Začátkem semestru poslal rektor všem studentům i zaměstnancům e-mail, ve kterém shrnul veškeré změny, které se odehrají v následujícím akademickém roce. Stěžejní změnou je zkrácení výuky. Zkouškové období v zimním semestru začíná za normálních okolností zhruba v polovině ledna, ale v novém režimu bude výuka ukončena již před Vánocemi. Zkouškové období se protáhne na celý leden i únor, protože právě tyto dva měsíce univerzita nejvíce protopí. Více než třetina roční spotřeby se obvykle protopí právě v těchto měsících. Zkouškové období bude probíhat pouze ve dvou budovách, G a H. Ostatní univerzitní budovy a jiné prostory se budou pouze temperovat.

„Určitě je skvělé, že se vedení univerzity snaží vymýšlet různé alternativy místo toho, aby ihned znovu vyhlásilo distanční výuku. Nic ale není jisté a ta hrozba výuky z domova stále trvá a domnívám se, že ještě nějakou dobu trvat bude. Jsme kvůli tomu nejistí, ale doufáme, že se to opakovat nebude. Je nutné také brát v potaz, že je podzim, období, ve kterém zpravidla spousta lidí onemocní. Mimo jiné je ve hře stále koronavirus. A studenti, kteří teď onemocní, přijdou třeba o dva týdny už tak zkrácené výuky. V praxi to znamená, že za kratší dobu budou muset zvládnout víc látky. Do výuky také zasahují různá vyhlášená volna a státní svátky, takže času bude skutečně málo. Myslím, že pro spoustu z nás to bude velmi náročné,“ komentuje situaci studentka Nikola Coufalová z fakulty přírodovědně – humanistické a pedagogické.

Zároveň se bude již potřetí zvyšovat kolejné. Dosud je cena za lůžko 120 Kč/noc, upravené ceny vejdou v platnost začátkem roku 2023. Rektor vyzývá studenty ubytované na kolejích, aby s energiemi hospodařili šetrně a snažili se zbytečně neplýtvat. Na kolejích je téměř 3000 studentů a je potřeba, aby to každý vzal v potaz a přispěl svou trochou do mlýna.

„Zdražování kolejného je samozřejmě znát na měsíčních nákladech. Budu se muset uskromnit v jiných výdajích, zejména proto, že během akademického roku nechodím na brigády. Zároveň si ale myslím, že ačkoliv se cena kolejného zvedá, je to stále mnohem lepší než bydlet v bytě a platit nájem i energie. Co se týká zkrácené výuky, domnívám se, že se vyučující snaží rozsah výuky přizpůsobit délce semestru. V předchozích letech mi vyhovovalo učit se až do půlky ledna a mít pak měsíc zkouškové období. Měli jsme tak možnost si v klidu rozvrhnout povinnosti a zároveň si o Vánocích užít klidu. Tento rok to bude trochu jiné, ale věřím, že se s tím popereme. To, že se zkouškové období bude konat jen ve dvou budovách, naprosto chápu, ušetří se díky tomu hodně peněz a mně osobně je jedno, kde budu zkoušky plnit,“ dodává studentka Veronika Žočková.

Ačkoliv není situace se zvyšováním cen energií jednoduchá, zastropování by v tomto případě mělo dle mluvčího univerzity Radka Pirkla pomoci. Dle předběžných kalkulací univerzita počítala s tím, že za elektřinu zaplatí zhruba 60 milionů korun, ale díky cenovému stropu to bude o 10 milionů méně. Vyhlídky na příští rok byly před zastropováním daleko horší. Očekávalo se, že výdaje vzrostou na 218 milionů korun, nicméně nejnovější odhady předpokládají zhruba 90 milionů korun. I tak je to ale oproti letošnímu roku nárůst o 80 %.

Za těchto podmínek se předpokládá, že provoz univerzity by neměl být nijak ohrožen a nebude se muset znovu přecházet na distanční výuku, která nesvědčí ani studentům, ani vyučujícím.  

Článek Ušetří Technická univerzita díky zastropování cen? A jak to vidí studenti? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Jak vnímáte celkově zdražování v oblasti energetiky? Jak se ceny zvýšily u vás v Jablonecké energetické?

Situace na trhu s energiemi je samozřejmě složitá. Na jedné straně je tu turbulentní nárůst cen, na druhé straně je otázka dostatečné kapacity plynu. S obojím se v různé míře potýká celá Evropa.

Jablonecká energetická je stabilní městskou společností se zdravým hospodařením, která je schopná se o jablonecké občany, resp. své odběratele, postarat. Teď se potvrzuje, že kroky, které byly v minulosti na záchranu teplárny a soustavy CZT ze strany města Jablonec nad Nisou podniknuty, měly smysl. Díky své stabilitě umí Jablonecká energetická teď zabránit tomu, aby důsledky aktuálně nestabilního energetického trhu dopadly na odběratele plnou silou. Přitom stále zůstává prostor pro další rozvoj společnosti v souladu s trendy zelené energetiky

Zdražovali jsme dvakrát. Poprvé od ledna 2022 a k druhému navýšení jsme přistoupili až v dubnu, a to proto, abychom postupným navýšením umožnili svým zákazníkům přežít zimu za relativně nízké ceny. Jablonecká energetická se dalšímu zdražení určitě nevyhne, v tuto chvíli je ale, vzhledem k situaci na trhu, předčasné hovořit o konkrétních částkách.

Za současné situace je důležité diverzifikovat energetické zdroje tak, abychom nebyli závislí pouze na drahém plynu. Do výroby tepla proto zapojujeme kogenerace i fotovoltaické elektrárny a všechny tyto procesy stále běží. V příštím roce by měla začít výstavba další kogenerační jednotky v ulici Mechová. Instalujeme fotovoltaické elektrárny a prověřujeme možnosti pro využití tepelných čerpadel. Za důležitý považuji fakt, že Jablonecká energetická sice dodává teplo třetině jabloneckých obyvatel, ale jako energetický manažer města dělá vše pro to, aby udržela náklady na energie obecně pro všechny městské objekty a organizace co nejnižší. Tím zůstane více peněz v rozpočtu města na další využití. To je dlouhodobý úkol a s touto perspektivou pracujeme při plánování dílčích kroků. 

