Tak nadějně započatý, ale nakonec o jeden jediný hlas marný boj o přemístění 8 obcí do senátního obvodu Liberec. Vystoupil jsem opakovaně, ale navzdory jednoznačnému názoru Ústavně-právního výboru a Komise pro Ústavu se změna nepodařila. Strašně moc mě to mrzí, protože to byla poslední možnost. Vzhledem k novému ústavnímu zákonu je změna v budoucnosti vyloučena. Více ve videu zde

Mé pozměňovací návrhy včetně odůvodnění zde. Podpora usnesení zastupitelstev všech osmi obcí, Libereckého kraje a emeritního předsedy a místopředsedy Senátu zde. Souhlas senátora obvodu Česká Lípa zde. Usnesení Ústavně-právního výboru zde. Usnesení Komise pro Ústavu zde. Vyjádření k občanům zasažených 8 obcí prostřednictvím Tv Chrastava zde.

Stenozáznam mých pěti vystoupení:

„Vážený pane předkladateli, vážený pane ministře, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, musím ocenit kolegy z ÚPV a kolegy z komise pro Ústavu, že s jednou výjimkou všichni hlasovali pro pozměňovací návrhy, které jsem předložil. Jedná se o ten přesun 8 obcí z senátního obvodu Česká Lípa do senátního obvodu Liberec. V těchto obcích to chtějí všude. Tady mám usnesení obce Bílý Kostel nad Nisou. Zde usnesení města Hrádek nad Nisou. Zde usnesení obce Chotyně. Zde usnesení města Chrastava. Zde usnesení obce Janovice v Podještědí. Zde mám usnesení obce Kryštofovo Údolí. Zde usnesení obce Nová Ves. A zde usnesení obce Rynoltice. Dále zde mám usnesení Libereckého kraje. Na obcích to… Všechny obce žádají tu změnu prakticky jednomyslně. Na Libereckém kraji, všechno to bylo v roce 2019 přijímané, byly všichni pro. S výjimkou posledních komunistů, kteří tam byli, ti se zdrželi. Pro na kraji byli zastupitelé za Občanskou demokratickou stranu. Za Starosty, za ANO, za ČSSD, za SPD a za místní stranu Změna pro Liberecký kraj. Další strany pak tam už nebyly tehdy v tom zastupitelstvu. A zde mám podporující stanovisko legendy Senátu a Libereckého kraje, člověka, který 20 let byl ve vedení Senátu, doktora Přemysla Sobotky. Byl ve vedení Senátu 6 let předsedou, 14 let místopředsedou. S těmito materiály se vyjednávalo už v minulém období Poslanecké sněmovny. A pouze to, že se nedostalo na ten návrh, způsobilo tehdy, že ten návrh nebyl schválen v Poslanecké sněmovně. Vedl to v Poslanecké sněmovně zastupitel klubu STAN, člen Starostů pro Liberecký kraj Petr Pávek, který to dostal do třetího čtení, měl tam vyjednanou podporu, že to prostě projde na poslední schůzi, která byla v minulém volebním období. Bohužel on tam z nějakých vážných důvodů zdravotních pak nemohl se účastnit. A na ten zákon se nedostalo, spadl pod stůl. Tak jsem to zde obnovil. Je jedinečná šance to schválit. Navíc souhlas vydal i senátor za senátní obvod Česká Lípa Jiří Vosecký, protože i on vidí, že prostě u těchto 8 obcí si to o to prostě říká. Proto doufám a věřím, že i většina senátorů v tomto sále se zachová a podpoří pozměňovací návrh ÚPV a komise pro Ústavu. Děkuji za pozornost.“

„Dobrý den, ještě jednou. Teď se vyjádřím tady ve dvou částech, jak tady mluvil kolega Nytra, nejdříve tedy k té věcné části. V současné době podle statistických údajů přesně vybraných 25 senátorských obvodů překračuje jedním nebo druhým směrem 15% odchylku od průměru s tím, že v případě přijetí tady toho pozměňováku dokonce jeden z těchto bodů ubude, Česká Lípa se nám vejde. Je pravda, že Liberec bude obvod největší, o několik tisíc víc než myslím, že obvod senátní Beroun. To, co nastane pro ty volby ty roky další, jestli tedy vláda navrhne v tom ústavním zákonu změnu senátních obvodů, aby se změnily, jestli to obě komory Parlamentu platí, to je věc budoucnosti, to se uvidí. Jsem si však naprosto jist, že pokud k tomu přijde, přistoupí se, tak nevypadne ze senátního obvodu Liberec tyto obce těchto osmi obcí. Nejsou obce, které by byly přilnuty k Liberci víc než je těchto obcí. Senátní obvod Liberec je taková basketbalistka s velmi útlým bokem. A v tomto centru, kde je Liberec, tak na bočních stranách je osm obcí, ty tam prostě patří. Dokonce do některých obcí jezdí i místní, místní zdůrazňuji, hromadná doprava z Liberce. Takže kdyby došlo k nějakým úpravám v tomto bodu, určitě by nezasáhly tyto obce. Ale jak jsem říkal, to je otázka budoucnosti. Myslím si, že ta námitka kolegy byla neopodstatněná v tom, že těch obcí přes 15 % je spousta, ta vláda k tomu pak má nástroje a zákony nějaké, že má nějak zasáhnout, pokud ty výjimky tam budou, to nás zasáhne, uvidíme, co s tím, a není důvod pro to tady nepřijmout vůbec. A nyní k té věci, strašení, že by to neprošlo, neschválili ve sněmovně. Tak za prvé. Na ústavně-právním výboru se to poprvé projednávalo 28. listopadu. Pak byla mezera tři měsíce a probíralo se to 28. února. Proč ta mezera byla? Nechápu, nevím, neznám. Každopádně, toto mohlo být projednáno dávno ještě v roce 2023, v době, kdy nezačaly ještě ve sněmovně projednávat tu novelu s korespondenční volbou. To za prvé. Za druhé. Před chvilkou tady bylo zdůrazňováno u minulého tisku, jak se ve sněmovně dohodli, jak vyčlení zákon o korespondenční volbě a na něm se poperou, a tady ty zákony nechá běžet. Prosím vás, jak si myslíte, že se bude přespravovat kvůli osmi obcím, které se mají někam přemístit? To určitě ne. Proboha, proč by to dělaly, to nebudou. Navíc. Jeden z opozičních poslanců coby krajský zastupitel přímo je součástí té žádosti z Libereckého kraje, kteří to podali. Za další. Ta má jistota, z čeho plyne. Dnes máme středu 6. března, bude úterý 19. března, kdy si to může klidně sněmovna dát na pořad, když bude chtít a schválí si to. Žádný problém není, to je jenom vůle sněmovny, slyšíme tady ministr, to je předseda jedné z koaličních stran, tady předkladatel poslanec, jestli to nebude žádný problém, a liberečtí poslanci, tam jsem přesvědčen, ti s tím budou vnitřně velmi souhlasit, těm ostatním to bude zřejmě jedno, ale nevidím tam nejmenší problém, pojďme ho shodit. A jsem si tím jist na 100 procent. Protože kdyby to sem vrátili, že by jim tak strašně překáželo těch osmi obcí, co by tím ta sněmovna získala? Ohrozila by si možnosti přijímání toho tisku, který tam má, s tou korespondenční volbou, neboť tento tisk musí být ukončen, aby ve sněmovně mohlo proběhnout 3. čtení, ne 2., ale 3. čtení toho tisku. Tak proč byste oddalovali? Když je to úplně v rozporu s tím, co jsme se tady bavili u té 175, kdy se naopak zdůrazňovalo, hlavně tam nedávejte korespondenční volbu, tam se porveme, tady nic, tady naprostý souhlas apod. Takže tam také žádný problém není. Znovu opakuji, budu velmi, velmi rád, když tento pozměňovací návrh podpoříte. Děkuji vám dopředu, vážení kolegové.“

