnice přispívají tak málo, a na to konto navrhli záměr převodu podílu města v nemocnici na kraj. Mysleli si, že tak připraví cestu k tomu, aby mohl jejich stranický šéf ovládnout nemocnici cestou shromáždění menšinových podílů. Bylo to v kontextu výše popsaného absolutně zbrklé, hloupé a nezodpovědné. Jenže touha vyhovět velkému šéfovi je u Starostů zkrátka nade vše.

U nich se tak dala tahle blbost aspoň trochu pochopit. Jenže pak se naplno ukázaly nedostatky headhuntingu na nižších pozicích politické divize Agrofertu. Ten návrh podpořili i zastupitelé z hnutí ANO!

My na to koukali jak vyjevení. Nejdřív odmítnou změnu stanov, aby nedošlo k ovládnutí celé nemocnice krajem, a pak umetou cestičku k tomu, aby jí kraj vykoupením malých akcionářů celou ovládl? Tahle parta absolutních chaotů vůbec neví, co by měli ve svých funkcích dělat. Vůbec neví, co si mají myslet. Vůbec… ale škoda slov.

Celá tahle magořina byla navíc zakončená naprosto hvězdnou tečkou ze strany hejtmana. Ještě ten večer zveřejnil na sítích vyjádření, kterým svoje spolustraníky dokonale podělal. O rozhodnutí libereckého zastupitelstva zbavit se podílu v nemocnici napsal, že jde o zbavení se odpovědnosti a nesmyslný krok. Jo, takhle vás ztrestá krutý pán, když mu doručíte oběd ohlodaný, vážení kolegové Starostové:)

KATASTROFA?

Ta může i nemusí nastat. Je celkem pravděpodobné, že to hejtman nevzdá. Ovládnout krajskou organizaci s největším obratem, s největšími zakázkami, to je pro něj prostě silný motiv. Za pár měsíců bude mít odvolací soud, co když potvrdí jeho odsouzení za korupci? Dostane zákaz činnosti v politice. Zůstat ve hře obsazením postu ve vedení nemocnice, to by mohlo být východisko.

Bude to chtít tedy od všech zúčastněných pevnou vůli a odvahu. To se nevylučuje s ochotou konstruktivně jednat. My jsme hejtmanovi náš návrh řešení úpravy práv akcionářů v souvislosti s fúzí otevřeně sdělili:

1) Narovnání financování institucí nadmístního významu (divadla, bazén, hokejová hala apod…).

2) Zachování podílu města na rozhodování, zároveň platba adekvátních příspěvků na investice.

3) Zachování rozhodovacích práv zaměstnanců a vyváženého modelu kompetencí dozorčí rady, který chrání nemocnici před politizací managementu a korupcí.

Takže kolegové zastupitelé, všechno jsme si teď dopodrobna vyříkali, můžeme tedy začít pracovat a problém skutečně řešit.

Jindřich Felcman, zastupitel města za Zelené/Liberec otevřený lidem

Článek Jindřich Felcman: ještě k fúzi liberecké a českolipské nemocnice se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Přestože na opoziční zastupitele z klubu Liberec otevřený lidem vládnoucí politici ze Starostů či ANO opakovaně útočí jako na věčné kritiky a nekonstruktivní křiklouny, shrnutí výsledků z několika největších kauz je pro vizitku vládnoucích politiků devastující. Nebýt právě tvrdé opoziční práce našeho klubu, město by počítalo ztráty v souhrnné výši přes půl miliardy korun. Popíšu zde jednotlivé kauzy, u kterých je možné pozorovat neuvěřitelná selhání vládnoucích politiků, která se nám podařilo zažehnat.

Rekonstrukce Uranu

Dne 24. února 2022 rozhodovalo Zastupitelstvo města Liberec o opětovném vypsání výběrového řízení na stavební firmu, která opraví kancelářskou budovu Uran. Vedení města na tuto rekonstrukci před tím vypsalo architektonickou soutěž, nechalo si zpracovat projektovou dokumentaci a už jednou stavební firmu vybíralo (ta ale za podivných okolností odstoupila). V části koalice ale najednou proběhl názorový veletoč. Zastupitelé za hnutí ANO se postavili proti své tehdejší náměstkyni Radce Loučkové Kotasové a rekonstrukci Uranu odmítli.

Zjevně si je omotal kolem prstu Petr Židek (ODS), který prosazoval namísto rekonstrukce Uranu nákup administrativní budovy S-tower. Jak se později ukázalo při policejní razii na liberecké radnici a obvinění Petra Židka z korupce, tento záměr prosazoval na přímý pokyn Syneru, majitele této administrativní budovy. Naivita zastupitelů za ANO byla ale už tehdy do očí bijící.

V opozici jsme se tak rozhodli rekonstrukci podpořit, dodali Starostům potřebné hlasy a celý projekt tím zachránili. Byť byla příprava rekonstrukce Uranu od začátku zatížena mnoha chybami, šlo rozhodně o výhodnější variantu než nákup zbytečně velké budovy S-toweru, se kterou si i Syner zjevně neví rady.

Rekonstrukce Uranu se pak sice prodražila, mimo jiné i kvůli přesunutí zázemí autobusového nádraží do jeho přízemí. Celkové náklady jsou tak dnes na 165 mil. Kč. Nicméně cenovka za nákup S-toweru byla v té době na 260 mil. Kč. Minimálně dalších 10 mil. Kč by se muselo vložit do jeho okamžité rekonstrukce za účelem přizpůsobení prostor pro účely magistrátu. Rekonstrukcí tato budova přitom prošla po 40 letech své existence už v roce 2007. Za dalších 10 až 20 let by tak bylo nutné – na rozdíl od aktuálně rekonstruovaného Uranu – do ní vložit 200 až 300 milionů. I při zohlednění nájmu prostorů pro část úředníků, kteří se do menšího Uranu nevejdou, se rozdíl mezi oběma variantami rovná minimálně 200 milionů.

Prodej městských pozemků na Tálínské

Hned o měsíc později, 31. března 2022, předložil náměstek Jiří Šolc (tehdy za Starosty, dnes ANO) záměr přenechat městské pozemky v Hanychově, u ulice Tálínská, soukromému developerovi. Ten na nich měl postavit bytové domy a dle slov Jiřího Šolce by jich pár, dva či tři, následně daroval městu.

Byl to pokus o neuvěřitelný tunel na městský majetek. Předmětné pozemky mají výměru necelých 10 000 m². Na jednání zastupitelstva jsem ten záměr argumentačně rozcupoval. Pod tlakem mojí kritiky pak nebyl schválen. Dnes tak může náměstek Jan Hruška z Pirátů odpovědný za agendu bydlení plánovat na těchto pozemcích výstavbu 70 družstevních či městských bytů.