Zvládají klienti i přes poměrně velké zdražování platit zálohy?

Zatím jsme nezaznamenali žádné problémy s úhradami. Už od loňska navíc zaznamenáváme zájem o připojení k centrálnímu zásobování a nové odběratele také postupně připojujeme. 

Jak velké procento vašich klientů má smlouvu fixovanou? Doporučili byste v této turbulentní době smlouvu zafixovat? Na jak dlouhou dobu byste doporučili smlouvu fixovat?

Většina našich zákazníků má smlouvy na dobu neurčitou. Ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou, s různou délkou trvání, mají benefit v podobě slevy ze základní ceny. Co se týče fixací, na to není jednoduchá odpověď. My nejsme obchodníkem s plynem ani elektřinou, jsme výrobci tepla, takže naše ceny se odvíjí od cen komodit. Co se týče elektřiny či plynu, tam bych uzavření smlouvy na dobu určitou nedoporučoval. 

Jak se na zdražování dívají zaměstnanci vaší firmy? Bude mít firma díky zdražování energetických komodit větší zisk? Jak to celkově ovlivní cash flow?

Naším cílem rozhodně není vydělávat na vysokých cenách energií, ale zefektivnit výrobu tepla, i proto Jablonecká energetická jde cestou obnovitelných zdrojů a zelené energetiky. Děláme vše proto, aby našim odběratelům bylo doma dobře.

Starostové vyzývají vládu ke kompenzacím zdražování. Co si o tom myslíte? Co jiného by mohla udělat vláda, aby se situace zlepšila?

Podle mého názoru vláda dělá vše, co jí v současné době situace umožňuje. Kvůli dědictví po vládě ANO s podporou SPD a komunistů to nemá vůbec jednoduché. Nedávno sněmovna schválila vládní návrh na zavedení úsporného tarifu na energie, který se vztahuje i na centrální vytápění. Je to dobrý krok. ČR je jako otevřená ekonomika silně svázaná s EU a především s Německem, takže možností, jak situaci řešit, není mnoho. Přesto si myslím, že tu jsou. Třeba zdanění mimořádných zisků vyvolaných růstem cen energií.

Jaká je podle vašeho názoru prognóza do budoucna? Porostou ceny energetických komodit i nadále?

Domnívám se, že nějakou dobu ještě ano, ale pak se trhy zklidní a ceny budou pomalu klesat. Nicméně na cenovou hladinu roku 2021 se asi nedostaneme. Zásadní pro další vývoj cen komodit je i postoj EU, Green deal a podmínky, které se aktuálně podařilo českému premiérovi v Bruselu vyjednat. 

Je možné, že se po skončení války na Ukrajině vrátí vše do normálu? Nebo máme počítat s tím, že ceny již zůstanou v této podobě?

Je zřejmé, že ruská agrese ovlivnila ceny energií u nás i v ostatních státech Evropy naprosto zásadně. Vinou německé politiky posledních 10 či 15 let jsme se i my, částečně i naší chybou, stali extrémně závislými na ruské ropě a plynu. Jakmile se tato situace vyřeší, budou na to samozřejmě trhy reagovat. Dle mého pozitivním způsobem.

Jsme ale odborníci na teplárenství a energetiku, nikoli na predikci vývoje na světových trzích či záležitosti mezinárodní bezpečnosti.

Vyjádření opozičního zastupitele Jakuba Macka (Společně pro Jablonec) k rozhovoru o společnosti Jablonecká energetická 

1/ Jaký názor máte na společnost Jablonecká energetická? V minulosti byla JE předmětem kauzy kvůli tomu, že odmítala poskytovat informace. Můžete stručně popsat, v čem byl problém a proč se vůbec něco podobného dělo? 

K první otázce můžu jen říct své domněnky podpořené rozhovory s bývalými a někdy ještě současnými členy dozorčí rady a představenstva JE. Smlouvu, kterou jsem žádal, tj. smlouvu o směnečném programu, mi společnost nechtěla dát kvůli údajnému obchodnímu tajemství, správně Komerční banky, které ale JE vydávala za své obchodní tajemství. Tvrdili, že pokud by toto obchodní tajemství prolomili, údajně by poškodili JE. Ve skutečnosti nechtěli připustit soudní precedent, který by jim i v budoucnosti nařizoval poskytovat v podstatě všechny informace, o které by kdo zažádal. Zkrátka nechtěli, aby jim kdokoli viděl pod prsty. 

2/ Víte o nějakých dalších kauzách týkajících se JE? 

Společnost Jablonecká teplárenská a realitní, JTR (později Jablonecká energetická, JE) má za sebou složitou historii, kdy se po revoluci dostala do majetku města, které poté 2/3 majetkového podílu zprivatizovalo, JTR se postupně dostala do vlastnictví MVV, jejímž cílem byla jen maximalizace zisku, který neinvestovala zpět, což byla samozřejmě i chyba tehdejších vedení města a způsobu privatizace. Když už byly ceny tepla vlivem zastaralých rozvodů tepla a velkým energetickým ztrátám neúnosné, v jednu dobu dokonce nejvyšší v ČR, padlo kontroverzní rozhodnutí o odkupu privátního podílu teplárny za vysokou cenu zpět (po odkupu došlo k přejmenování na JE).