„Všechny zdravím. Nevím, jestli budu stíhat zachytit všechno, k čemu jsem se chtěl vyjádřit, ale vezmu to tedy – snad jo. První bylo, jak tady pan kolega vyprávěl o tom, že já jsem počítal počty obyvatel, zatímco on počet voličů. Není to pravda. Já jsem postupoval podle serveru Volby.cz, kde jsem bral počty voličů uvedené voliči v seznamu. Tak to bylo. Podle toho jsem postupoval. Na těch číslech, to jsem našel, vždycky jsem našel a bral jsem čísla, když tam v tom obvodě byly ty volby naposledy. To znamená z obvodu Liberec 22, z jiného obvodu, kde byly volby v 18 naposledy, z roku 2022. Na těch číslech si stojím a trvám. Jsou naprosto správně. Možná by se někdo jenom mohl ptát, proč jsem to bral z druhého kola, a ne z prvního. Prostě z nějakého kola jsem musel brát. Ony se i mezi těmi koly liší. A je to opravdu 25 senátních obvodů je mimo tu odchylku. Trvám na tom. Druhá věc. Jak se mluvilo, že bychom šli proti zákonu v tom paragrafu, nešli bychom proti zákonu. Tam prostě je uvedeno v těch paragrafech, co se stane, pokud se překročí ta odchylka 15 %. Ne. Pokud přesahuje ta odchylka 15 %. Takže pak se to teda bude někam dávat, něco se s tím bude dělat. Těch 15 % tam v současnosti není. To jsme právě jako Senát dosáhli, že se to zrušilo. To se vyškrtlo. A teď do tisku, který se schvaluje, dáváme něco. Daný. Nic to na tom nemění, je to porovnání. Není to vůbec proti ničemu. Na tom si taky trvám, jo? Navíc mě docela zaujal ten pojem, že si zákonodárce něco přeje, když jsme zákonodárci, ne? Za další, teďka kolega Vystrčil se zabýval tím, proč jsem, když jsem někam přidal, proč jsem neubral? No protože jsem nechtěl způsobit řetězovou reakci. Jako zasáhl jsem dva obvody. Ta dohoda je podobně. Já jsem nechtěl způsobit jako dominový efekt, že bych něco ubíral apod. A on by tam přibyl další obvod senátní a další a další, jo? Vemte si, že se o to pokoušel. Nebo nabízel to vedoucí odboru na MMR Mlsna, když tu byl, že tu variantu nabídnul, jak to bude dával podle těch věcí. Ta varianta byla ale drtivou většinou senátorů odmítnutá. Takže prostě nechtěl jsem zasahovat. Jenom 2 obvody. 2 obvody. Pak teda bych se zmínil – něco jsem chtěl říct, to jsem pak zapomněl tam někde, ještě něco k panu předsedovi. Je daný… Jo, opět tam bylo dané něco, jestli by to schválili? Jo, k tomu se dostanu. Já se omlouvám, že se do sebe zakoktávám. Takže teďka jako poznámky ke kolegovi Fialovi. On tam říkal, že si není jistý, jestli by to schválili v té sněmovně. No já si jsem jist. On tam šel totiž s normálním zákonem. Kdyby toto byl normální zákon, tak bych se taky obával toho, že nás spíš přehlasujou, než aby nám vyhověli. Ale toto je člunek. A tady jim s prominutím nezbývá nic jiného, pokud to nechtějí zdržovat, ten zákon, který je tak podstatný, prostě aby se nezdržoval, aby se mohl přijmout. Dále ještě se kolega Petr Fiala zmínil, že ho udivilo, že v těch výborech, jak to probíhalo, pan předseda ÚPV, když tady říkal, jak on se zachoval na ÚPV, tak řekl jednu nepravdu. O řekl, že byl proti. O nebyl proti, on se zdržel. Tak dál. To je všechno, tak dál. Dále dneska tady dva – já nevím, jestli musím oslovovat prostřednictvím pana předsedajícího, co se zmíním o kolezích Fiala a Nytra. Dva kolegové řekli, že mně dali slib. S potěšením konstatuji, že pan Petr Fiala řekl, že slib, co mi dal dodrží. Cením si toho, až pojedu na pustý ostrov a budu si moct vybrat parťáka nějakýho. A za další, ještě s tím související, když se tady rozhýbal k těm 375, tak tady snad stokrát padlo to, jak se mají dohody, nebo když se něco dohodne, tak se to má jako slib dodržet. No nic, to je daný. Pokud pak ještě něco budu vědět k dalším poznámkám, tak zase vystoupím, ale byl bych rád, kdyby to končilo. A znovu opakuji, budu opravdu rád – jo, když ty návrhy pozměníte, už vím, co jsem chtěl říct – ještě se vyjádřit ke kolegovi Oberfalzerovi prostřednictvím pana předsedajícího Oberfalzera… Jo, můžu? Prosím vás, to je prostě naivní představa, že Ministerstvo vnitra sebere nějaké obce a dá tam tady těch 8 obcí. Já nevím, jestli bude pan Rakušan ministr vnitra. I kdyby chtěl být, tak třeba bude premiér, že jo? Anebo nebude ve vládě vůbec, že jo? A tak dále. Ale kdyby tam někdo jiný, a i kdyby tam byl, prostě představa, jak ty úřednice tam těch 8 obcí dají a jiné seberou, tomu nevěřím ani náhodou. Zatímco možnost, když tam ty obce už budou, tak něco seberou, tak seberou určitě jiný. Tak dále. Jinak jenom pokud se dostaneme k jiným, já mám všechny své obce rád. Ale tady těch 8 prostě k tomu Liberci patří. Děkuji za pozornost.“