Kolik peněz jsem zde městu zachránil? Dle aktuální nabídky realit se v Liberci pozemky v blízkosti obslužné komunikace a sítí, které umožňují výstavbu čtyřpodlažních bytových domů, prodávají za 7 000 Kč/m². Zachránil jsem tak celkem 70 milionů Kč.

Tramvajová trať do Rochlic

A za další měsíc, 28. dubna 2022, předložil náměstek Jiří Šolc zastupitelstvu ke schválení projekt nové tramvajové trati do Rochlic. Zahrnovala několik mostů, tunel pod Košickou a demolici celé řady domů podél ulice Na Žižkově. Byl to výsledek třech roků práce pod jeho vedením a šel okamžitě do koše – náměstek Jiří Šolc ho raději stáhl z programu jednání zastupitelstva. Primátor Zámečník zareagoval úkrokem zpět. A to návrhem na opětovné prověření tzv. horní varianty vedoucí kolem sídliště Broumovská. Tedy dávno odmítnuté a přežité varianty, kterou odmítají dopravní experti i samotný dopravní podnik.

Za opoziční klub Liberce otevřeného lidem jsme ale požadovali, a nakonec i prosadili jiné řešení. A to přepracování projektu, aby nešlo o nesmyslnou a pro město devastující dráhu vedoucí po mostech a tunelech. Ale aby se trať přesunula normálně do ulic. Experti z dopravního podniku na mě tehdy sice křičeli, že něco takového nepřichází v úvahu. Ale nyní se ukázalo, že jsme měli pravdu. Nová varianta nedevastuje město a její předpokládané náklady jsou o 185 mil. Kč nižší.

Tendr na rekonstrukci bazénu

Dne 12. června 2023 dostali členové komise pro veřejné zakázky mailem návrh zadávací dokumentace na největší investiční akci města v jeho novodobé historii. Rekonstrukci bazénu za miliardu. Členové komise měli dokumentaci schválit ve lhůtě jednoho týdne, a to formou per rollam (mailem, bez jednání).

Členové komise nominovaní za ANO a ODS rychle přispěchali se svým souhlasem. Já jsem proseděl desítky hodin studováním podmínek obdobných tendrů. A zjistil jsem, že předložená zadávací dokumentace naprosto fatálně omezuje výčet možných uchazečů. Očividně čistila konkurenční pole pro dominantního dodavatele těchto staveb v posledních letech v Česku, společnost Metrostav (či její dceřinné firmy). Také zde se později v rámci policejní razie ukázalo, že Petr Židek v celém procesu plnil pokyny společnosti Syner. Zadávací dokumentaci nosil podle policie na flash disku šéfovi Syneru ke kontrole. Společnost Syner přitom s Metrostavem intenzivně spolupracuje, např. na výstavbě nového pavilonu liberecké nemocnice za tři miliardy. S Metrostavem se Syner dle policie také dohodl na tom, že bude poskytovat subdodávky na výše popsanou rekonstrukci Uranu.

Na základě mé kritiky nakonec odmítli schválit zadávací dokumentaci zbývající dva členové komise jmenovaní za Starosty a Piráty. Petr Židek byl nucen diskriminační podmínky vyškrtat. Do tendru se tak přihlásilo šest firem, skutečně se soutěžilo. Rozptyl cenových nabídek byl od nejnižších 749 mil. Kč po 949 mil. Kč bez DPH. Jen sotva by šel vítězný Metrostav s cenou tak dolů, pokud by si byl vědom, že ho zadávací dokumentace zbavila konkurence. Úsporu tak lze odhadnout na minimálně 100 mil. Kč.

Veselé Vánoce, pokud možno bez zlodějin

Dohromady 555 milionů Kč. Tedy 5 550 Kč na jednoho obyvatele Liberce. Tolik peněz by vedení Liberce bylo schopné vyházet oknem, kdybychom je nehlídali. To je náš vánoční dárek Liberečanům.

Děkuji za spolupráci a podporu mým kolegům z opozičního klubu Liberce otevřeného lidem, Jaromíru Baxovi, Anně Kšírové, Zuzaně Kocumové, Janu Stárkovi a Josefu Šedlbauerovi. Děkuji i těm koaličním zastupitelům, kteří byli aspoň občas schopní překonat ego a politické taktizování, když podpořili naše řešení. A na závěr vyslovuji přání, aby se v politice zase více začali hodnotit věcné argumenty a skutečné činy, oproti falešnému marketingu z plakátů. To by byl zase hezký dárek od vás, občanů Liberce, nám, politikům, kteří pro vás skutečně pracují.

Jindřich Felcman, zastupitel Liberce za Liberec otevřený lidem, spolupředseda libereckých Zelených

Článek Vánoční dárek Liberečanům od zastupitele: půl miliardy korun! se nejdříve objevil na Náš Liberec.

vítejte ve skanzenu. V kraji, ve kterém je nejzaostalejší střední školství v rámci celé České republiky. Vaši političtí partneři v čele s hejtmanem Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a náměstkem pro školství Jiřím Čeřovským (ODS LIBERECKÝ KRAJ) zde již 12 let pod tlakem místní podnikatelské lobby zanedbávají modernizaci středních škol.

Veškeré investice do škol směřovaly uplynulé roky pouze do učilišť a odborných škol, na přímou poptávku místních továren. Liberecký kraj je tak s podílem 15,7 % žáků přijatých na gymnázia hluboko pod celorepublikovým průměrem (20,5 %). Okres Liberec s pátým největším městem v zemi je na tom s 11,7 % žáků druhý nejhorší v ČR.

Celoevropské trendy jsou přitom úplně opačné. Ve všech moderních západních zemích je podíl studentů na všeobecných středních školách násobně vyšší. Mrháme zde potenciálem našich dětí. Nedostatečně je připravujeme na budoucnost, ve které se budou muset neustále učit novým technologiím, spolupracovat se zahraničními partnery, rychle reagovat na změny v ekonomice.

V programovém prohlášení vlády z roku 2022 přitom slibujete podporu gymnázií a všeobecného vzdělávání. Školství opakovaně deklarujete jako prioritu Vaší vlády. Vaši političtí či přímo straničtí partneři ve vedení krajů ovšem tuto vládní prioritu otevřeně ignorují.