Poté následovaly dlouhé dohady, jak s JE dál. Mnoho bytových domů a podniků se od soustavy CZT odpojovalo a budovalo své vlastní plynové kotelny, tomu město skrze stavební úřad i samosprávu, resp. zastupitelstvo bránilo s argumentem, že se tím rozbíjí efektivní síť centrálního zásobování teplem. Jiní namítali, že kvůli vysokým energetickým ztrátám v potrubí už není soustava CZT efektivní a navíc mnoho domů už se od ní odpojilo a už nikdy se nepřipojí, takže i po opravě rozvodů by tento systém nebyl životaschopný. Vyhrála taková hybridní cesta. Město dál bránilo domům, které se chtěly odpojit, aby to udělaly, jelikož záměrem bylo rozdělit město na menší celky, v rámci kterých měly vzniknout menší blokové plynové kotelny v sídlištních výměnících, kde původně docházelo k převodu páry z centrální výtopny na horkou vodu, která poté byla sekundárními rozvody dodávána do jednotlivých domů. Takto bylo vybudováno ve městě 20 blokových plynových kotelen, které nyní fungují. Asi ve třech byly instalovány ještě kogenerační jednotky firmou ČEZ ESCO, která si od JE tyto kotelny pronajímá, z plynu vyrábí elektřinu a ohřívá vodu, kterou zpět prodává JE, a ta ji dodává konečným zákazníkům.

Nevýhodou je, že JE zůstala výhradně závislá na plynu, žádný jiný energetický zdroj nemá. Teprve nedávno nainstalovala na první kotelnu solární panely, které nepatrné množství plynu nahradí. S tím by chtěla pokračovat na další kotelny a střechy budov ve vlastnictví města a jiné objekty. To je ale zatím hodně pomalý proces a nahradí to jen marginální objem plynu ve velmi dlouhém horizontu při dalších vysokých investicích, které by částečně znehodnotily investice do stávajícího plynového systému.

Sečteno podtrženo v třicetileté historii JTR/JE došlo k stamilionovým transakcích a investicím, jde o velmi komplexní systém a vztahy, nikdy nebyla potvrzena žádná korupce či manipulace s veřejnými zakázkami. Bylo mnoho názorů, že transakce nebyly správně naceněné, samozřejmě v neprospěch města a ve prospěch MVV, řešila se různá trestní oznámení hlavně na zpětnou koupi podílu od MVV, ale nic z toho se nikdy nepotvrdilo.

Článek Boris Pospíšil: Jablonecká energetická nechce vydělávat na vysokých cenách energií se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na druhé pozici na kandidátní listině je bankovní manažer Martin Hoza, kterému je blízká především ekonomická a sociální oblast. Jako třetí je asistentka náměstka hejtmana Libereckého kraje, Petra Břeňová, která je mimo jiné také radní města Liberec, členkou dozorčí rady Komunitního střediska KONTAKT Liberec a místopředsedkyní výboru pro sociální věci a bezpečnost města Liberec. Jako čtvrtý je na kandidátce uveden Jiří Veselka (Unie pro sport a zdraví), který je předsedou Sportovního klubu stolního tenisu Liberec. Na páté pozici je Lumír Vadovský, realitní makléř, jenž pracuje v oboru prodeje nemovitostí již 12 let.

ODS společně se Sportovci má ve svém volebním programu podobné body jako Starostové, LOL či Piráti. Jsou to parkovací místa a revitalizace sídlišť, lepší komunikace mezi městem a občany, digitalizace správy města či zkvalitnění standardů pro školy a školky. Obdobně jako volební soupeři slibuje zefektivnění hospodaření města a rekonstrukci libereckého plaveckého bazénu.

V čem se volební program od ostatních liší? Celkově klade ODS s podporou Sportovců velký důraz především na sport, kulturu, zdravotnictví a bezpečnější, příjemnější život v Liberci. Tvrdí, že sportovní kluby by si zasluhovaly lepší financování, a chce rozšířit možnosti sportovních kroužků pro děti a mládež. Ondřej Červinka, kandidát číslo 13, slibuje zařídit více kulturních a společenských akcí. Lucie Židková, vrchní sestra urologického oddělení Krajské nemocnice Liberec a kandidátka číslo 10, je toho názoru, že péče o druhé by se ani v politice neměla opomíjet. ODS společně se Sportovci by se podle svého programu chtěla zasadit o rozvoj zeleně napříč celým městem. Pokud se zeleň bude udržovat a rozšiřovat, budou mít lidé více možností, jak strávit aktivně svůj volný čas venku.

Začátkem července letošního roku byl uzavřen spor ohledně bytových družstev, který trval bezmála dva roky. Bylo rozhodnuto ve prospěch družstevníků, díky čemuž nemuseli své již jednou zaplacené byty platit z části znovu. V tomto sporu, ale také v pohledu na práci Kanceláře architekta města zastávali ODS a Starostové opačné názory.

Lídr Petr Židek je jediným výrazným a na poli politiky aktivním kandidátem, ani na zasedání zastupitelstva Liberce se ostatní zastupitelé za ODS bohužel příliš nevyjadřují. Byl výraznou postavou ve sporu města proti družstevníkům, když se postavil primátorovi Zámečníkovi ze Starostů a hájil spolu s opozicí zájmy družstevníků. Nicméně tento kandidát na primátora z ODS má i jinou, zajímavou minulost.

Židkovo jméno se na veřejnosti objevilo již roce 2009, kdy byl policií zatčen kvůli korupci na ministerstvu vnitra. Díky své stranické knížce a se stal za tehdejšího kontroverzního ministra vnitra Ivana Langera šéfem miliardového projektu na modernizaci policejních služeben P1000. Tento projekt byl kritizován samotnými policisty jako „Potěmkinova vesnice“, která slouží k vytažení stovek milionů evropských peněz.

Dlužno dodat, že Petr Židek nakonec nebyl obviněn a před zákonem je tedy bezúhonný. Nicméně následné audity projektu, za který odpovídal, a které nechali udělat Langerovi nástupci v ministerské funkci, odhalily rozsáhlé plýtvání a také například dělení zakázek tzv. „salámovou metodou“, aby nemusely splňovat tvrdší kritéria výběrových řízení. Často se rovněž pohybovaly těsně pod částkou dvou milionů korun, která je hranicí pro výběrové řízení a podezřele je tak dostávala jen jedna firma.