„Ještě jednou všechny zdravím. Po čtvrté, už nyní velmi krátce. Jenom co říkal tady, asi musím přes pana předsedajícího, kolega Raduan Nwelati, on se opět vrátil k tomu, že to může ohrozit tu korespondenční volbu. Jako ten zákon skrz tu volbu. No nemůže. Stačí, aby to ta sněmovna schválila. A korespondenční volbu jako jede dál, že jo? Vůbec ji to nemůže ohrozit. A znovu připomínám, že to tady 3 měsíce, ten návrh zákona zbytečně tady ležel. Děkuji.“

„Omlouvám se, že jsem již pošesté (pozn.: správně popáté), nicméně kolega Zdeněk chtěl vysvětlit. V jednom případě myslím, že sněmovna něco neschválí a ve druhém, že jsem si jist, že schválí. To je právě ono. Ta sněmovna, kdyby to měla do zákona o korespondenční volbě, tak samozřejmě může, ale neudělá to, protože ji k tomu nic netlačí. Zatímco, znova to opakuji, tady v tomto případě by se jednalo o člunek atd. Je pravda, že mi kolega Nytra volal, že dokonce už někoho zajistil, snad ODS, který mu řekl, že pokud s tím nemá vnitro žádný problém, tak že jako ano. Ale vnitro s tím má problém, mně to s tím nesouhlasí, protože si ty počty hlídá. Pak jsem se ještě dozvěděl, že když to tam dáme a oni to s těmito schválí, a kdyby to neschválili a pak přišla korespondenční volba bez toho, tak že jim to vrátíme člunkem. Tak jsem říkal, to je naivismus naprostý, protože představa, že kvůli osmi obcím vracíme člunkem korespondenční volbu, to si vůbec neumím představit. Takže to jenom vysvětlení k tomu a znovu si vás dovolím všechny požádat o schválení pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru, který to přijal 90 % hlasů a komise pro Ústavu, která to přijala také tak téměř jednomyslně, zdržel se tam jenom jeden z nesenátorů. Děkuji.“

Videozáznam projednávání celého bodu zde.

Stenozáznam projednávání celého bodu je k dispozici zde.

Momentka před započetím jednání pléna Senátu, kdy za mnou v dané věci přišel předseda Senátu Miloš Vystrčil. V té době jsem věřil (mylně), že i on pozměňovací návrh ÚPV a Komise pro Ústavu podpoří.

Michael Canov, liberecký senátor a starosta Chrastavy

Článek Senátor Canov: Do senátního obvodu Liberec se osm obcí NEpřemístí se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Dne 4. června 2013 byla garáž na pokyn prvoinstančního orgánu zdemolována a oznámení o demolici bylo datovou schránkou ještě téhož dne 4. června 2013 doručeno odvolacímu orgánu. Dne 5. června 2013 vydal odvolací orgán datovou schránkou rozhodnutí (v záhlaví rozhodnutí bylo uvedeno datum 3. června 2013), kterým zrušil rozhodnutí prvoinstančního orgánu (tzn. de facto rozhodnul, že se již zdemolovaná stavba nesmí zdemolovat). Tento zmatek, vyvolaný odvolacím orgánem, vedl na základě žalob majitelky ke kolečku rozhodnutí soudů od okresního po Nejvyšší správní, které žádaly vyjasnění toho zmatku v rozhodnutích a ve vedlejší větvi (do rozhodnutí, jak to bylo), muselo dle rozhodnutí soudů namísto paní majitelky zaplatit náklady demolice Město Chrastava (ze zákona, dokud není určen viník demolice, platí obec, která spadá pod příslušný stavební úřad).      

Výše zmíněná rozhodnutí soudů vedla mé politické soupeře (kteří vůbec nechápali podstatu těchto soudních rozhodnutí), v době mé kandidatury do Senátu v říjnu 2016, k mému nestydatému a zcela falešnému očerňování.

Den před druhým kolem senátních voleb ve čtvrtek 13. října 2013 vyšel na serveru Náš Liberec (který ovládal a ovládá přes tzv. Krajské protikorupční pracoviště o.p.s. můj tehdejší senátní protikandidát a dodnes statutární náměstek primátora Jan Korytář, který s jistotou počítal s postupem do druhého kola a který bezprostředně poté, co skončil třetí, vyjádřil podporu mému finálovému protikandidátovi) článek „Státu hrozí, že bude doplácet miliony za nezákonné kroky Chrastavy“

 A se stejnou argumentací (jen ještě podstatně zjednodušenější, zmatenější a nepravdivější) vystoupil už den předtím ve středu 12. října 2012 v duelu Českém rozhlase můj finálový konkurent Marek Vávra (od 18:20), kterou následně zopakoval ve videu na svém facebooku, kde uvedl (od 0:58) doslova: „Teď se na mě obrátila paní, která měla v Chrastavě barák, s tím, jak je možné, že pan Canov kandiduje na senátora, když jí nezákonně zbořil dům. Dneska má prý první rozsudky o tom, že to bylo nezákonné zbourání, protizákonné. Jak takovýhle člověk může jít do Senátu proboha, to já nepochopím.“

Po pěti letech je konečně rozhodnuto. Dne 1. února 2018 Město Chrastava obdrželo pravomocné rozhodnutí odvolacího orgánu. Tímto rozhodnutím je pravomocně rozhodnuto, že prvoinstanční orgán rozhodoval v souladu se zákonem.  V pravomocném rozhodnutí je mj. uvedeno doslova:

„Odvolací orgán po posouzení věci dospěl k jednoznačnému názoru, že v daném případě byly naplněny podmínky zákona k vydání rozhodnutí nařízení odstranění stavby (to bylo vydáno dne 21.3.2013)“

a dále

„Řešení závadného stavu stavby tedy jednoznačně bylo v naléhavém veřejném zájmu, a proto bylo v naléhavém veřejném zájmu vyloučení odkladného účinku případnému odvolání, podaném proti rozhodnutí ze dne 21.3.2013.“

a dále

„V případě problematiky vyloučení odkladného účinku je třeba dále uvést, že dlouhodobé neřešení závadného stavu stavby by mohlo být bráno i jako nečinnost stavebního úřadu, jenž je jinak obecně nepřípustná.“

a dále

„Odvolací orgán shrnuje tuto část odůvodnění tohoto rozhodnutí o odvolání tak, že i vlastní provedení odstranění stavby bylo v souladu s právními předpisy, v jejich intencích, kdy odstranění stavby bylo objektivně nezbytné a objektivně potřebné a v naléhavém veřejném zájmu.“

Prvoinstanční orgán je nyní, po obdrženém pravomocném rozhodnutí, ze zákona povinen požadovat od někdejší majitelky garáže úhradu demoličních nákladů, což by z hlediska práva mělo být takřka formalitou, které pak následně vrátí Městu Chrastava. 

 Někdejší majitelka garáže pochopitelně ještě může podat žalobu k soudu. Jsem ale právního názoru, že je zcela bez šance. Kdybych se snad mýlil, tak platí, že v případě soudního rozhodnutí o nezákonnosti demolice, by se stal viníkem odvolací orgán, neboť ten v případě potvrzení prvoinstančního rozhodnutí přebírá zodpovědnost za úřední rozhodnutí (platí obecně). V tom případě by náklady demolice zřejmě musel uhradit Liberecký kraj. 

Michael Canov, senátor za vol. obvod Liberec a starosta Chrastavy  

Článek Po pěti letech je rozhodnuto – demolice garáže byla O.K. se nejdříve objevil na Náš Liberec.

1. Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) 1,2
2. Marek Vávra (ANO 2011) 1,9
3. Martina Bufková Rychetská (ODS) 2,0
4. Peter Hromádka (TOP 09) 2,6
4. Pavel Ploc (ČSSD) 2,6
6. Jaroslav Havelka (KSČM) 2,9
7. Lidie Vajnerová (Budoucnost pro Liberecký kraj) 3,4

Jan Korytář (Změna) a Petr Černý (NOS) nebyli hodnoceni.

Podrobnosti jsou na adrese:
http://www.transparentnivolby.cz/podzim2016/volby-do-senatu!filtr (zadat Liberec)

21. září 2016 Z výsledků TI převzal Michael Canov – kandidát do Senátu

Článek Transparentnost financování senátní kampaně se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Jen považte – hejtman Pavel Pavlík z ODS –  2000 až 2004, hejtman Petr Skokan z ODS 2004 – 2008 a hejtman Stanislav Eichler z  ČSSD 2008 – 2012, ty všechny jejich vlastní strany popravily. Proč tak učinily, je mě záhadou. Snad podle známé satiristické politologické poučky o stupňování: přítel – nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner – spolustraník.  Každopádně tím vyslaly jasný vzkaz voličům, že jejich strany pracovaly špatně, neboť málo platné „ryba smrdí od hlavy“.    

Starostové pro Liberecký kraj postupovali zcela jinak. Na svém sněmu v tajném hlasování prakticky jednomyslně (až na jednu výjimku) jmenovali svého hejtmana Martina Půtu 2012 – 2016  jako lídra své kandidátky  a kandidáta na hejtmana na období 2016 – 2020. Tím dali jasně najevo, že jsou přesvědčeni, že vědí, že hejtman odvedl kus práce a že byl a bude mužem na svém místě.  

A tak bude v Libereckém kraji premiéra, 12 let poté co ve všech dvanácti dalších krajích hejtmani dostali šanci svůj mandát obhájit  (v jedenácti případech z pozice lídra, jen v kraji Olomouckém ze 13. pozice), nastane tato situace i v kraji Libereckém.  Věřím, že bude úspěšná, jako byla tehdy v roce 2004 v osmi krajích či ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina v roce 2012 a náš hejtman taktéž své místo obhájí.  Vždyť kromě kraje Libereckého jen v krajích Pardubickém a Olomouckém nikdy hejtman své křeslo neobhájil.  Ale i v těchto krajích, na rozdíl od  Libereckého, dostala většina hejtmanů od vlastních alespoň šanci. U nás konečně tuto šanci dostal Martin Půta a zda se zachová tak, jak se prakticky vždy před brankou soupeře zachoval Pepi Bican, záleží jen na něm, na jeho týmu a především na jeho voličích.                  

Michael Canov – 1. místopředseda Starostů pro Liberecký kraj  

Článek Těžký život hejtmanů se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Při zakomponování Senátu do Ústavy si okresy přímo říkaly o to, aby platilo, že senátní obvod se rovná okres. Bohužel nad touto logickou filosofií  zvítězila teze, že každý senátní obvod musí mít stejný počet voličů, prý proto, aby každý senátor měl stejně silný hlas. Teze stejně logická, jako kdyby se uměle upravily hranice států tak, aby každý stát měl stejný počet obyvatel, když má stejný hlas např. v OSN. Ale stalo se. A tak je řada senátních obvodů zcela nelogicky tvořená, když je menšinová část území zcela nelogicky přilepená k části větší, se kterou nemá nic společného a voliči jsou nuceni volit v obvodu, s jehož podstatnou částí nemají nic společného. I to je důvodem pro nízký zájem voličů o senátní volby. 

Takováto situace se týká i českolipského volebního obvodu, jehož gró tvoří kompletní okres Česká Lípa, ke kterému je ale přilepeno Hrádecko-Chrastavsko, které je takto doslova vyrváno z okresu Liberec a dokonce pár obcí ze Středočeského kraje z okresu Mělník. 