Žádám Vás tak, abyste na vládní úrovni přijal opatření, která důraznějším způsobem povedou krajské samosprávy k naplňování vládních priorit. Dotační politika státu musí upřednostnit investice směřující k modernizaci středního školství. Peníze státu a EU nesmí hejtmani dále utápět v údržbě zaostalého vzdělávacího systému, který nás mezi moderní evropské země nemůže posunout.

Jindřich Felcman, spolupředseda Zelených Liberec

Článek Otevřený dopis premiérovi při příležitosti výjezdního zasedání Vlády ČR v Jablonci nad Nisou se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Školství

Tento rok se hlásí na střední školy nejsilnější ročník deváťáků. Stovky dětí se nedostalo na vybrané školy. Proč? Za posledních 11 let investovalo vedení Libereckého kraje pouze do odborných škol a učilišť. Kapacita gymnázií a jiných všeobecných škol nebyla navýšena ani o píď. Přestože se na ně hlásí stále větší počet dětí, kteří chtějí – v souladu s republikovými trendy – pokračovat na vysoké školy. A mají pravdu. Jsou to právě absolventi odborných středních škol a učilišť, kteří následně nejhůře hledají pracovní uplatnění.

Bohužel pro děti, bohužel pro budoucnost našeho regionu, Liberecký kraj dnes vykazuje nejnižší podíl míst na všeobecných středních školách a gymnáziích v rámci celé ČR.[1] S tím pak úzce souvisí i chatrná ekonomická základna regionu. Liberecký kraj totiž vykazuje dle sčítání lidí, domů a bytů 2021 také nejvyšší podíl zaměstnaných osob v průmyslu, a to 37 % oproti republikovému průměru 31,5 %. Takové zužování ekonomické základny regionu hrozí ohromným problémem v případě budoucích technologických proměn.

Sociální péče

Za posledních 10 let se rychle navýšil počet starších obyvatel kraje. Aniž by se navýšil celkový počet obyvatel, lidí nad 65 let přibylo bezmála 25.000. A to od roku 2011 z 67.587 na 91.467 v roce 2021. Vedení Libereckého kraje tento trend dlouhodobě ignoruje. Kapacity vlastních domovů pro seniory nenavýšil za 10 let ani o jedno lůžko. Péči o seniory přenechává na soukromých poskytovatelích, u kterých se za pobyt platí zpravidla přes 25.000 Kč měsíčně, tedy zhruba dvojnásobek oproti veřejným domovů důchodců.

Pod tlakem kritiky tohoto stavu se nyní kraj uchyluje ke zcela bizarním krokům. Navzdory předchozím slovům hejtmana Půty, že o důchodce se mají postarat obce a města, se rozhodl kraj převzít do svého vlastnictví obludně předražený projekt domova pro seniory v jeho rodném Hrádku nad Nisou. Za 250 mil. Kč se zde staví pouhých 40 lůžek. Chystá se podobný projekt jinde v kraji? Nikoliv.

Energetická bezpečnost

Za 10 let ve funkci hejtmana nezajistil Martin Půta instalaci jediného fotovoltaického panelu na budovách ve vlastnictví kraje.[2] Až bomby na Ukrajině a související energetická krize ho probudila z letargie. Teprve nyní tak začíná Liberecký kraj připravovat první projekty. Pokud by měl kraj svoje energetické zdroje, mohl za poslední dva roky ušetřit miliony.

Opět pouze v podobě zbrklé a nedomyšlené reakce tak nyní kraj prověřuje megalomanský projekt na obří fotovoltaickou elektrárnu na letišti v Ralsku. U takového projektu bude bezpochyby nutná součinnost soukromého investora. Namísto průběžné a aktivní práce na vlastních budovách se zde tak připravuje něco, co může velmi rychle sklouznout do tunelu na veřejné prostředky.

Udržitelná krajina

Klimatická změna se stále silněji projevuje i v Česku, výsledkem je vysychající krajina a zvyšující se riziko ztráty vodních zdrojů. Zásadním adaptačním opatřením je ozdravení krajiny, posílení její schopnosti zadržovat vodu. Od roku 2019, kdy zastupitelé ze Strany zelených prosadili založení krajského fondu pro zadržování vody v krajině, se jeho alokace ale prakticky nezvýšila. Stále se rozděluje okolo pouhých 10 mil. Kč ročně. Taková částka je přitom naprosto směšná. Vedení Libereckého kraje ovšem za 4 roky nebylo schopné organizačně připravit administrativní kapacitu, která by zemědělcům a dalším vlastníkům pozemků pomáhala připravovat takové projekty.

V reakci na krizi kolem dolu Turow sice hejtman Půta vyjednal kompenzace, které mohou být využity na posílení dílčích částí vodovodů v pohraničí. Když ohlédneme, že tím otevřel možnost pro následné prodloužení těžby uhlí v Turowu až do zcela nesmyslného roku 2044, jen sotva se tím vyřeší vodní režim krajiny. Která vysychá navíc na celém území kraje, nikoliv jen v okolí Turowa.

Co tedy vlastně kraj dělá?

Odpověď politického vedení Libereckého kraje na otázku, jak náš region připravuje na budoucnost, je ovšem naprosto děsivá. Zásadním řešením všech problémů současnosti je podle hejtmana Půty a spol. zjevně jediná činnost: látání dír na silnicích. Aktuálně tak byl slavnostně ohlášen investiční plán Libereckého kraje na rok 2023. Do oprav silnic půjde opět zhruba miliarda Kč, tak jako uplynulé roky. Jelikož nelze ale počítat s tak velkými dotacemi ze státních či evropských zdrojů, navyšují se prostředky z vlastního rozpočtu kraje. A to hned na dvojnásobek! Oproti 385 mil. Kč v minulém roce je to 762 mil. Kč.[3]

Jen s povzdechem si lze představovat, kolik nových školních tříd, lůžek pro seniory, fotovoltaických elektráren či mokřadů v krajině se mohlo za tyto ohromné peníze pořídit.

Jak dál?

Jsme svědky neuvěřitelně krátkozrakého politického vedení kraje. Ať už je to příchylností vládnoucích Starostů k místním stavebním firmám, nebo omezeností při stanovení politických priorit, dlouhodobě zde kraj řeší intenzivně jedinou agendu. Spravování děr na silnicích.

Svět se přitom dynamicky mění a my čelíme zcela novým krizím. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když se začne hroutit průmyslová základna kraje postavená na automotive. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když zde budeme mít desetitisíce starých lidí v existenčních potížích. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když nám budou docházet zdroje vody či energie.