Petr Židek na sebe v minulosti upozornil lobbingem za hazard, kdy se mu společně s někdejším primátorem Tiborem Batthyánym povedlo zvrátit zákaz hracích automatů ve městě, který prosadila Změna pro Liberec. Židek má blízko například ke kontroverznímu členovi liberecké ODS Radimu Zikovi a stavebnímu podnikateli a bratranci majitele společnosti Syner Jaroslavu Mejstříkovi. V době, kdy byl Zika šéfem Pozemkového fondu v Praze, získal Židek za kritizovaných okolností na tomto úřadě lukrativní místo.

Jaký názor na program a kandidátku ODS společně se Sportovci máte Vy? Myslíte si, že po volbách budou chtít ODS a Starostové vytvořit koalici, nebo se jejich cesty rozejdou?

Článek Volby 2022: ODS společně se Sportovci se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na webu Pirátů lze snadno najít jejich celostátní program pro komunální volby 2022. Z celostátní stránky se pak dost zdlouhavě proklikává, než náhodný návštěvník najde libereckou kandidátku. Lídrem České pirátské strany v Liberci je Jan Hruška, copywriter a online marketér, který chce do liberecké politiky vnést svěží vítr. Na druhé pozici kandidátky je Petr Slanina, pracovník v onkologickém výzkumu a vysokoškolský pedagog. Následují Pavel Váňa, kontaktní sociální pracovník, dále sociální pracovnice a studentka genderových studií Lucie Brusáková a na páté pozici je Michal Malý, software tester a student politologie.

Jedním z hlavních bodů programu je dostupné a důstojné bydlení pro kvalitní život. To zahrnuje výstavbu nových bytů, rozšiřování bytového fondu a nákup nemovitostí z volného trhu za účelem poskytování nájemního bydlení za rozumné ceny. V souvislosti s tím Piráti slibují, že nebudou privatizovat obecní bytové fondy až na ojedinělé a odůvodněné výjimky.

Dalším bodem programu je otevřená a moderní radnice. V tomto bodu jde Pirátům především o to, aby byla celá zadávací dokumentace k veřejným zakázkám zveřejňována včas a s předstihem online. Cílem je, aby se o výběrovém řízení dozvědělo více dodavatelů a nepřihlásila se tak třeba jen jedna firma. Zveřejněné informace online bude moci sledovat každý občan a naskytne se mu tak přehled o nabídkách. Piráti především slibují maximální snahu o podávání jasných a přehledných informací a zapojení obyvatel do rozhodování, což se prolíná s dalším bodem programu – „Aktivní veřejnost“. Z něho jasně plyne, že Piráti se kritice a peticím nebrání. Slibují, že se každým podnětem budou zabývat. Vedle běžného osobního setkávání voličů se zastupiteli chtějí zřídit elektronický systém pro zpětnou vazbu a veřejnou diskusi.

Poměrně zvláštní a zajímavý je odstavec o veřejných službách, ve kterém Piráti píší, že obec by neměla být „velkým bratrem“, a proto se zasadí o zabránění instalování a užívání technologií na automatické rozpoznávání obličejů na veřejných prostranstvích. Prý z toho důvodu, že nechtějí šmírovat občany. Oponovat Pirátům lze upozorněním, že kamery na veřejných místech pomáhají policii vyřešit trestné činy, jako jsou například krádeže, vloupání či napadení. Právě kamery jsou v mnohých případech jediným důkazem, díky kterému se podaří pachatele dopadnout. S čím lze s Piráty souhlasit je povinnost označení míst, kde se kamery vyskytují.

V části o životním prostředí program Pirátů vybízí k udržitelnému využívání půdy a lesů ve vlastnictví obcí, k péči o zeleň a kvalitu ovzduší. Obzvláště důraz na kvalitu ovzduší je zajímavý, vezmeme-li v potaz například kauzu hnědouhelného dolu Turów, který stojí na hranicích České republiky a Polska. Když se vyjednávala dohoda, Piráti ve vedení Libereckého kraje si ji pochvalovali a viděli především pozitiva, která dohoda přinesla, ale zcela opomněli problémy vyplývající z několikanásobného překračování limitů v případě hluku a prachu.

Bude zajímavé sledovat, zda a jak budou případní budoucí liberečtí zastupitelé i současní krajští radní za Piráty jednat ve shodě se svým celostátním komunálním programem.

Článek Volby 2022: Česká pirátská strana se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Nelze popírat, že program zaměřený na prevenci kriminality je, obzvlášť na místech jako je třeba Fügnerova, dobrá věc. Není ale spíše důležitější nejdříve vyřešit problém s tím, že Liberecký kraj má největší podstav policistů v celé republice? V řadách státní policie stále chybí téměř 200 lidí. Možná by si Policie ČR a Městská policie zasluhovala větší finanční pozornost.

Celý projekt je postaven tak, že právě asistent prevence kriminality by měl v ideálním případě působit i v sociálně vyloučených lokalitách a správně by měl předcházet problémům. Tím, že není strážníkem a ani čekatelem, se od něj očekává dobrá komunikační schopnost a změna negativního pohledu majoritní společnosti na osoby sociálně vyloučené. Mimo jiné asistenti dohlížejí na dodržování čistoty. V takových případech je řešení ze strany Policie ČR či obecní policie často obtížné, a právě zde může být asistent prevence kriminality přínosem. I tak je ale každý asistent řízen konkrétním strážníkem či kompetentní osobou.