Jedná se  o brutální znásilnění voličů z mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko, kteří jsou nuceni hlasovat pro Českou Lípu, se kterou nemají prakticky nic společného a naopak nemohou hlasovat pro Liberec, se kterým jsou ve všech ohledech  spojeni doslova pupeční šňůrou (o voličích z vykořeněných z  Mělnicka ani nemluvě). Obzvláště silně se to týká Chrastavy, která se Statutárním městem Liberec přímo sousedí.  Statutární město Liberec je pro Chrastavu (a celé Hrádecko-Chrastavsko) obcí s rozšířenou působností, které pro Chrastavany plní řadu správních úkonů počínaje živnostenským úřadem konče vydáváním pasů), spojení veřejnou dopravou je 50x denně, do centra Liberce je to z Chrastavy nejen autem, ale i veřejnou dopravou pár minut (méně než z řady Libereckých sídlišť). Já osobně bydlím 32 let od hranice Statutárního města Liberec 1500 metrů, jsem v Liberci prakticky denně, často i několikrát a téměř čtvrtstoletí učím na libereckém gymnáziu.       

Naštěstí výše popsané vykořenění voličů z Hrádecka-Chrastavska neplatí pro kandidáty. Jako Chrastavan nejsem nucen kandidovat v senátním obvodu Česká Lípa, jehož gró tvoří okres Česká Lípa, kam prostě nepatřím, ale mohu kandidovat v senátním obvodu Liberec, do jehož okresu naopak bytostně patřím, byť zrovna mé město Chrastava je ze senátního obvodu uměle vytrženo. 

A pokud bude má volba do Senátu úspěšná, jsem připraven se za Liberec, ale nejen za něj, ale za všech 42 obcí senátního volebního okrsku č. 34 se v horní komoře Parlamentu České republiky bít. 

 Michael Canov – kandidát Starostů do Senátu  

Článek Proklaté senátní obvody aneb Chrastavané patří k Liberci se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Kdo je to KPKP o.p.s.? Je to Krajské protikorupční pracoviště. Kdyby se jednalo opravdu o pracoviště krajské, a kdyby nebyla jeho struktura taková jaká je, poskytnutím požadovaných údajů by celá záležitost skončila a žádný článek na toto téma by z mého pera nevzniknul. Jenže ono je to jinak. Nejedná se o žádné krajské, natož pak protikorupční pracoviště, ale jedná se o zahnutý klacek či spíše hodně pokřivený kyj statutárního náměstka pro ekonomiku  primátora Statutárního města Liberce Jana Korytáře, který je současně lídrem v politice působící Změny (Změna, Změna pro Liberec, Změna pro Liberecký kraj atd.).

Jan Korytář je jediným či spíše dvojjediným otcem zakladatelem KPKP o.p.s. jako fyzická osoba a jako statutární zástupce Čmeláka – Společnosti přátel přírody, o.s., jak dokládá jím jediným podepsaná, a to hned dvakrát podepsaná, zakládací smlouva. V ní se dá dočíst, že zakladatelé mají společně (tj. Jan Korytář s Janem Korytářem) veškerá práva na jmenování a odvolávání orgánů společnosti tj. členů správní rady a dozorčí rady, jinými slovy KPKP 100 % ovládá (ve správní radě je navíc i další náměstkyně primátora Statutárního města Liberce Karolína Hrbková).  Nutno dodat, že za dobu své činnosti KPKP metodou podivné  směsice pravd, polopravd, nesmyslných spekulací a vyložených blábolů rozeselo všude kolem sebe spoustu špíny a jediným místem, kde se zdá, že dokázali nezvratně, že korupce probíhá (jenom není jasné u koho) je samo pracoviště KPKP, kde jedni zaměstnanci obvinili jiného zaměstnance z korupce a vydírání a napadený zaměstnanec se naopak brání tím, že korupce probíhala u těch, kteří ho za korupci napadají.  

Považuji za naprosto nedůstojné, nepřijatelné a nemravné, aby statutární náměstek primátora Statutárního města Liberce vysával z měst a obcí (víme, že kromě Chrastavy se jedná i o Hrádek nad Nisou a lze předpokládat, že se jedná i o další města či obce) údaje o platech jejich  vedoucích úředníků. To, že tak činí skrytě přes jím 100 % ovládanou organizaci nic na této nedůstojnosti, nepřijatelnosti a nemravnosti nemění.  Hypotéza, že tak činí z důvodu, aby měl přehled o platech v nedalekých městských úřadech a on s takovouto informací mohl úředníky přetahovat k sobě na magistrát, je ještě tou lepší. Pravděpodobnější se jeví hypotéza, že se pokusí poskytnuté údaje zneužít v nějakém, pro KPKP tak typickému Eintopfu, aby ukázal, že někde berou více než jinde a tak úspěšně rozeštval všechny proti všem. 

Michael Canov – starosta města Chrastava a krajský zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj

Článek KPKP dorazilo do Chrastavy se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Devadesátka obcí parazituje na Liberci
V první fázi se pan náměstek obrátil proti 90ti obcím v blízkém i vzdáleném okolí Liberce, jejichž děti navštěvují liberecké základní školy (o tom, že naopak řada libereckých dětí navštěvuje školy mimoliberecké,  již cudně pomlčel). Devadesátku obcí obvinil, že kvůli jejich dětem hrozí problémy s kapacitou libereckých škol a veřejně hlásal, jak občané Liberce na mimoliberecké děti doplácí 4,5 mil. Kč. Přitom  těžko může být něco vzdálenější pravdě. Ze zákona totiž mají přednost tzv. spádové děti. Ty ostatní se dostanou do škol jen, když zbývá volné místo a když je ředitelé přijmout chtějí. Kdyby těchto dětí nebylo, ve třídách by se víc neprosvítilo a neprotopilo a už vůbec by se ve školách víc neproinvestovalo. Ředitelé ale o takovéto děti stojí, dostanou za ně peníze ze státního rozpočtu  na mzdy učitelů.  A pro město Liberec to je také výhodné, neboť za každé dítě, bez ohledu na místo trvalého pobytu, dostane z rozpočtového určení daní (RUD) cca 8 tisíc. Za mimoliberecké tak dostává Liberec ročně cca 5 mil. Kč. Proto také náměstek na svoji výzvu pochopitelně nedostal od žádné z 90ti oslovených obcí ani korunu. Ale dost dobře možná zasel do hlav mnoha občanů Liberce nedůvěru vůči jiným obcím a pocit, že všichni okolo na Liberci jen a jen parazitují. A je dost dobře možné, že ředitelé libereckých  škol, navzdory vlastnímu přání a volným kapacitám ve vlastní škole, si již nedovolí žádné mimoliberecké děti přijímat. Vyhrůžka náměstka totiž zněla jasně: „… A uplatňování těchto kritérií budeme z pozice zřizovatele ředitelům našich škol velmi intenzivně doporučovat“  a kritérium placení nesplnila žádná mimoliberecká obec. Výsledkem za tyto odmítnuté žáky by tak byl jak ztracený příjem pro město Liberec, tak pro školu samotnou.  