Na všechny tyto výzvy hejtman Půta buď nereaguje, nebo reaguje pozdě, až když už se problém rozvine v plné síle. Jeho schopnost širšího rozhledu a předvídání je omezená, jeho politika je populisticky zaměřená na prvoplánovou agendu děr na silnicích. Zcela pravdivý tak byl jeho výrok v rozhovoru po posledním vítězství v krajských volbách: „Tři volební období jsou tak akorát. Člověk pak sklouzává do stereotypů. Největší umění v politice je skončit v pravý čas.“[4]

Obyvatelům Libereckého kraje nezbývá než doufat, že alespoň toto svoje slovo hejtman Půta dodrží.

Jindřich Felcman, Zelení, předseda zastupitelského klubu Liberec otevřený lidem

[1] https://www.eduin.cz/clanky/jaka-je-situace-strednich-odbornych-skol-podle-aktualnich-dat-a-predikci/?fbclid=IwAR0x2DqeA-vT1FY1MUgcJlB2AJDlm65JeKH3k1vRYcW0XO8oboLrafNWumA

[2] https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/page2784/fotovoltaicke-panely-na-budovach-libereckeho-kraje-n1123704.htm

[3] https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/liberecky-kraj-pokracuje-v-rekonstrukcich-silnic-investovat-bude-letos-vice-nez-miliardu-korun-n1143851.htm?fbclid=IwAR09ETa2bXRMZuxWk2JrSPNSSFZ_FVxdpEveOnf75oJ6zLnVyIdZMIyIrVU

[4] https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/martin-puta-hejtman-liberecky-kraj-trikrat-dost-naposledy.A201005_083650_liberec-zpravy_jape

Článek Hejtman Půta není politikem pro budoucnost se nejdříve objevil na Náš Liberec.

K současnému hektickému rušení poboček pošt nemuselo vůbec dojít. Je už dlouho jasné, že vývojem na trhu doručování postupně ztratila Česká pošta výlučné postavení při poskytování komerčních služeb. Je tedy celkem pochopitelné, že se měla změnit na organizaci poskytující především veřejnou službu, optimálně dostupnou pro občany. A modely v zahraničí jasně ukazují, jak k tomu mělo dojít. Racionálně a úsporně. Není tudíž překvapením, že v ČR tento proces probíhá úplně opačně.

Proč Česko opět zaspalo?

V sousedním Rakousku je cca 1 900 poboček pošt. Z toho je ovšem poboček provozovaných přímo státním podnikem pouhých 546. Zbytek jsou franšízy provozované obecními úřady, obchody, trafikami, čerpacími stanicemi, infocentry apod. Ze 13 000 poboček pošt v Německu jsou soukromými subjekty provozovány všechny. V ČR je poměr opačný. Ze současných 3 200 poboček jich v režimu Pošta Partner funguje jen 800.

V reorganizaci pošty tu máme tedy opět mnohaleté zpoždění oproti západním státům. Už několik let zde měl stát, Česká pošta a obecní samosprávy dolaďovat podmínky, které výše popsanou transformaci zajistí. U malých poboček na malých obcích by zcela jistě museli vzít svůj díl odpovědnosti i starostové menších obcí. Včetně závazku podílet se na financování poboček v režimu Partner. Jenže proč by to dělali, když mohou prostě jen lobbovat za svoje zájmy? To je levnější a zjevně účinnější.

Svaz měst a obcí, či jeho prodloužená „politická“ ruka v podobě hnutí STAN jsou v současnosti tak silnými hráči při projednávání opatření na zefektivnění veřejné správy, že všechna taková opatření jdou prosazovat jen velmi ztuha. „Populární starosty“ si zde nechce nikdo znepřátelit. Při hodnocení důvěry politiků se pravidelně umísťují v čele, byť to jen pramálo souvisí s jejich politickými či morálními kvalitami. Mnohem více to vyplývá z přirozené vlastnosti člověka – voliče preferovat toho, koho zná, kdo je mu bližší, kdo je tak schopný lépe hrát hru, že se pere právě za jeho zájmy. Bližší košile než kabát. Ostatně tato matematika naposled krutě spočítala volební výsledek Pirátům ve volbách do sněmovny, kdy byli jejich kandidáti masově přeskákáni starosty nominovanými koaličním hnutím STAN.

Lokální zájmy vs. efektivita

Důsledky této „tyranie samosprávy“ jsou nicméně pro stát paralyzující. Upachtěným kompromisem kvůli ní skončila např. snaha o zefektivnění a digitalizaci agendy stavebního zákona. Všichni si ještě můžeme pamatovat hřmotné volání senátora a starosty Chrastavy v jedné osobě, Michaela Canova, že při obhajobě malých stavebních úřadů „musíme jít na krev“. Byť tím podráželo hnutí STAN svého koaličního partnera, Piráty, s ministrem Bartošem na Ministerstvu pro místní rozvoj. A teď tu máme obdobný příběh o zcela neefektivním modelu zeštíhlování České pošty.

Na stole je tak nyní rušení mnohem vytíženějších a využívanějších poboček ve větších městech, aniž by se to dotklo ztrátovějších poboček na menších obcích. Argument zachování dostupnosti služeb i na venkově je přitom zcela jednoznačně důležitý. Nicméně byl by řešitelný výše popsaným modelem transformace poboček do modelu Partner. Menší obce by naopak financováním takto provozovaných poboček mohly dosáhnout výhodných synergií, spojit provoz pobočky s provozem Infocentra, dotovaného obchodu se základními potravinami apod. Jistě někoho napadne, že chudičké obce na něco takového nemají peníze. Tak jen pro základní orientaci. Rozpočet např. města Hejnice s necelými 3 000 obyvateli je 90 mil. Kč. Opravdu by se tam nenašly peníze na výplaty dvou poštovních úřednic / prodavaček? Nemělo by být využití obecních peněz právě pro zachování dostupných veřejných služeb tou první prioritou, namísto budování různých pomníčků?

Malost v Česku, malost v Liberci

Naprosto analogický příběh v lokálním měřítku se tak odehrál nyní i v Liberci. Vedle kritérií dostupnosti a vytíženosti poboček se totiž do kritérií ohledně rušení poboček dostalo i pravidlo, že pobočky nebudou rušeny v obcích či městských částech, kde je jen jedna pobočka. Rukopis „starostovského“ ministra Rakušana je zde zcela zřejmý. Tohoto pravidla ihned využil v Liberci starosta jeho jediného odděleného městského obvodu, Lukáš Pohanka. A přestože by vratislavická pobočka v kritériích vytíženosti a dostupnosti neuspěla, odvolal se na formální kritérium samostatného městského obvodu. V důsledku toho spadla mezi rušené pobočky namísto té vratislavické jedna z nejvytíženějších, pobočka v OC Globus. Navzdory datům o vytíženosti, navzdory petici s cca 1 000 podpisy, navzdory politické dohodě napříč zastupitelstvem mezi kluby ANO, ODS, LOL i částečně SPD.[1]

Do adorace poskytování těchto služeb zrovna v obchodních centrech za městem u dálnice mám daleko. Nicméně data o velkém využití této pobočky byla neoddiskutovatelná. Z těchto dat totiž zároveň vyplývají i možnosti pro nahrazení rušené pobočky modelem Partner+, který byl nyní Českou Poštou připuštěn. V OC Globus by muselo město hradit mnohem vyšší náklady na mzdy více pracovníků, stejně tak nájem zde bude mnohem vyšší.