Asistenti ale bohužel nedisponují pravomocemi stejně jako třeba městská či státní policie. Nejčastěji jsou posíláni na rušná či problémová místa, zkrátka tam, kde se často něco děje a policie zde nemůže kvůli podstavu nechat hlídku celý den. Asistenti prevence kriminality mohou tedy pouze dohlížet na svou přidělenou lokalitu a v případě potřeby neprodleně volat kompetentní osoby. Problém je, že průměrný plat policisty se středním vzděláním s maturitou je zhruba 30 000Kč hrubého služebního příjmu, zatímco průměrný příjem asistenta prevence kriminality je jen o málo nižší. Podle doporučení, které vydalo Ministerstvo vnitra, by se příspěvek na superhrubou mzdu asistentů prevence kriminality působících v sociálně vyloučených lokalitách měl zvýšit na 25 000 Kč. Například Ústí nad Labem loni stanovilo hrubou mzdu asistenta včetně odvodů na 22 tisíc korun, v aktuálně inzerovaných nabídkách práce se asistentům nabízí plat až 29 000 Kč. Porovnáme-li zodpovědnost, odbornost, přípravu, povinnosti a pravomoci, které mají policisté, je to docela nepoměr. Nemluvě o tom, že pracovní doba asistentů je v dvousměnném modulu (od 7 do 17 h a od 15 do 23 h), kdežto Policie České republiky funguje buď na 12hodinové či 24hodinové směny. Otázkou tedy je, zda-není potřeba spíše finančně podpořit policisty nebo alespoň vyrovnat vratké misky vah a přispět také pěti miliony korun i na druhou stranu.

Největší přidělené dotace přijdou do obcí: Ralsko (1 146 000 Kč), Velké Hamry (622 000 Kč), Jablonec nad Nisou (612 000 Kč) a Smržovka (594 000 Kč). Další přidělené dotace jdou do České Lípy, Harrachova, Nového Města pod Smrkem a Tanvaldu. Oproti tomu Krajské ředitelství policie Libereckého kraje obdrželo dotaci 307 809 Kč na modernizaci výslechových místností a 194 000 na osvětové projekty týkající se prevence domácího násilí a prevence šikany a kyberšikany. Finanční prostředky získané z dotací se tedy výrazně liší. Osvětové programy jsou bezpochyby užitečné, ale získané peníze se strážníků a policistů v terénu nedotknou. Což je škoda. Kdyby občas alespoň nějaké dotace byly dány na lidi, kteří venku skutečně chrání pořádek, možná by Liberecký kraj netrpěl takovým podstavem.

Článek Kraj dá miliony na asistenci prevence kriminality. Nebudou ale chybět jinde? se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Jeho lídrem je ekonom, pedagog na VŠ a vědecký pracovník Jaromír Baxa. Je toho názoru, že v posledních letech největší pozornost radnice směřovala především na centrum města Liberec. Pokud se jeho hnutí dočká vítězství, chtěl by se začít koncentrovat i na okrajová místa a sídliště, kde žije nejvíce lidí. LOL má podporu strany Zelených a hnutí Pro KRAJinu.

Druhou v pořadí na kandidátní listině je lékařka a zakladatelka iniciativy Rodiče za klima Liberec Anna Kšírová, jejíž specializace je především v oboru medicíny a ochrany životního prostředí. S číslem tři se představuje Jindřich Felcman, právník a doktor v oboru urbanismus a územní plánování. Soustřeďuje se na možnosti, jak zajistit levnější bydlení a výstavbu městských bytů. Sportovkyně a komunální politička Zuzana Kocumová je v pořadí s číslem čtyři a zaměřuje se na nakládání s veřejnými financemi. Na páté pozici je ekonom a člen finančního výboru města Liberec Jan Stárek, který vnímá jako prioritu výstavbu fotovoltaických elektráren na střechách městských i soukromých objektů, zateplování budov a investice do úspornějšího veřejného osvětlení.

A co vlastně Liberec otevřený lidem slibuje občanům? Kromě již zmíněných městských bytů či fotovoltaických panelů se chce LOL zaměřit na parkovací místa na sídlištích. Pomocí jednosměrek vznikne prostor, který bude možné využít na 1000 nových parkovacích míst. A u dopravy ještě zůstaneme. Důstojnější a dostupnější MHD plánuje LOL dosáhnout za pomoci zavedení okružních linek, které by měly ulevit vytíženým místům, zejména terminálu Fügnerova. Slibuje také, že roční jízdné bude možné pořídit na splátky, aby si kupón mohl pořídit takřka každý.

Dalším cílem je navýšení kapacit libereckých škol a snížení průměrného počtu žáků ve třídách. Dosáhnout toho chce LOL pomocí evropských dotací. Taková opatření umožní vyšší kvalitu vzdělávání, a především individuálnější přístup učitelů k žákům.

Jak si kandidáti LOL počínali v roli opozičních poslanců v nyní končícím volebním období? Postavili se do čela odporu (po boku ODS) vůči Starostům v kauze družstevních bytů a vymezil své stanovisko ve prospěch družstevníků. Díky své aktivitě a tlaku na vedení Liberce ušetřili městu 3 miliony korun při směně pozemků se Synerem a dalších 6 milionů zkrácením nevýhodného pronájmu náhradních prostorů pro úředníky kvůli rekonstrukci Uranu. Dále dojednali dohodu na přepracování projektu tramvajové trati do Rochlice. A v neposlední řadě zastavili likvidaci 67 zahrádek u Nisy ve Winterově ulici. Původně zde měl být povodňový park, nicméně představitelé LOL předložili posudek dokládající, že z pohledu ochrany před povodněmi by park byl neefektivní. Projekt byl tedy prozatím odložen.

Je zajímavé, že se svými „úhlavními protivníky“, tedy se Starosty, spojuje dnešní opozice z LOL mnoho společných věcí. Například zmiňme jejich podporu (nikoliv ovšem stoprocentní) práci Kanceláře architektury města, plány na výstavbu městských bytů (kde je ovšem LOL daleko ambicióznější) či podporu energetické samostatnosti Liberce a jeho organizací. V jiných věcech se však rozcházejí – LOL například vyčítá Starostům podřízenost Libereckému kraji a hejtmanovi, dále podle nich neuvážený převod městského majetku, družstevní otázku nebo skutečnost, že Starostové dávají velký důraz na PR a propagaci, což podle LOL není v souladu se skutečnou prací pro město.