Rodiče se chovají deviantně a prokorupčně
Ve druhé fázi se obrátil pan náměstek přímo proti občanům Liberce. Označil v otevřeném dopise chování těch rodičů, kteří přehlásí trvalý pobyt svých dítek do spádového obvodu vysněné základní školy za deviantní a prokorupční, označil je za podvod   a vyzval ředitele škol k podání podnětu k zásahu sociálně-právní ochraně dětí. Pan náměstek ve své výzvě zcela pominul, že je to úřad magistrátu města (nikoli ředitelé škol), kde je on ve své volené funkci, který rozhoduje o změnách trvalého pobytu občanů a že pokud on rozhodl o změně v souladu s právem, nelze v žádném případě označit jednání zákonných zástupců dítěte za podvod a jejich jednání za deviantní a prokorupční.  Tito rodiče jen využili platné legislativy v jejích zákonných mezích k uskutečnění svého přání, aby se jejich dítku dostalo vzdělání ve škole, kterou oni považují pro své dítě za tu nejlepší. Zato se mu podařilo rozpoutat hysterii  a možná i nenávist mezi rodiči navzájem, když vyděsil  rodiče dlouhodobě bydlící v tom kterém obvodu, že jejich dítě do „své“ školy nedostanou, neboť nebudou při přebytku zájemců ze spádového obvodu vylosováni. Zákon ovšem přebytek spádových dětí nijak neřeší, což znamená, že ani neurčuje, že se musí řešit losováním. Nabízí se řešení mnohem elegantnější a spravedlivější, a to rozhodnutí na základě délky trvalého pobytu v daném spádovém obvodu.

Z komára velblouda
Otevřený dopis náměstka Langra vzbuzuje dojem, že „spádová turistika“ hrozí kolapsem libereckého školství. Jak ovšem poté vyplynulo z diskuse, jedná se o příslovečné „jak udělat z komára velblouda“. Z celkem 21 základních škol hrozí dle jím uvedených údajů z konce prosince 2015 problémy u pouhých dvou,  kde zápisy budou 21. ledna 2016, a to ještě takto:
a)    ZŠ Lesní – 61 spádových dětí (z toho 10 přibylo v posledních 2 měsících) na plánovaných 56 míst.  
b)    ZŠ Husova  – 62 spádových dětí (z toho 18  přibylo v posledních 2 měsících) na plánovaných 58 míst.

Dle práva je ovšem možno v obou případech do dvou tříd přijmout 60 dětí (dle vyhlášky MŠMT 48/2005 Sb. možno 30 dětí á třída) a v případě schválení zastupitelstvem dokonce 68 dětí (dle školského zákona 34 žáků á třída). Argument, že v takovém případě by byly třídy přeplněné, by byl sice relevantní, ale právě ten by vedl k přirozené korekci, k tomu, aby rodiče dávali raději své děti do škol s nižším počtem žáků ve třídě. A pokud by to zastupitelé nechtěli, pak by mohla škola vyřazovat dle délky trvalého pobytu v daném místě, jak jsem se zmiňoval výše.  Mnohem pravděpodobnější však je, že ani u těchto dvou škol žádné problémy nenastanou, neboť lze předpokládat, že u některých dětí dojde k odkladu (v průměru v republice 20 % z přihlášených dětí) a nelze ani vyloučit, že některé děti z daných oblastí budou hlásit rodiče jinam.

Já Vám ukáži…
Náměstkem vyvolaná hysterie však už dosud vykonala divy. Především u něho samého. V zoufalé snaze obhájit neobhajitelné udává své kolegy, když své kolegyni zastupitelce (za SLK), která dala najevo, že se jí náměstkův postup nelíbí, na FB sděluje (přičemž svádí, za současné vlády schválenou vyhlášku z prosince 2014, na minulé zastupitelstvo): „1. Co myslíte, pro koho se ve spádové vyhlášce 2014 (kterou připravilo ještě předchozí politické vedení města!) uměle upravil spád u jedné ze základních škol tak, aby se děcko dotyčného politika dostalo právě do dané ZŠ (my jsme to na konci 2015 už jen mohli hodit zpět)? 2. Co myslíte, který politik si v minulosti do svého bydliště nechal nahlásit svou kolegyni i s dcerou (tuším, že to byla právě dívka), aby se dostala do konkrétní školy? Odpovědí by měla být dvě jména; o jednom vím už několik měsíců, druhé jsem se šokován dozvěděl včera. Nápověda? Oba dotyčné naleznete jako členy jednoho zastupitelského klubu.“

Já mohu, za mě byly školy poloprázdné…

Touha všech zodpovědných rodičů, aby se jejich dětem dostalo toho nejlepšího vzdělání se ovšem nevyhnula ani samotnému náměstkovi. I on, jak přiznal v diskusi, umístil svého potomka do nespádové školy. Pravda, bylo to v období, kdy byly školy poloprázdné a proto nemusel mít nejmenší obavu, že by dítě jako nespádové nebylo přijato (a s radostí  byly přijímány i děti z dalších 90ti obcí) a on  jeho trvalé bydliště neměnil.  To však neznamená, že to nemohou dělat milující rodiče v době, kdy se obávají u své vysněné školy nadbytku zájemců. Pokud je to v souladu se zákonem, nemohou být za to nijak napadáni.  Pokud jsou, tak ti, co napadají a používají přitom takové termíny jako „deviantní“ a „prokorupční“, sami porušují Listinou základních práv a svobod zaručená práva napadených.