Starosta Vratislavic Lukáš Pohanka tak mohl učinit gesto vyzrálého politika schopného uvažovat v širších souvislostech. Tedy nabídnout nahrazení pobočky ve Vratislavicích pobočkou Partner+. A umístit jí např. do Infocentra, nového luxusního kulturního centra IGI či do obecního úřadu. Ušetřit tak za nájem, využít výše popsané synergie. Prostě nabídnout racionální a efektivní řešení, které nezohledňuje jen parciální zájmy Vratislavic, ale zájmy celého města.

Není překvapením, že se mu opět něco takového nepovedlo. A že opět trval na sobeckém řešení poškozujícím zbylých 90 000 obyvatel Liberce. Největším paradoxem tak zůstává, že právě Lukáš Pohanka v posledních komunálních volbách opět obhájil postavení nejoblíbenějšího libereckého politika s největším počtem preferenčních hlasů. Je to naprosto kuriózní ukázka toho, jak si mohou občané tohoto státu fanouškovstvím a patriotismem při volbách podřezávat větev sami pod sebou.

Jindřich Felcman, Zelení, předseda zastupitelského klubu Liberec otevřený lidem

[1] Pro vysvětlení aktuální složité situace. Na jednání Zastupitelstva města Liberec dne 27. 4. bylo hlasy zastupitelů převážně z výše popsaných klubů schváleno nahrazení vratislavické pobočky na Partner+ a zachování regulérní pobočky v OC Globus. Nicméně starosta Lukáš Pohanka i nadále trval na nesouhlasu s takovým řešením. Hned dne 28. 4. tak přišla reakce odpovědného zástupce České pošty, který označil přijaté usnesení zastupitelstva města bez souhlasu Městského obvodu Vratislavice za nenaplnitelné. Pobočka v OC Globus tak opět spadla mezi pobočky rušené.  

Článek Rušení pošt je důsledek politické malosti se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na začátku jeho mandátu měl námi těžce vybojovaný fond pro zadržování vody v krajině alokaci trapných 14 mil. Kč. Tento rok má alokaci 15 mil. Kč… Už 2 roky opakuje pan Židek stejnou obhajobu – není připraveno dost projektů.

Jenže tenhle zádrhel byl od začátku jasný. My jsme měli řešení připravené. Měl to být právě kraj, který měl využít svoje kapacity, aby projekty připravil. Měl k tomu využít svou projektovou příspěvkovku, Agenturu pro regionální rozvoj. Popř. zadat tuhle práci místním neziskovkám. Ti měli obíhat místní zemědělce, pomáhat jim s projekty, jejich projednáváním s úřady, přípravou dotačních žádostí.

Od státního podniku Povodí máme informaci, že by tyto projekty byl ochotný financovat, pokud by byly připravené. Kraj by realizace nestála nic. Taktéž se mohlo čerpat ze státních dotačních programů či EU fondů.

Nic z toho pan Židek nezvládl. Nebyl schopný si peníze na to v koalici vybojovat. Hejtman Půta před Piráty snadno uhájil zhruba miliardu ročně, která jde na silnice. To je pro Starosty samozřejmě větší priorita – jde o velké stavební zakázky pro velké stavební firmy. Tůně, mokřady či meandry na potoce oproti tomu umí udělat každý živnostník, co má traktor a bagr.

Ukázalo se tak v plné nahotě, že za líbivou značkou Pirátů zde v kraji nestojí dostatečná odborná erudice, a hlavně ani politická odvaha a drajv. Na kraji se nezměnilo nic.

Co se ale pan Židek ve vedení kraje naučil dobře? Pochopil, že na ničem výše uvedeném v politice vlastně nezáleží. Stačí jen marketing. A tak, při příležitosti nějakého přiblblého „dni vody“, zveřejnil dnes na svém FB tuto krásnou fotečku.

Před volbami se jistě nechá několikrát vyfotit u nějaké tůňky. A spousta voličů mu na to bezpochyby zase skočí. Nové heslo Pirátů bude zpečetěno: Pusťte nás mezi ně!

Jindřich Felcman, městský zastupitel za Zelené/Liberec otevřený lidem

Článek Piráti v čele kraje: Pusťte nás mezi ně! se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na tiskové konferenci libereckých radních dne 17. 8. zazněly informace o několika nových plánech a záměrech. Jelikož se toto volební období chýlí ke konci, je vhodné tyto plány porovnat se sliby obsaženými v programovém prohlášení Rady města Liberec z roku 2018.

Zrušení výběrového řízení na dodavatele parkoviště na Pastýřské

V programovém prohlášení koalice Starostů, ODS a ANO je uvedeno: „Vybudujeme novou komunikaci Nová Pastýřská, která uleví dopravě přes centrum města.“

Realita? Ještě se nekoplo. Dokonce se ještě nezačala budovat ani první etapa, tedy rekonstrukce sousedního parkoviště. Samotná ulice Nová Pastýřská je až druhou etapou této stavby. Nyní jsme se dozvěděli, že i u samotné první etapy se v tomto volebním období nestihne ani vybrat stavební dodavatel. A to proto, že vedení města nejprve výběrové řízení vypíše, až pak si ale uvědomí, že by bylo dobré vypsat ho i na navazující úsek ulice podél Tržního náměstí. Jeden krok vpřed, dva kroky vzad. Tak funguje současné vedení města.

Velký plán na nová parkovací místa na sídlištích

V programovém prohlášení koalice Starostů, ODS a ANO je uvedeno: „Budeme zvyšovat počet parkovacích míst na sídlištích.“

Realita? Primátor Zámečník ohlašuje měsíc před koncem volebního období, že představí „pilotní plán“ vzniku nových parkovacích míst na 4 vybraných sídlištích. Do této doby bylo naplněním předmětného slibu pouze jedno parkoviště vybudované u Hokejky na černo a jeden nedůstojný písečný plácek u Dobiášovy, ze kterého se bude vířit prach do širokého okolí.