Názor na volební program LOL nechť si každý udělá sám. Podle nás je sympatické, že program není přeplněný bezpočtem planých slibů, na jejichž splnění nakonec nedojde.

Článek Volby 2022: Liberec otevřený lidem (LOL) se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Na prvních pěti místech kandidátní listiny jsou: primátor Jaroslav Zámečník, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr, projektová koordinátorka, vystudovaná sociální pracovnice a krajská zastupitelka Anna Provazníková, starosta Vratislavic nad Nisou Lukáš Pohanka a projektový manažer Jan Marek.

Mezi hlavní body jejich programu patří například převzetí lanové dráhy na Ještěd do majetku města, její rekonstrukce a následné začlenění do systému MHD, dále oprava nejméně 50 libereckých ulic, rekonstrukce několika základních a mateřských škol, převzetí budovy Skloexportu od státu a její přebudování na zařízení se zdravotními a sociálními službami, revitalizace 10 libereckých sídlišť či rekonstrukce městského plaveckého bazénu. Dle Starostů by se krajská liberecká nemocnice měla dočkat modernizace a zřejmě je v plánu i výstavba 5000 nových bytů. Starostové mají tedy velmi ambiciózní plány. Otázkou je: dá se tohle všechno stihnout během čtyřletého volebního období?

 V roce 2018 byl program Starostů rovněž velmi ambiciózní. Tehdy mezi hlavní body programu patřilo vytvořit přívětivou a otevřenou radnici pro občany, zajištění průhlednějšího hospodaření města, zlepšení dopravní sítě a zatraktivnění městské hromadné dopravy, zlepšení pocitu bezpečí a dohlížení na dodržování veřejného pořádku. Starostové tenkrát přislíbili, že nepřipustí klientelismus a střet zájmů politiků ani úředníků. A i před těmi čtyřmi roky v programu zazněl nyní opakovaný slib rekonstrukce městského plaveckého bazénu.

Nelze popírat, že Starostové dostáli několika bodům programu z roku 2018, ale některé sliby zůstávají nesplněné, a jsou tak převedeny do volebního programu v nynějším roce nebo se po nich slehla zem. Míra elektronické komunikace mezi občany a radnicí se zvýšila. Koronavirus a válka na Ukrajině – tyto události zabraly velký prostor a je docela možné, že právě tyto negativní události pomohly tomu, aby město odstartovalo projekty na vybudování sociálních bytů a prostorů pro ty, kdo to potřebují nejvíce. Vznikla také komunitní střediska, jako je například KONTAKT v Liebiegově paláci. Nicméně s rekonstrukcí paláce se otálelo až příliš dlouho, a proto nakonec město zaplatilo téměř o 80 milionů korun víc. Kdyby rekonstrukce proběhla před třemi roky, jak bylo původně plánováno, mohla by se daná suma vložit do jiných projektů. Uskutečnila se nepříliš povedená modernizaci topení a vzduchotechniky v Divadle F. X. Šaldy.

Některé projekty ale zůstávají pouze na papíře a k jejich splnění nedošlo. Nejviditelnější je příklad autobusového nádraží, které měli Starostové připravený, sehnané peníze, ale po předání projektu Libereckému kraji, kde rovněž vládnou, projekt nezvládli a dotace propadla. Ačkoliv město i kraj za přípravu projektů utratily několik milionů, jsou ambice na modernizaci těchto míst stále nesplněné. Bez dotací z Evropských fondů bohužel tyto projekty nikdy nebude možné zrealizovat.

Nepodařilo se posílit rozpočet natolik, aby to vyřešilo problém Městské policie – počet libereckých policistů stále trpí podstavem. Místo toho chce město dotací podpořit asistenty prevence kriminality alespoň v samotném centru. Slibovaná náplavka u řeky Nisy, rekonstrukce plaveckého bazénu nebo zvýšení počtu parkovacích míst na sídlištích., to jsou problémy, které, jak se zdá, nemají jednoduché a rychlé řešení. Stále se o nich mluví, stále se něco plánuje, ale realizace pokulhává.

Projekty, jako je například rekonstrukce liberecké přehrady, vybudování nové komunikace Nová Pastýřská nebo revitalizace Veseckého rybníku jsou na poslední chvíli právě rozdělané. Doufejme, že se povedou, protože v nich budou uloženy mnohamilionové investice, možná i na úkor toho, že lidé u Hokejky nemají kde zaparkovat nebo že se plavecký bazén pomalu rozpadá. Je nutné také zmínit ten fakt, že během volebního období Starostů přebral správu zoologické i botanické zahrady Liberecký kraj, čímž Liberec přišel o značný majetek.

Jak hodnotíte čtyři roky vlády Starostů pro Liberec Vy, čtenáři? Napište nám níže v diskusi.

Článek Komunální volby 2022: Starostové pro Liberec se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Liberecký kraj je již po všech termínech zápisů dětí do škol a školek. Ukázalo se, že místa na základních školách jsou a nebude problém ukrajinské děti umístit do příslušných tříd. Horší je to ale v mateřských školách, kde je kapacita velmi omezená a pro spoustu dětí se místo nenašlo. I přesto hejtman Martin Půta na tiskové konferenci řekl, že budování nových mimořádných kapacit nemá smysl a probíhat nebude.

Podle hejtmana je nelogické, aby se budovaly zvláštní kapacity na neurčitou dobu. Nikdo neví, jak dlouho tato krizová situace potrvá, a je samozřejmé, že po skončení války se spousta lidí vrátí domů a kapacity již tak vytížené nebudou. Nelze ale pominout ten fakt, že stále přicházejí noví uprchlíci z Ukrajiny a zřejmě ještě nějakou dobu přicházet budou. Důkazem je například to, že uprchlické centrum se už před měsícem mělo zavírat, ale během týdne se rozhodlo, že se zavírat nebude a dodnes je stále v provozu.