Michael Canov, 1. místopředseda pol. hnutí Starostové pro Liberecký kraj

Článek Všichni proti všem aneb geniální metoda jak všechny rozeštvat se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Důvodem pro nevyhovění žádosti je to, že od 1. ledna 2013 byla ze zákona odstraněna platba za dojíždějící žáky a nahrazena začleněním počtu žáků do rozpočtového určení daní (RUD), které tvoří jeho 7%. Každé město tak dostává na každého žáka své školy částku (dle údajů MF ČR z roku 2013) ve výši cca 8 tis. Kč bez ohledu na trvalé bydliště žáka. Náměstek Langr ve svém dopise tvrdí, že náklady na žáka jsou vyšší o 7 tis. než je příspěvek z  RUD. To však pro nás není směrodatné. Město Chrastava nezná a není oprávněno zkoumat či prověřovat strukturu, efektivnost a potřebnost dle kterých nákladů v libereckých školách, kam chrastavské děti dojíždí ani to, zda v té které konkrétní škole by při neúčasti chrastavského žáka místo něj chodil jiný žák či po něm zůstalo prázdné místo. Pro nás je rozhodující  a směrodatný zákon, který jednoznačně a jasně praví, že náklady za žáky hradí RUD (náklady na platy učitelů a některé další jsou hrazeny ze státního rozpočtu přes rozpočet krajský).  I chrastavskou školu navštěvuje řada žáků z jiných obcí. Aktuálně je jich 64 z toho je 15 z  Liberce. Právě s ohledem na znění zákona nás ani ve snu nenapadlo požadovat od těchto obcí  jakoukoli dotaci. Považovali bychom to za vyžadování druhé platby na žáka.

Město Chrastava zajišťuje kompletní a komplexní základní vzdělávání ve své škole. Pokud některý chrastavský žák navštěvuje základní školu v Liberci, nečiní tak z vůle města Chrastava, ale z vůle svých rodičů. V případě, že se Statutární město Liberec s rodiči nedohodne a odmítne některé žáky z Chrastavy do svých základních škol přijmout či je dokonce navzdory zákonu vyloučí, město Chrastava rádo přijme své malé občany do své školy a potřebné základní vzdělání jim zajistí.             

 
 Michael Canov – starosta města Chrastava

Článek Město Chrastava nevyslyšelo výzvu náměstka Langra se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Toto dobrovolné vrácení dotace má z hlediska kontrolního orgánu několik výhod:

1. Nemusí být přesvědčen a mít důkazy pro své tvrzení, že příjemce dotace porušil rozpočtovou kázeň, stačí, že je to jeho domněnka na základě kontrolního zjištění.

2. Příjemce dotace se vrácením dotace či její části dobrovolně vzdal jakýchkoli možností obrany (odvolání, žádost o prominutí, žaloba k soudu, kasační stížnost), kterými by mohl dosáhnout snížení či zrušení vyměřené vratky.  

3.  Získá dotaci či její část zpět hned.

 Pro příjemce dotace má dobrovolná vratka, protože se v takovémto případě ze zákona nejedná o porušení rozpočtové kázně, také jednu výhodu a sice tu, že nehrozí vyměření penále (které může být ze zákona až do 100% odvodu za porušení rozpočtové kázně). Zde je ovšem nutno poznamenat, že se penále i případech, kdy příjemce neuspěje s odvoláním či žádostí o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně, v případech,  kdy se nic neukradne, jen dojde k nějakému administrativnímu opomenutí, odpouští ze 100% běžně.    

Zásadní výhodu má dobrovolné vrácení dotace či její části pro toho politika či úředníka, kdo se měl jménem příjemce dotace domnělé chyby dopustit. Právě proto, že se v případě dobrovolného vrácení dotace nebo její části ze zákona nejedná o porušení rozpočtové kázně, nemůže po něm nikdo požadovat náhradu škody  či ho jakkoli jinak stíhat, neboť se de jure vlastně nic nestalo, je to de jure situace, jakoby se kdysi přiznala dotace (o dobrovolně vrácenou část) nižší.

Bazén a jeho potápěčská věž

 Prvním městem, o kterém vím, že na základě výzvy dobrovolně vrátilo část dotace, se stalo Statutární město Liberec, kdy jednomyslným usnesení rady ze dne 15. září 2015 č.753/2015 dobrovolnou vratkou pověřilo statutárního náměstka Jana Korytáře.

 V daném případě se jednalo o část dotace, která se týkala změny parametrů potápěčské věže dle požadavků potápěčů beze změny nákladů v rámci dotace na dostavbu bazénu.

 O to záhadnější je vyjádření Jana Korytáře na stránkách jeho politického hnutí ze dne 17. září 2015 v dané věci, kdy uvádí: „Pokudi přes naše odvolání bude město muset dotaci skutečně vrátit, budeme chtít způsobenou škoduvymáhat po tom, kdo ji způsobil.“   Jednak proto, že je záhadou, o jakém odvolání mluví, když se jí dobrovolným vrácením požadované části vzdal a jednak proto,  že právě pro dobrovolné vrácení příslušné části dotace je vyjadřování se o škodě mimo mísu, neboť nedošlo, jak výše vysvětleno,  k porušení rozpočtové kázně.

A o to zajímavější bylo projednávání dané záležitosti, ke kterému došlo na zasedání libereckého zastupitelstva dne 24. září  2015, kdy zejména lídr Starostů Michal Hron dobrovolné vrácení příslušné části dotace ostře kritizoval. Dle toho, co jsem zachytil v on-line přenosu na internetu, jak po stránce formální (je přesvědčen, že dobrovolné vrácení bylo učiněno nezákonnou cestou) tak po stránce věcné (je přesvědčen, že město nepochybilo) a výsledkem bylo, že zastupitelstvo odmítlo takřka jednomyslně potvrdit rozhodnutí rady o dobrovolném vrácení dotace tím, že neschválilo příslušné rozpočtové opatření.  Paradoxně včetně všech členů rady (jediný hlas pro schválení příslušného rozpočtového opatření byl od nečlenky rady).

Je velkou otázkou co se bude díti dál. Tím spíše, že zastupitelstvo bylo zcela vyautováno z rozhodování, jak naložit s výzvou tím, že výzva adresovaná městu k rukám primátora (dle razítka byla ale přijata odborem  strategického rozvoje a dotací viz příloha č. 7 k usnesení rady dne 15.9.2015), byla doručena již 27. srpna, ale nebyla předložena do  zastupitelstva konaného dne 3. září,  přestože lhůta ve výzvě k dobrovolnému vrácení dotace byla stanovena na 20 dnů od data doručení.     