Za Liberec otevřený lidem jsme v minulých měsících představili dvě ukázkové studie u sídlišť Broumovská a Gagarinova, ve kterých jsme ukázali potenciál prostoru sídlišť na doplnění nových parkovacích míst. Jsme rádi, že se nechalo vedení města inspirovat a konečně se od vzdušných zámků v podobě parkovacích domů za miliardy, popř. nedotažených plánů na zřízení modrých zón, posunulo ke skutečné práci. Z pohledu naplnění jejich slibu je to ale velmi pozdě a velmi málo.

Náš plán je popsaný zde: https://www.liberecotevrenylidem.cz/parkovani/

Rekonstrukce Uranu definitivně odložena

V programovém prohlášení koalice Starostů, ODS a ANO je uvedeno: „Najdeme řešení pro parkování návštěvníků ZOO Liberec, Lidových sadů, TUL, oblasti autobusového a vlakového nádraží.“

Neuvěřitelná fraška okolo záměru na nové autobusové nádraží a parkovacího domu dospěla do tragického konce. Pojďme si jí shrnout:

1) Na začátku roku 2019 koalice Starostů, ODS a ANO nejprve odmítla projekt Jana Korytáře na nový parkovací dům s integrovaným autobusovým terminálem a předala ho kraji. Sepsalo se první memorandum města a kraje o spolupráci a o tom, jak bude terminál s parkovacím domem hotov do roku 2023.

2) Kraj následně začal projektovat upravené řešení, které sestávalo z dvou oddělených budov – terminálu a parkovacího domu.

3) Následně kraj oznámil, že parkovací dům se nestihne připravit a o dotaci se bude žádat jen na terminál.

4) A na konci roku 2020 pak nastal definitivní obrat. Kraj s městem sepsali nové memorandum, ve kterém všem sdělili, že vlastně nový autobusový terminál není potřeba. Protože lepší je vybudovat „Central Station“ na pozemcích vlakového nádraží. Do té doby bude jako nový autobusák sloužit přízemí zrekonstruované budovy Uranu.

5) Za další dva roky se ovšem nestalo vlastně nic. Liberec doposud nemá souhlas vlastníka nemovitostí u vlakového nádraží se zřízením „Central Station“. Vše je jen chiméra.

6) A nové zázemí autobusáku místo ohyzdných buněk? Po opakovaných útrapách s projektem rekonstrukce Uranu oznámila nyní radní Loučková Kotasová, že se rekonstrukce odkládá na neurčito. Ať prý si to rozhodne nové vedení města. Nějaký parkovací dům u autobusového nádraží je pochopitelně v nedohlednu – není studie, není projekt, není nic. A na tiskové konferenci se k tomu radní ještě pohádali. Primátor Zámečník ostatní radní za jejich zamítnutí projektu zkritizoval a upozornil je, že město Liberec na tento projekt nyní čerpá úvěr s úrokem 8 %, aniž by ty peníze mělo na co použít.

Záměr bioplynové stanice

V programovém prohlášení koalice Starostů, ODS a ANO je uvedeno: „Najdeme způsob likvidace bioodpadů ve městě.“

Realita? Vedení města hned po volbách odmítlo připravený projekt na sběrný dvůr a kompostárnu od předchozí náměstkyně K. Hrbkové. Následně se vedení města pohádalo, zda na nový projekt vypisovat architektonickou soutěž. Pak tedy 3 roky (!!!) pracovalo na novém projektu sběrného dvoru a kompostárny. A nyní se radní rozhodli, že je vlastně lepší postavit bioplynovou stanici. A jsme zase na začátku. Jeden krok vpřed, dva kroky vzad.

Za Liberec otevřený lidem nicméně v dané situaci tento obrat hodnotíme pozitivně. Ideově jde správným směrem. Zřízení bioplynové stanice jsme jako součást našeho programového bodu městské elektrárny ostatně zmiňovali již několik měsíců zpátky (viz články J. Šedlbauera v červnovém a červencovém zpravodaji města Liberec). Pravdou ovšem je, že do doby realizace tohoto záměru je ještě daleko. Kompostárna mohla přitom již nyní sloužit a na režim bioplynové stanice se mohla po dokončení její investiční přípravy pouze upravit.

Video z tiskové konference libereckých radních zde: https://www.facebook.com/liberec/videos/425450036220251

Programové prohlášení koalice pro období 2018 – 2022 zde: https://www.nasliberec.cz/wp-content/uploads/2022/08/programove-prohlaseni-2018-2022_final.pdf

Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, člen kandidátky Liberec otevřený lidem

Článek Tisková konference libereckých radních jako galerie nesplněných slibů se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Slova, obrázky, nulové výsledky

Bohužel počínání města nelze označit jinak než fiasko. V roce 2019 vyhlásil náměstek Jiří Šolc parkovací revoluci – zavedení rezidenčních zón. Nedokázal ale tento plán lidem vysvětlit, po první vlně kritiky tak od něj ustoupil. Následně se tedy vedení města uchýlilo ke slibům a obrázkům. Do své dlouhodobé strategie rozvoje dopravy si nadiktovalo plán na budování parkovacích domů na sídlištích s náklady odhadnutými na 2,9 mld. Kč. Tedy něco zcela mimo finanční možnosti města, co se nikdy nestane. Na zatím jediném sídlišti, ruprechtickém, se dokončila monstrózní studie revitalizace sídliště. Ta řeší všechno možné, celkové náklady by byly v desítkách milionů. Avšak ani první etapu za 12 mil. Kč město nezvládlo. V listopadu 2021 zakázku zrušilo, protože všichni uchazeči o zakázku překročily maximální cenu.

Obr.: Výřezy z nového Plánu udržitelné mobility LBC-JBC, libereckým zastupitelstvem schváleno v dubnu 2022. Typická ukázka řešení problému způsobem „papír snese všechno“.

Trapným vyvrcholením snahy města s parkováním na sídlištích něco udělat se tak stala stavba nového parkoviště u Hokejky. S blížícími se volbami bylo zjevně potřeba ukázat Liberečanům něco reálného a nastala časová tíseň. Dosavadní nemohoucnost tak radní vyřešili po svém – parkoviště staví na černo, bez potřebného povolení. Stavební úřad už tuto záležitost řeší, vyzval k zastavení prací. To ovšem město ignoruje a velmi pravděpodobně za toto počínání schytá pokutu. Budeme jí platit my všichni, z našich daní.