Pro mnoho ukrajinských žen je to velmi nemilá komplikace. Spousta z nich navštěvuje intenzivní kurzy češtiny, snaží se začlenit do naší společnosti a v souvislosti s tím hledá i nové zaměstnaní. Nicméně tohle vše budou muset i nadále absolvovat s malými dětmi, což je jistě nepraktické, ale především i velmi náročné.

Je samozřejmé, že v takové situaci je naprosto správný ten postup, že české děti jsou upřednostněné. Nikdo také po radnici nežádá, aby ukrajinské děti měly své jisté místo ve školce na úkor dětí českých. Ale právě v tuto chvíli je navýšení kapacit či zřízení adaptačních tříd na místě, ačkoliv to může být finančně náročné. Většina základních škol se zatím s takovým problémem potýkat nemusí. Ale celá tato situace je těžko předvídatelná a nikdo nemůže předem říct, kolik uprchlíků z Ukrajiny k nám ještě přijde. Je tedy třeba počítat i s tou možností, že v novém školním roce se s problémem týkajícím se kapacit budou setkávat i základní školy.

Situace na základních školách je podstatně lépe podchycená. Ukrajinské děti sice musejí do školy dojíždět, ale většina je na to zvyklá z domova. Ve školách existuje i několik adaptačních tříd, kde se děti zaměřují především na užití českého jazyka. Podstupují také několikadenní intenzivní kurzy češtiny.

Právě teď o prázdninách by byl teoreticky vhodný čas a prostor naplánovat, kde konkrétně je potřeba kapacity navýšit a o kolik, ačkoliv se může o prázdninách ledacos změnit. Navýšení kapacit v mateřských školách by neřešil pouze problém s tím, že není kam umístit ukrajinské děti. Podle statistik Českého statistického úřadu i spousta českých rodičů u letošního zápisu zjistila, že je těžké své ratolesti zapsat do školky, kterou si rodiče vybrali. Možná by tedy navýšení kapacit nepomohlo pouze ukrajinským rodičům, ale i těm českým.

Článek Nové kapacity pro ukrajinské děti ve školkách našeho kraje nebudou se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Největší dopad má těžba v dole na podzemní vodu. Myslíte si, že slibované opatření (podzemní val) skutečně dokáže zabránit úniku spodních vod?

Je prakticky nemožné, aby podzemní těsnicí clona v této podobě odtoku zabránila. Laicky řečeno: je příliš krátká, příliš mělká a také je postavena jinde, než by měla být, pokud by jejím skutečným cílem mělo být utěsnit odtok ve směru od našeho vodního zdroje. Důvodem vzniku clony v této podobě původně vůbec nebylo utěsnění odtoku naší pitné vody, ale firma PGE si zkrátka potřebovala utěsnit těžební jámu v místě, kudy jí prosakovalo nejvíce vody. O naši vodu se ale nejedná, ta odtéká cca o 1,5 km jinudy.

Jaký názor máte na dohodu, kterou podepsal Petr Fiala s Polskem v únoru tohoto roku? Je reálně možné, že se situace zlepší?

Zlepšit situaci ohledně spodní vody dohoda nemůže z důvodu, který jsem popsal v první odpovědi. Nicméně ona ani tu ambici nemá. Ministryně životního prostředí Hubáčková řekla nám osobně i několikrát do médií, že náš vodní zdroj je pro ni už ztracen a smlouva chce jen získat peníze na zbudování náhradních vodovodů. To je ale bohužel nezákonný postup, protože Česká republika je povinna své území a jeho přírodní zdroje chránit, naše legislativa politikům nedovoluje provést takovýto handl.

Jaký je Váš názor na protihlukové stěny či častější měření hluku a prachu?

Podle dohody by měl vzniknout zemní ochranný val, osázený rychle rostoucí zelení. V principu je takové opatření velice pozitivní a důležité, protože může negativní vlivy těžby zásadně omezit. Problém je, že těžba už je téměř na samé hranici a val jsme ještě neviděli ani na papíře. Jeho realizace, dojde-li k ní vůbec, přichází s několikaletým zpožděním.

Měření prachu i hluku je samozřejmě správné, jen jde také o to, jak se data vyhodnocují. Prozatím dochází u hluku k jejich zprůměrování: dny, kdy jsou limity překročeny, se zprůměrují s většinou, kdy překročeny nejsou a pak se ohlásí do médií, že limity jsou v pořádku. Mám přitom informace od specializovaných firem ze soukromého sektoru, že taková metodika je rovněž v rozporu se zákonem.

Mezi občany Liberce i dalších obcí kraje by se ale měly dostat informace nejen o vlivech dolu, ale také o vlivech elektrárny, o kterých se zatím nemluví vůbec. Elektrárna Turów je sedmou nejjedovatější elektrárnou v celé Evropě, její emise předčasně usmrtí dle studie CREA (https://www.nasliberec.cz/wp-content/uploads/2022/06/Air-quality-toxic-and-health-impacts-of-the-Turow-power-plant_publication.pdf) až 120 lidí ročně. Vzhledem ke geografické poloze elektrárny jsou dvě třetiny z nich v Německu a České republice. Laicky řečeno: zplodiny z Turówa dýchají obyvatelé celého kraje.

Únik spodní vody určitě není jediným problémem, který Turów způsobuje. Mimo jiné obyvatele Václavic omezuje prach. Pociťujete zvýšenou prašnost i v okolí svého bydliště?

Prach osobně jako problém zatím nevnímám, ani jsem nic podobného od sousedů ve vesnici neslyšel. Zvýšenou koncentraci nepotvrdila ani dosavadní měření.

Nová dohoda také slibuje častější monitoring hluku. Omezuje vás hluk? Jsou slyšet stroje, které pracují přímo u hranic?

Za poslední rok se celkově hladina hluku spíše snížila. Buď jsou těžební stroje v pozicích, kdy se hluk šíří jiným směrem nebo je jejich provoz částečně omezený. To ovšem určitě neznamená, že by hluk nebyl velice obtěžující, naopak. Pokud o nedělním dopoledni jdete na zahradu a místo očekávaného klidu slyšíte hučení dopravníků a skřípání rypadel, na psychické pohodě Vám to nepřidá.