Citace příslušného ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

§ 22 (6):

Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění, že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.

 Michael Canov – 1. místopředseda pol. hnutí Starostové pro Liberecký kraj  

Článek Dobrovolné vrácení dotace se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Odvolací orgán Odvolací finanční ředitelství na přelomu srpna a září letošního roku plně potvrdil rozhodnutí finančního úřadu, tzn. na straně jedné skutečnost, že při samotné realizaci projektu bylo vše v pořádku, ale též na druhé straně skutečnost, že byl porušen zákon při výběrkách. Přesto snížil odvod na 25 % tzn. na 26 milionů (a z logiky věci takto bude muset snížit i penále). Již to byl zázrak nebo-li první záchvěv toho, že finanční správa chce respektovat právo. Do té doby totiž nejen finanční správa, ale i  úřady regionálních rad automaticky i u projektů, kde byla samotná realizace akce  bezchybná, „vypalovaly“ za sebemenší chybu ve výběrkách (ukončených podpisem smlouvy s vítězným uchazečem před rokem 2012, kdy došlo k novelizaci rozpočtových zákonů) 100% vratku dotace ( + dalších 100% penále) s tím, že když nešťastník požádal o milost (oficiálně o prominutí), tak mu příslušný orgán (jiný než kontrolní orgán)  část  vratky odpustil. Nyní, co je mě známo tak poprvé, odvolací orgán respektoval usnesení Nejvyššího správního soudu, a uvedl, že se „správce daně při stanovení sankce za porušení rozpočtové kázně měl zabývat závažností konkrétních porušení podmínek stanovených při poskytnutí dotace, zohlednit závažnost jednotlivých pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce a posoudit, jaké byly dopady těchto pochybení“. Odvolací orgán rozhodnul, že pochybení odpovídalo nikoli 100%, ale 25%. A teprve nyní má Liberecký kraj možnost požádat o milost Generální finanční ředitelství a dosáhnout dalšího snížení (nikoli ze 100%, ale z  25%).

Liberecký kraj má nyní také právo podat žalobu ke správnímu soudu. Dle mého názoru má poměrně značnou šanci dosáhnout  rozhodnutí soudu, že zákon při výběrkách porušen nebyl. A i kdyby ne, tak rozhodnutí, že přiměřená vratka dotace na akci, která sama o sobě byla realizována bezchybně, je za chybu ve výběrkách podstatně nižší než 25%.

Bude kraj žalovat i systémovou nezákonnost?

Mě osobně však jde ještě (a to především) o něco jiného. Jde mě o to, aby kraj žaloval i samotnou systémovou nezákonnost. Dle mého názoru orgány finanční správy (i úřady regionálních rad) dlouhodobě a systémově ignorují zákonnou definici „porušení rozpočtové kázně“. Porušením rozpočtové kázně totiž ze zákona není samotné porušení zákona,  ale použití dotace, kterým je zákon porušen (§ 44 zák. č. 218/2000 Sb. resp. § 22 zák. č. 250/2000 Sb.). A při samotném výběrku se žádné dotační prostředky nepoužívají, porušením zákona při výběrku se nelze z podstaty věci dopustit porušení rozpočtové kázně. Té se lze dopustit až  porušením zákona při samotné realizaci akce, kdy se dotace použije na něco jiného, než je schváleno (příklad: místo schválené střechy se za dotační prostředky postaví toalety). Právě proto existuje samostatný zákon o zadávání veřejných zakázek (č.137/2006 Sb.), který určuje za porušení zákona při výběrku pokutu.  Jenže tuto pokutu nesmí udělovat ani orgán daňové správy ani úřad regionální rady, ale jen a pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). A nejen to, ze zákona si žádný jiný správní úřad než ÚOHS vůbec nemůže udělat úsudek, že byl při výběrku porušen zákon, při kterém mohl být vybrán jiný než nejlepší uchazeč (§ 120 zák. č. 137/2006 Sb. ve spojitosti s § 99 zák. č. 280/2009 Sb.).    

Samozřejmost, s jakou zavedla finanční správa (a po ní i úřady regionální rady) ignoraci ÚOHS a to, že namísto pokut stanovených ÚOHS za porušení zákona při výběrku, sama nezákonně nařizuje vratky za z podstaty věci ve výběrku nemožné porušení rozpočtové kázně,  ochromilo příjemce dotací natolik, že dle mých informací tuto záležitost ještě nikdy nikdo u soudu nežaloval. V Chrastavě jsme byli postiženi vratkou dotace za údajné porušení zákona při výběrku jinak bezchybně realizované akce, kdy mj. tímto argumentujeme při odvolání a jsme připraveni v případě neúspěchu tohoto odvolání tyto argumenty předložit i soudu, ale naše odvolání leží již 18 měsíců u odvolacího orgánu. Již proto bych byl strašně rád, kdyby Liberecký kraj při soudní žalobě právě popsané argumenty uplatnil. Pokud tak učiní a soud tyto argumenty uzná, pomůže tím nejen sobě, ale i všem příjemcům dotací, kteří své akce realizovaly bezchybně, ale za údajné pochybení při výběrku (aniž se případem zabýval ÚOHS nebo dokonce ÚOHS konstatoval, že výběrko bylo v pořádku)  mu byla „vypálena“ vratka (u starších akcí ve výši 100%)  za porušení rozpočtové kázně a donutí finanční správu i úřady regionálních rad pohybovat se v zákonných hranicích svých kompetencí.

Pro úplnost pak uvádím, že Liberecký kraj by měl ve svém odvolání argumentovat i tím, že i kdyby porušil zákon při výběrku způsobem, jakým je obviňován finanční správou, tak za toto porušení již nezodpovídá, neboť pravomocné rozhodnutí odvolacího orgánu bylo učiněno po více než 5 letech po uzavření smluv s vybranými uchazeči a odpovědnost zadavatele za správní delikt, tzn. i za porušení zákona při výběrku, po 5 letech zaniká (§ 121 zák. č.137/2006 Sb.).    

Michael Canov, člen zastupitelstva Libereckého kraje

Článek Kraj musí bojovat a podat žalobu o 26 (+26) milionů korun, musí! se nejdříve objevil na Náš Liberec.