Přitom stačí přemýšlet. A skutečně pracovat

Řešení přitom není složité a samotná urbanistická struktura sídlišť jej nabízí. Mezi jednotlivými domy jsou velké rozestupy, v nich se nachází často celkem široké komunikace. Tyto komunikace lze v mnoha úsecích zjednosměrnit, v případě potřeby i mírně rozšířit. Namísto podélného parkování tak bude možné na nich zřídit parkování šikmé, mnohdy na obou stranách komunikace. Oproti parkování podélnému se dosáhne při šikmém parkování dvojnásobku parkovacích míst. Taková parkovací místa jsou navíc na sídlišti rovnoměrně rozmístěna, blízko jednotlivým vchodům – to je zásadní výhoda proti parkovacím domům. I těm reálným, natož pak parkovacím domům iluzorním.

Postupně mapujeme situaci na jednotlivých sídlištích. Např. na sídlišti Broumovská je možné zjednosměrněním a dílčím rozšířením vhodných úseků ulic Sametová a Vlnařská dosáhnout cca 150 nových parkovacích míst. U sídliště Gagarinova by se zjednosměrněním dosáhlo snadno 200 nových parkovacích míst. Jednosměrný provoz by byl navíc mnohem bezpečnější. Na mnoha místech se nyní auta míjejí v úzkém prostoru mezi parkujícími auty, které jim v zatáčkách brání ve výhledu.

Obr.: Pracovní schéma úprav dopravního prostoru určené k projednání s obyvateli sídliště Broumovská. 147 parkovacích míst navíc, bezpečnější ulice, to vše za minimum nákladů, realizovatelné za pár měsíců.

Tyto návrhy budeme v příštích týdnech upřesňovat a veřejnosti je představíme. Chceme Liberečanům ukázat, že město lze řídit úsporně a přitom účinně. Obrázků a prázdných slov už mají všichni dost.

Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, člen Zastupitelstva města Liberec, předseda klubu Změny pro Liberec

Článek Parkování na sídlištích lze řešit rychle a levně se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na posledním libereckém zastupitelstvu působilo nejprve projednání nového Plánu udržitelné mobility zcela idylicky. Hodně se děkovalo, hodně se chválilo za dobrou práci. To ovšem platilo jen do okamžiku, kdy se dva členové rady města, Petr Židek (ODS) a Jiří Šolc (SLK), trochu mimoděk prořekli v tom smyslu, že s klíčovým bodem tohoto Plánu vlastně kategoricky nesouhlasí. Konkrétně jde o vytlačení aut z centra města.

Dopravní revoluce v centru Liberce je na spadnutí

Jak totiž potvrdil i autor Plánu Ing. Kašík přímo na jednání zastupitelstva, významnou uzavírku centra města je možné provést už v nejbližších letech. Stačí postavit ulici Novou Pastýřskou, což slibovala současná liberecká vláda už v tomto volebním období. Jde sice o další slib, který nesplnila, protože ani tento rok stavba nezačne. Nicméně je alespoň obstaráno stavební povolení a vybudování Nové Pastýřské je tak skutečně už záležitostí blízké budoucnosti (viz obrázek – záměr Z1). Vedle toho je nutné zvýšit kapacitu dvou křižovatek na ulici Jablonecká – u kláštera a u Textilany (záměry Z2 a Z3). To nejsou nijak zásadně složité a investičně náročné stavby.

Zdroj: Plán udržitelné městské mobility (Ing. Kašík, http://www.chytrenacestu.cz/index.php/ke-stazeni/), vybrané záměry zvýrazněny JF.

Pokud by se tedy tyto tři stavby realizovaly, centrum města by mohlo zažít dopravní revoluci. Uzavřel by se průjezd pro auta mezi divadlem a radnicí (viz obrázek – opatření O1). Uzavřela by se Sokolská od divadla k Šaldovu náměstí (opatření O2). Z rozsáhlé křižovatky na Šaldově náměstí by se udělal pouze úzký jednosměrný průjezd pro obsluhu (opatření O3). Pro auta by se také zcela uzavřely další dvě ulice vedoucí na Šalďák – Rumunská od Fügnerky a Felberova od zámku (opatření O4). Přes Tržní náměstí by se projíždělo již jen po jedné jeho straně (opatření O5). Byť by průjezd centrem pro auta od Sokolovského náměstí kolem radnice směrem ke knihovně byl i nadále umožněn, jeho dopravní význam by byl výše popsanými uzavírkami naprosto umenšen, celý tento prostor by tak mohl být upraven do režimu tzv. sdílené zóny s razantním zpomalením rychlosti jízdy.

Nebo vlastně ne?

Bylo by to krásné, jenže z vyjádření některých zástupců koalice jasně vyplynulo, že nic takového nepřichází v úvahu. Radní Petr Židek na jednání zastupitelstva jednoznačně vyjádřil skepsi, že by nějaké uzavírky byly možné, dokud nebude kompletně dokončen vnitřní městský okruh. Na nutnost dobudování jejího posledního úseku, tzv. Nové Žitavské, odkázal i náměstek Jiří Šolc (viz obrázek – záměr Z4).

Zdroj: Plán udržitelné městské mobility (Ing. Kašík, http://www.chytrenacestu.cz/index.php/ke-stazeni/), vybrané záměry zvýrazněny JF.

Jenže právě v tom je zakopaný pes. Nová Žitavská je už poměrně masivní stavba zahrnující nový most přes Nisu, razantní zářez do Keilova vrchu, a hlavně výkupy pozemků, přemostění a demolice v tamním areálu DTZ. Co se projektové přípravy této stavby přitom týká, zatím není ještě hotová ani čárka. Je tedy jasné, že realizace této stavby je záležitostí – dle realistického odhadu – tak 20 let minimálně. Stačí se třeba podívat na to, jak dlouho se připravuje třeba realizace nového dopravního napojení do průmyslové zóny jih. Už je to přes 20 let a ještě se nekoplo.

Bude nové vedení města schopné rozhodovat?

Celá situace má jednu zásadní souvislost. Zatímco pozice radních není v otázce vytlačování aut z centra – diplomaticky řečeno – jednotná, vesele se pro tyto uzavírky připravují projekty. Před měsícem tak představila náměstkyně Loučková Kotasová (ANO) dokument s názvem „Přehled projektů SML předpokládaných k financování v rámci ITI“. V příštím programovém období by město Liberec mělo čerpat z alokace cca 230 mil. Kč určené pro rekonstrukce veřejných prostranství peníze mimo jiné na rekonstrukci celé kaskády náměstí v centru města: Malého, Sokolovského, Benešova, Šaldova a Tržního náměstí. Je zřejmé, že jde právě o projekty související s předpokládaným zklidňováním automobilové dopravy.

