Zhruba stovka antifašistů  prošla v sobotu 18.ledna Libercem, aby svou demonstrací připomněla šestileté výročí úmrtí antifašistického skinheada Jana Kučery, který byl v Příbrami roku 2008 zavražděn neonacistou.

Vedle vzpomínky na Jana Kučeru i další oběti neonacistického násilí jsme chtěli upozornit na vzrůstající rasismus ve společnosti, který má kořeny v sílící krizi kapitalistického systému.

My, liberečtí antifašisté a antifašistky a kamarádi z ostatních měst a regionů jsme se sešli v 18 hodin na náměstí před radnicí, odkud jsme se za skandování hesel vydali centrem města až do libereckého klubu Azyl, kde byla uskutečněna výstava o obětech neonacistického násilí a kde také proběhl benefiční koncert na podporu antirasistických aktivit. Na akci rovněž zazněl projev, který si můžete přečíst ZDE.

Důvodem našeho setkání bylo uctění památky všech nacisty zavražděných spoluobčanů a kamarádů i rozhodný nesouhlas s vývojem české společnosti. Rostoucí chudoba pracující většiny obyvatel, důsledek liberální politiky pravicových vlád, s sebou nese jedovatou vlnu rasismu, kdy se frustrace a nespokojenost obyčejných lidí ventilují vůči jednoduchým a jednoduše určeným cílům. Tak jako v minulosti například Židé, dnes jsou osočováni za viníky dnešních problémů například Romové, lidé žijící na a pod hranicí chudoby, ale i často i staří lidé. Přitom ti, kteří jsou za neradostnou situaci odpovědní, se nacházejí někde jinde. Ve vedení bank, velkých firem nebo nám lžou z televizních obrazovek.

Liberec i okolní region byly v minulosti silnou základnou neonacistického hnutí, jehož členové mají na svědomí nespočet násilných útoků a bohužel i vražd. Ačkoliv v posledním desetiletí hnutí neonacistů v našem kraji upadlo, znovu se hlásí o slovo. Důkazem je účast neonacistů na pogromech na romské spoluobčany, pořádání koncertů ultrapravicových kapel a legalizace fašistické politiky, která je omlouvána „normálními postoji slušných Čechů“, pseudovlastenectvím nebo až mučednickým voláním po svobodě slova. Přitom se za tím neskrývá nic jiného než perverzní nacistická touha po krvi a moci, kterou Evropa v minulosti tolik poznala.

Právě pro poučení z historie je potřeba nekompromisně odmítat stereotypní rasistické myšlení a obecné trendy k fašizaci společnosti. Fašismus není řešení ani názor, ale jen a jen zločin! Cyklické a opakující se kapitalistické krize s sebou vždy vytáhnou na světlo fašistické parazity. A parazity je třeba potírat. Miliony obětí nacismu i desítky zavražděných nacisty v posledních dvou dekádách nás k tomu zavazují. Nesmrtelnou čest a slávu jejich památce!

Nezapomeneme, neodpustíme!

Liberečtí antifašisté

[widgetkit id=68]