Neméně významným problémem je světelný smog, který vydávají především skleníky. I stroje a rypadla jsou ale nějakým způsobem osvětlená. Znepříjemňuje Vám život i osvětlení?

Skleníky vedle elektrárny jsou dobře známé nejen obyvatelům našeho kraje. Když jejich osvětlení v podzimních večerech osvětluje páru z chladících věží, připomíná to mnoha lidem legendární Mordor. Těžební rypadlo je většinou zahrabané v jámě, ale pokud je jeho věž nad úrovní okolní země a je natočené směrem k našim oknům, jeho reflektory osvítí místnosti některých domů tak, že si jejich majitelé v noci nemusí svítit na čtení.

Obyvatelé přilehlých obcí podali stížnost, jejímž předmětem je především to, že dohoda neřeší problém s odtokem podzemní vody. Jaké další podněty se ve stížnosti objevily?

Ústavní stížnost jsme podali především proto, že kromě pitné vody jde v této kauze i o obecnější princip. Politici (nejen ti vládní) získali dojem, že hodnoty jako životní prostředí (v tomto případě naše bezprostřední okolí, kvalitu našeho života anebo dostupnou pitnou vodu) můžou směnit za peníze. Nechat se kompenzovat za naše poškozené životní prostředí. Takovou možnost jim ale naše legislativa nedává, naopak jim přímo ukládá životní prostředí všemi dostupnými prostředky chránit. Nikdo se nás neptal, zda s dohodou souhlasíme, nikdo nám ji dobrovolně ani neukázal – museli jsme se k ní dostat svými kanály. Naopak vládní i lokální politici ji protlačili přes náš odpor, proto jsme se rozhodli požádat Ústavní soud o přezkoumání jejich postupu.

Otázky kladla Silvie Válková

Článek Milan Starec: Turów je sedmou nejjedovatější elektrárnou Evropy. Zplodiny dýchá celý kraj se nejdříve objevil na Náš Liberec.

Zápis pro české děti již proběhl v dubnu a v květnu a prakticky většina dětí je již do školek zapsána. Kapacity mateřských škol jsou již nyní z drtivé většiny naplněny.

Statistiky ČSÚ ze školního roku 2020/2021 vypovídají o tom, že v mateřských školách v Libereckém kraji nebylo vyhověno 968 podaným žádostem o přijetí do mateřské školy, což je zhruba 17 %. Vybudování nových školek by tedy možná vyřešilo kapacitní problém nejen pro ukrajinské rodiny, ale zejména pro rodiny liberecké, které se s tímto problémem potýkají také.

V roce 2021/2022 vzrostl počet dětí navštěvujících mateřské školy o 1,6 %. Statistika z tohoto roku zaznamenala, že nebylo vyhověno 1209 žádostem o přijetí do mateřské školy, což je 19,1 %. I přesto, že kapacity skutečně nejsou nijak valné, nejvíce ukrajinských dětí přijaly právě města Liberec, Jablonec či Turnov. Mimo jiné kapacitu školek ovlivnila i pandemie Covidu-19, který způsobil, že spousta českých dětí měla odklad a do školek nastupuje právě teď.

Přesto, že do našeho kraje bylo v porovnání s ostatními kraji přijato spíše méně uprchlíků, pravdou však zůstává ten fakt, že kapacity v Libereckém kraji jsou velmi omezené. Pokud bude potřeba, budou zřízeny speciální třídy určené přímo pro ukrajinské děti. Nicméně této variantě se bude město Liberec snažit vyhnout. Určitě nejde pouze o finanční částku, která by se do takových speciálních tříd musela vložit, ale zejména je podstatný ten fakt, že ukrajinské děti se do naší společnosti nezačlení, pakliže nebudou mít možnost sdílet školku či třídu s českými dětmi. Liberec je zapojen do projektu Ministerstva školství a cílem je pomoci dětem cizinců adaptovat se. Tento kurz bude od 3 do 15 let.

V souvislosti s tím chce liberecký hejtman Martin Půta, aby se zmírnily pravidla pro přijetí dětí do mateřských škol. Podle něj je nejjednodušším řešením, aby se rozvolnily předpisy, a ne budovat kapacity, které později nebudou potřeba. Tudíž na jedné straně jsou speciální třídy tvořené pouze ukrajinskými dětmi a na druhé straně jsou přeplněné třídy s rizikem, že vzdělávání kvůli převýšení kapacity nebude efektivní pro děti české a ani ukrajinské.

Nabízí se ještě jedno řešení – postavit nové mateřské školy. Samozřejmě se nedá předpokládat, že to v co nejbližší době vyřeší komplikace s přeplněnými kapacitami. Nicméně z dlouhodobého hlediska by výše možných kapacit vzrostla a českým i ukrajinským rodinám, které tu plánují zůstat, by se zvětšila šance na přijetí jejich dítěte do mateřské školy.

Co se týče základních a středních škol, předpoklady nejsou tak alarmující jako u škol mateřských. Na střední školy bylo doposud podáno zhruba 100 přihlášek dětí z Ukrajiny, přičemž téměř většina plánuje v Liberci zůstat. Mluvčí krajského úřadu Filip Trdla uvedl, že nejvíce přihlášek od ukrajinských dětí bylo podáno na Střední průmyslovou školu strojní a elektrotechnickou a poté na obchodní akademii. Nejvíc studentů zatím přijalo Gymnázium v Mimoni a Gymnázium Františka Xavera Šaldy v Liberci. Očekává se ale, že počet přihlášek stoupne na podzim, až se zlepší znalosti českého jazyka.

O komentář jsme požádali Ivana Langra, náměstka primátora Liberce pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch, ale zatím jsme od něj bohužel nedostali odpovědi na své otázky.

Článek Ukrajinské děti čeká zápis do mateřských škol. Kapacity jsou téměř naplněny se nejdříve objevil na Náš Liberec.