Takže na jedné straně tu máme ODS a náměstka Šolce, kteří se budou uzavírání centra Liberce před auty velmi pravděpodobně bránit. Na druhé straně tu stojí primátor Zámečník s Kanceláří architektury města, která výše zmíněné projekty připravuje. Je jasné, že pokud bude příští volební období složení rady města obdobné jako nyní, v otázce dopravy ve městě nastane zásadní střet. Jeho výsledek lze už nyní odhadnout: Veřejnosti se ukáže pár obrázků, jak to někdy v budoucnu bude krásné, a dotační program zůstane kvůli odloženým projektům nedočerpaný.

Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, člen Zastupitelstva města Liberec, předseda klubu Změny pro Liberec

Článek Jak na dopravu v Liberci? Odpovědí radnice je schizofrenie se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Zastupitelstvo Libereckého kraje, ve kterém jsou dominantní politickou silou Starostové pro Liberecký kraj, schválilo výzvu, ve které odmítá rušení malých stavebních úřadů. Tuto výzvu směřují vůči vládě, kde jsou prostřednictvím hnutí STAN druhou nejsilnější stranou. Jak je možné, že namísto korektního jednání v rámci koalice přistupuje toto hnutí raději k takovýmto mediálním šarádám?

Malé není vždycky milé

Otázka fungování malých stavebních úřadů už je diskutována více než 15 let, co působím v oboru územního plánování. Vše začíná velmi neefektivní strukturou veřejné správy v ČR, kdy máme území rozděleno do naprosto bizarního počtu 6.500 samostatných obcí. Každá tato obec musí mít úřad, někoho, kdo zajišťuje alespoň základní agendu a správu území. Na menších obcích s pár stovkami obyvatel je samo o sobě těžké vůbec najít člověka, který je ochotný starostovský post vzít.

Zpravidla je tak nutné mu zajistit i plat a administrativní výpomoc. I přesto pak musí tyto malé obce všechny složitější úkony, typicky přípravu dotačních projektů, posuzování různých odborných otázek apod., zadávat externě. Pro srovnání – např. Nizozemsko má na svých 16 mil. obyvatel pouhých 415 obcí, průměrný počet obyvatel jedné obce je 40.000. Obce tak mohou pro svou činnost využívat profesionálně zdatný úřednický aparát.

Nicméně tuto velkou výzvu pro českou veřejnou správu nyní ponechme stranou. Celá situace je totiž ještě zhoršena tím, že na malé obce je státem přenesen výkon určitých správních agend. Agenda stavebních úřadů je typickým příkladem a o ně v tomto komentáři jde. V Česku tak existují stovky malých stavebních úřadů na malých obcích, které zpravidla disponují pouze jedním až dvěma zaměstnanci.

Tito zaměstnanci mají pochopitelně horší možnosti, jak se s někým poradit, jak se v případě nemoci či rodičovské dovolené zastoupit. Zajistit jejich metodické vedení a potřebné průběžné vzdělávání je obtížné. Jejich šéfové jsou tajemníci těchto malých obecních úřadů a starostové, kteří jejich agendě zpravidla vůbec nerozumí, nejsou schopní kontrolovat kvalitu či tempo jejich práce, zato peníze na odborné semináře a školení šetří velmi často na minimum. Souběžně s tím je agenda stále složitější, poučenější klienti i ve spolupráci s advokáty vytváří na stavební úřady stále větší tlak, navíc se připravuje digitalizace vyžadující vyšší kompetenci při správě potřebných informačních systémů.

Za této situace je tak zcela pochopitelné, že se Ministerstvo pro místní rozvoj snaží opakovaně (nyní zdaleka nezažíváme první pokus) dosáhnout redukce malých stavebních úřadů. A je opakovaným koloritem takového záměru, že se proti němu ozvou starostové takto postižených obcí. Úspory z rozsahu je termín, který asi nikdy nebude možné starostům malých obcí vysvětlit.

Malý starosta ve velké vládě

Vrcholný paradox ale přijde, pokud se tito malí starostové dostanou do vlády. Což se stalo na konci minulého roku, kdy hnutí STAN obsadilo mezi vládními stranami těsně druhé místo po ODS s 33 poslanci. Základna tohoto hnutí sestávající z venkovských starostů nyní musí čelit faktu, že již nejde jen o „jejich zahrádku“, ale jejich odpovědností je nyní správa celé země. Jejich úkolem tedy teď není primárně ohlídat pracovní místo kamarádce úřednici na svém stavebním úřadě, ale efektivní fungování veřejné správy jako takové. V této první větší zkoušce dospělosti hnutí STAN ovšem fatálně selhalo.

Výzvou schválenou v Zastupitelstvu Libereckého kraje Starostové podrývají soudržnost vlády, podněcují spor, který nemůže dopadnout jinak než upachtěným kompromisem, kdy se s kvalitou fungování stavebních úřadů opět neudělá nic. „Pro mě to je tak, že musíme jít na krev. Nemůžeme stavební úřady pustit,“ tak se ke kauze vyjádřil třeba Michael Canov, senátor a také starosta Chrastavy.

Přitom jde ale vlastně o naprostou malichernost! S agendou stavebního zákona se obyčejný člověk setká jednou či dvakrát do života. Není tak vůbec důležité, jestli má úřad od svého bytu dva kilometry nebo dvacet. Starostové se v tomto projevují, jak kdyby ještě neobjevili mail či telefon. Mnohem důležitější je, aby stavební úřad pracoval kvalitně, rychle, měl nad sebou efektivní systém kontroly a metodického vedení. A aby uměl ovládat sdílená úložiště a nové informační systémy nutné právě pro onu léta vzývanou digitalizaci.

Kauza stavebních úřadů je tak zároveň poměrně hrozivou ukázkou, jakou paralýzu může hnutí STAN ve vládě způsobit. Pokud bude nutné rozhodnout jakékoliv téma, kdy budou mít zájmy celé země negativní dopady na zájmy několika obcí, vždy můžeme očekávat jejich obstrukce. Ať už půjde o rozvoj vysokorychlostních železničních tratí, hledání úložiště jaderného odpadu či zajišťování sociálního bydlení. Ve vládě teď můžeme vždy očekávat silný hlas místních šerifů, kteří si nevidí dál než na špičku svého nosu.

Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, člen Zastupitelstva města Liberec, předseda klubu Změny pro Liberec

Článek Rušení malých stavebních úřadů jako první zkouška dospělosti pro Starosty ve vládě se nejdříve objevil na Náš Liberec.